Podle Eurostatu totiž už v „tučných“ dobách, kdy ještě Evropu nákaza covidem-19 nestrašila, žila nikoli malá část obyvatel na hraně svých finančních možností. Téměř třetina si už loni nevěděla rady s neočekávanými výdaji. Týkalo se to například situací, kdy bylo třeba zaplatit mimořádné zdravotní ošetření, náročnou opravu nepojízdného auta nebo uhradit pohřeb člena rodiny.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: Jak se změní pojišťovnictví v době koronavirové?
Rozptyl podílu takových domácností uvnitř evropské sedmadvacítky je velký. Nejvyšší podíl postižených platební neschopností bylo v Chorvatsku (52 %), Lotyšsku (50 %) a v Řecku (48 %). Nejméně ohroženými státy jsou na druhé straně Malta (15 %), Rakousko (20 %) a Švédsko (20 %). Například bohaté Německo vykazovalo podíl nepřipravených domácností na neočekávané výdaje ve výši 27 %.
Sledujeme-li tento fenomén v čase, největší problémy byly v roce 2012, kdy podíl nesolventních domácností pro případ potřeby byl v EU celých 40 %. Od té doby dochází k lineárnímu poklesu, přičemž hodnota z loňska 31,5 % byla historicky nejnižší. Dá se ovšem předpokládat, že koronavirus s tímto příznivým vývojem zamává.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší vakcína proti Covid-19 je zbavit se strachu. Epidemie u nás nebyla
Nejohroženější jsou samoživitelé a samoživitelky
Pokud sledujeme problém z pohledu druhu domácnosti, nejvyšší podíl takto ohrožených je mezi domácnostmi singles s dětmi. Samoživitelé a samoživitelky s dětmi jsou postiženi neschopností uhradit nečekané výdaje z větší poloviny.
V Rakousku například jde o bezmála 54 % takových domácností. Žijí-li sami muži, mají menší problém, než když žijí single ženy. Naopak nejmenší problém s neplánovanými náklady mají domácnosti dvou dospělých lidí, z nichž alespoň jeden je ve věku 65 let nebo starší (necelých 8 %).
Komentáře
Přidat komentář