Nejdříve je zapotřebí se vrátit k vystoupení prezidenta Willaerta. Konstatoval mimo jiné, že když nastoupil před čtyřmi roky do funkce, byla rizika, s nimiž byli rizikoví manažeři konfrontováni, bezesporu vážná. Ale byla k dispozici alespoň zkušenost, na níž bylo možno stavět. Dnes ovšem existují podle Willaerta rizika, jejichž dosah, rozpětí a škodní potenciál nelze ještě zdaleka dohlédnout. Jde nejen o digitalizaci a umělou inteligenci, nýbrž i o klimatické změny. Jejich účinky jsou pociťovány v podstatě každý den.
Rizikový manažer se samozřejmě musí zabývat nejen technickými a klimatickými výzvami, ale musí mít v hledáčku i geopolitická rizika. Na tento aspekt upozornil ve svém vystoupení bývalý belgický premiér a nynější poslanec Evropského parlamentu Guy Verhofstadt, který se jinak soustředil zvláště na potřebu reforem Evropské unie. Ta není podle jeho názoru v současné podobě schopna fungovat v budoucnosti. Unie reaguje na řadu otázek nedostatečně nebo příliš pozdě.
Mohlo by vás zajímat: TOP 10 nejčtenějších článků na oPojištění.cz v roce 2019
Aby toto tvrzení doložil, provedl srovnání reakce USA a EU na finanční a ekonomickou krizi. V USA prostřednictvím plánu na řešení problémových aktiv a rozsáhlého investičního programu překonali krizi za devět měsíců. Na druhé straně v EU se nepodařilo zatím ani za devět let dokončit a implementovat bankovní unii. Verhofstadt spatřuje hlavní příčinu v tom, že rozhodnutí musí být v EU učiněna jednohlasně. To už podle něho neodpovídá současné době.
Podobně to vypadá i v obranné politice. Ačkoli evropské státy vydávají na obranu ročně přibližně 249 mld. EUR, což je čtyřikrát více než Rusko, tak výsledek je přesto skromný. Verhofstadt si prý není jistý, zda by se Evropa mohla případnému ruskému útoku ubránit bez pomoci Američanů. Příčina spočívá v tom, že každá země má vlastní armádu a tím pádem se platí několikrát za stejné struktury, aniž by z toho plynul nějaký růst účinnosti. Verhofstadt míní, že dezintegraci společenství lze zabránit jedině tehdy, pokud se EU změní. V této souvislosti zdůraznil, že globální rozhodnutí v budoucnu nebudou činit národní státy, ale impéria.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jak je ekonomika ČR připravena na přijetí eura?
Sam Wilkin, analytik pro politická rizika v makléřské společnosti Willis Towers Watson, prezentoval zase tezi, že by mohlo velmi rychle dojít k novým geopolitickým situacím. Například zostření probíhajících protestů v Hongkongu by mohlo vyvolat přímý zásah Číny. Je pravděpodobné, že by následovaly americké a evropské sankce, které by mohly přimět čínskou vládu k zařazení amerických a evropských firem na seznam “nespolehlivých” firem.
Tím vlastně už čínská vláda pohrozila v květnu 2019 v rámci obchodního konfliktu s USA. V úvahu připadá také odejmutí nebo neudělení licencí pro podnikání na čínském trhu. Geopolitická rizika nelze ovšem omezit jen na notoricky známá krizová ohniska ve světě. Je třeba je brát do hry spolu s klimatickými a technologickými výzvami. Dohromady představují opravdu velmi vysoké riziko, což platí obzvláště pro stále komplexnější dodavatelské řetězce podniků. Proto podle prezidenta Willaerta “ještě nikdy nebyli rizikoví manažeři tak důležití jako dnes”.
Komentáře
Přidat komentář