Zpráva o inflaci ČNB: Inflace ve 2018 nad 2% cílem

Inflace setrvá po většinu roku 2018 nad 2% cílem, na horizontu měnové politiky se k němu vrátí. Celkové inflační tlaky v současnosti kulminují, přičemž odrážejí zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách robustního růstu domácí ekonomiky. Růst domácích nákladů se ještě krátkodobě zvýší v návaznosti na napjatou situaci na trhu práce. Poté se domácí nákladové tlaky s přispěním stabilizačního působení měnové politiky zmírní, stále však budou převažovat nad protiinflačním působením dovozních cen. 

Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička: Výše škody na zdraví v POV stále roste

Jejich vývoj bude odrážet zejména posilující kurz koruny při dočasně slábnoucí dynamice zahraničních výrobních cen. Zároveň odezní jednorázové vlivy zvyšující inflaci na počátku letošního roku. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2018 a 2019, se tak inflace shora vrátí k 2% cíl i ČNB.                                                                                                                                                                                               Zdroj: ČNB

Z hlediska struktury cenového vývoje dojde v příštím roce k mírnému snížení jádrové inflace, k čemuž přispěje především pokles dovozních cen. V současnosti poměrně výrazný růst cen potravin krátkodobě ještě lehce zrychlí, poté rovněž z volní v souvislosti s odezněním nárůstu světových cen zemědělských komodit. Regulované ceny se letos celkově nezmění, v příštích dvou letech se zvýší s přispěním obnoveného růstu cen elektřiny i plynu. U cen pohonných hmot odezněl výrazný meziroční růst z počátku letošního roku. V příštích dvou letech budou tyto ceny většinou mírně klesat vlivem posílení kurzu CZK/USD při přibližně stabilní ch dolarových cenách ropy.

Mohlo by vás zajímat: ČNB zvýšila úrokové sazby a odhadla vývoj ekonomiky

Růst české ekonomiky v letošním roce dosáhne 4,5 %, v následujících dvou letech jeho tempo zvolní. Ekonomika se bude nadále nacházet nad svým potenciálem. Zvyšování domácí ekonomické aktivity bude taženo především robustním růstem spotřeby domácností. Ten odráží optimismus spotřebitelů v prostředí vysokého růstu jejich příjmů. Investice oživí, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů.

                                                                                                                                         Zdroj: ČNB

V menší míře bude fiskální politika k růstu domácí poptávky přispívat i prostřednictvím výrazného zvýšení platů ve veřejné sféře a zvyšování důchodů i sociá lních dávek. Ekonomika bude dále těžit ze stabilního růstu poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Kladný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP však postupně odezní v důsledku posílení kurzu koruny a zrychlení dovozně náročné domácí poptávky. Měnová politika bude svým zpřísňováním v kurzové i úrokové složce působit proti dalšímu přehřívání domácí ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat: Poradenské firmy v číslech: MLM a Pool (počty PPZ)

Robustní ekonomický růst se projevuje výrazně napjatou situací na trhu práce. Míra nezaměstnanosti zůstává nejnižší v rámci zemí EU a prostor pro její další snížení je již malý. Důsledkem toho bude zvolnění růstu zaměstnanosti a další urychlení – již v současnosti vysoké – dynamiky mezd. 

Kurz koruny dle prognózy dále posílí zejména vlivem dřívějšího zpřísňování domácí měnové politiky oproti eurozóně. Prognóza kurzu pro čtvrté čtvrtletí 2017 zohledňuje dosavadní vývoj na devizovém trhu ovlivňovaný tzv. překoupeností trhu. Ta je dána velkým objemem korunových pozic finančních investorů při současném zajištění kurzového rizika ze strany vývozců provedeným před opuštěním kurzového závazku ČNB.

Mohlo by vás zajímat: Mírné snížení zisku Generali ve 3. čtvrtletí 2017

Překoupenost trhu bude dle předpokladů prognózy částečně tlumit tempo posilová ní kurzu i v prvním čtvrtletí 2018. Poté koruna dále zpevní. V tomto směru bude působit kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující nákupy aktiv ze strany ECB. K posilování koruny přispěje rovněž pokračující reálná konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny. 

Spolu s posílením kurzu přispěje dle prognóz y k návratu inflace na cíl další zvyšování úrokových sazeb. Ty se budou postupně navracet k předpokládané dlouhodobě neutrální úrovni. Zvyšování sazeb bude přitom zhruba do poloviny příštího roku brzděno pokračujícím kvantitativním uvolňováním ECB, které bude vytvářet tlak na posilování kurzu koruny.[1] 

                                                                                                                                                                                   Zdroj: ČNB

Bankovní rada ČNB na listopadovém měnovém jednání jednomyslně zvýšila 2T repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1 % a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 %. 

Většina bankovní rady vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Riziko v tomto směru může vyplynout z vývoje měnového kurzu. Ten může v příštích čtvrtletích posilovat oproti prognóze pozvolněji vlivem překoupenosti trhu s korunou. Proinflačním rizikem prognózy je také síla, skladba a setrvačnost fundamentálních inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.

[1] Při přípravě prognózy nebylo známo rozhodnutí ECB z 26. října 2017 o snížení objemu nakupovaných aktiv z 60 na 30 mld. EUR měsíčně od ledna 2018 a prodloužení tohoto programu přinejmenším o 9 měsíců. Toto rozhodnutí lze oproti předpokladům prognózy hodnotit jako v souhrnu nepatrně více uvolněnou měnovou politiku ECB.