Počet nahlášených případů pohřešování kol klesl o 5000, takže bylo nakonec loni registrováno v pojišťovnách na 155 000 krádeží. Pojištěná škoda vyšplhala ovšem opět na 110 milionů EUR, stejně jako v roce 2018. Informace přinesli statistici Svazu německých pojistitelů GDV. Zloději pasou zejména po drahých bicyklech, stejně jako v předchozích letech. V průměru vyplatily německé pojišťovny za ukradené pojištěné kolo 720 EUR. To byla historicky nejvyšší průměrná částka. Ještě v roce 2018 činilo pojistné plnění v průměru 650 EUR. A před 10 lety pojišťovny hradily průměrně 410 EUR. To znamená, že v loňském roce stálo průměrné odcizení pojistitele už o 75 % více.
V průměru zmizelo 335 kol na 100 000 obyvatel Německa. Ovšem mezi spolkovými zeměmi byly podstatné rozdíly. Nejméně se krade v Sársku, Porýní-Falci a v Duryňsku (101, 162, resp. 167 odcizených kol v loňském roce). Klidné jsou vcelku i poměry ve dvou nejjižnějších zemích Bádensku-Würtembersku a Bavorsku (2017, resp. 214 odcizených bicyklů). Nejvíce kol se ztratilo v Berlíně, Brémách a v Hamburku (788, 926 resp. 656 kusů). Ve všech spolkových zemích došlo loni meziročně k poklesu počtu hlášených krádeží pojišťovnám, pouze v Sasku naopak zmizelo kol více.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: Jak se změní pojišťovnictví v době koronavirové?
Z policejních statistik vyplývá, že celkem došlo ke 278 000 případům krádeže, a to jak pojištěných, tak i nepojištěných. To přineslo meziročně 5% úbytek. I policie potvrzuje, že rozhodující pro riziko krádeže je bydliště majitele. Nejproblematičtější situace je podle ní v Berlíně, Hamburku a v Brémách.
Drahá kola svádějí k podvodu
Doby, kdy kolo bylo čistě funkční užitný předmět, jsou pryč. Kdo dnes jezdí na bicyklu v hodnotě pod 2000 EUR, je dnes na některých vyhlášených „cyklomístech“ přehlížen, jako by osedlal mulu. Nicméně čím vyšší je hodnota kola, tím temnější myšlenky jeho majitele, stěžují si ze zkušenosti v poslední době pojišťovny. Ty registrují stále více případů pojistných podvodů s drahými bicykly, jako jsou elektrokola nebo kola s karbonovými rámy. „Kola se vyvinula do fáze, kdy jsou považována za produkty životního stylu a jsou často osazena vysoce kvalitními a drahými součástkami. Takové super modely ovšem čím dál častěji slouží i podvodníkům, aby od pojišťovny čerpali tučná rádoby pojistná plnění,“ konstatoval Peter Holmstoel, odpovědný za boj s pojistnou kriminalitou při Svazu německých pojistitelů GDV.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší vakcína proti Covid-19 je zbavit se strachu. Epidemie u nás nebyla
Podle odhadů německých pojišťoven byl v roce 2018 každý desátý hlášený případ krádeže pokusem o pojistný podvod. To znamená, že došlo na téměř 30 000 sporných pojistných událostí, kdy jde zpravidla o nadprůměrně drahá kola. Ta se typicky pohybují v ceně nad 2500 EUR.
Chytráci a hlupáci
Někteří podvodníci jsou lstiví. Prosazuje se už fenomén, kdy šikovný „cyklista“ nakoupí na internetu poškozené a starší díly a sestaví z nich kolo. Při hlášení krádeže ovšem neuvede skutečnou cenu do 500 EUR, ale klidně si svůj smontovaný vehikl ohodnotí na 5000 EUR. Velmi často jsou registrovány „krádeže“ elektrokol, jejichž baterie jsou už na výměnu. Částka pojistného plnění má být pak použita právě na tento účel. V Německu se pohybují také méně bystří podvodníci. Jeden nahlásil předloni odcizení kola ze sklepa, odkud ho zloděj prý dostal oknem. Tento mnichovský klient pojišťovny ovšem nepočítal s tím, že její detektiv si půjde místo činu přeměřit. A úspěšně: ukázalo se, že sklepním okénkem rozhodně nebylo možné, byť i rozmontované, kolo na díly protáhnout. A tak musel podvodník s barvou ven: kolo předal kamarádovi do úschovy a nahlásil krádež.
Mohlo by vás zajímat: Automobilová výroba v Evropě letos poklesne o 30 %
Auto nadále vévodí mobilitě
Kola a cyklistika se v Německu těší stoupající oblibě. Podle aktuální studie agentury Yougov provedené v minulých týdnech na zakázku pojišťovny HUK-Coburg mezi 2101 respondenty zůstává nadále přesto nejpreferovanějším dopravním prostředkem automobil. Dva ze tří spolkových občanů (67 %) vychází z předpokladu, že koronavirová krize nezahýbe chováním lidí v oblasti mobility dlouhodobě. Lidé v Německu budou nadále používat převážně auto k tomu, aby se přemístili z bodu A do bodu B. Šest z deseti dotázaných uvedlo, že se aktuálně pohybují nejčastěji autem, 52 % chodí pěšky a 24 % jezdí na kole. Čtvrtina oslovených (25 %) míní, že auto se kvůli koronavirové krizi stalo naopak dokonce ještě důležitějším dopravním prostředkem než dřív.
Méně naopak přicházejí ke slovu prostředky hromadné dopravy. Jen pro 15 % respondentů patří aktuálně autobus, železnice a další hromadné prostředky k nejčastěji používaným „přemísťovadlům“. Celých 58 % Němců uvedlo, že jejich záměry ohledně hromadné dopravy jsou ovlivněny koronavirovou pandemií. I u jiných společně využívaných nabídek mobility, jako je sdílení aut, aktuálně převládá skepse: většina dotázaných (59 %) se nechce nyní o auto s nikým dělit.
Komentáře
Přidat komentář