Nové přístupy pojistitelů k řešení rizika klimatické změny

GA[1] konstatuje, že dopad klimatické změny se stává stále zřejmějším. Jen v roce 2022 byl svět svědkem devastujících povodní v Pákistánu, ničivých požárů v Austrálii, Evropě i Severní Americe a také sucha, a to napříč světem. Pokud se jedná o pojistitele, tak klimatická změna mění budoucí pravděpodobnost široké škály rizik. Mění se např. četnost, závažnost a lokace extrémních klimatických událostí, jako jsou hurikány a povodně. Vznikají rovněž rizika spojená s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. GA však upozorňuje též na tu skutečnost, že se rychle zvyšuje počet soudních sporů souvisejících s klimatem a jeví se prý, že bude v příštích letech dále narůstat.  

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovnictví je proticyklickým sektorem. Odolá i vysoké inflaci?

Toto neustále se měnící prostředí má významné důsledky pro pojistitele i zajistitele, když se pokoušejí ocenit rizika a příležitosti, které má klimatická změna pro jejich podnikatelský model. Nedávná zpráva pracovní skupiny GA pod názvem „Ukotvení hodnocení rizika klimatické změny do klíčových podnikatelských rozhodnutí v pojišťovnictví“[2] je zaměřena na řešení právě tohoto neustále se vyvíjejícího prostředí a na to, jak pojistitelé na ně mohou nejlépe reagovat. Nabízí pojistitelům a zajistitelům rámec a nástroje, jež mohou zajistit komplexnější přístup k hodnocení rizika klimatické změny. GA uvádí, že takový přístup by měl v podstatě zohledňovat fyzikální rizika, rizika spojená s přechodem a rizika soudních sporů, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Určitě by měl být brán v úvahu jak dopad klimatické změny na podnikatelský model, tak vliv podnikatelských modelů na klimatickou změnu.

Mohlo by vás zajímat: Odpověď PVZP na článek: „Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců...“

Scénáře pro orientaci pojistitelů

Potřeba holistického přístupu k hodnocení rizika klimatické změny je podtržena tím faktem, že stávající opatření mají svá omezení. Několik organizací, včetně Mezivládního panelu ke klimatické změně (Intergovernmental Panel on Climate Change) a Sítě pro ekologizaci finančního systému (Network for Greening Financial System) vytvořilo scénáře vývoje klimatické změny, jež přinesly větší jasnost ohledně potenciálních dopadů globálního oteplování o 1,5 °C a o jiné teplotní úrovně a které patří mezi nejvíce využívané ve finančním sektoru. V těchto scénářích jsou použity rozdílné předpoklady založené na sociálně-ekonomických faktorech, veřejné politice a emisních záměrech s cílem zmapovat potenciální dopady klimatické změny. Nicméně tento soubor scénářů není sám o sobě dostačující pro studium rizik spojených s klimatem u konkrétní pojišťovny.  I když mohou poskytnout užitečný obsah či popis pro vlastní posouzení rizik, tak pojistitelé a zajistitelé musejí, aby dosáhli užitečné výsledky,  zaujmout pružnější a širší přístup.

Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců: Ukázka neznalosti a arogance

Přístupy k hodnocení klimatického rizika

Pojišťovací a zajišťovací podniky napříč světem se nyní nacházejí na různých stupních hodnocení klimatického rizika. Přitom v rostoucí míře přebírají dva doplňující se přístupy. Jednak analyzují odolnost svých podnikatelských modelů vůči klimatické změně. Tento proces je znám jako analýza „zvnějšku – do“. V tomto případě se využívají kvantitativní modely i kvalitativní přístupy. Mezi ně patří např. modelování toho, jak může klimatická změna ovlivnit pasiva a aktiva. Společnosti paralelně pak také posuzují vliv jejich vlastních akcí či opatření na klima (analýza „zevnitř – ven“). Takové posuzování může zahrnout zjišťování, jak je investiční portfolio zatíženo uhlíkem, nebo v jaké míře upisování podporuje průmyslové obory s rozdílnou intenzitou uhlíkového zatížení.

To, že společnosti aplikují oba přístupy k hodnocení rizika klimatické změny, je podle GA pozitivní vývoj. Z její výše uvedené zprávy však vyplývá nutnost sladění těchto přístupů. GA to dokládá např. tím, že stále více kritiky směřuje na firmy ve finančním sektoru kvůli tomu, že dochází k nerovnováze mezi jejich závazky ohledně čisté nuly a jejich investicemi do uhlíkově náročných sektorů v příštích letech. To by mohlo vést k riziku možných soudních sporů spojených právě s klimatem.

Mohlo by vás zajímat: Nečekaný návrh změny zákona přidává definici úrazu. Jaký bude dopad na klienty?

Začít jednoduše a budovat komplexní systém postupně

GA klade ve sledovaném tiskovém prohlášení i otázku, jak mohou pojistitelé a zajistitelé vytvořit sladěný a holistický přístup k posuzování rizika klimatické změny. Klíčem k řešení je začít jednoduše. To znamená zjišťovat dopady každého typu rizika klimatické změny – fyzikálního, rizika souvisejícího s přechodem a rizika soudních sporů – a uvažovat dva časové rámce, tj. krátkodobý i dlouhodobý. Jelikož schopnost společnosti, co se týče hodnocení rizika klimatické změny, vzrůstá, tak příslušné analýzy se mohou stát příliš složitými. Proto orgány společností a příslušní manažeři musejí vymezit klíčové otázky, aby se společnost posunula k více holistickému přístupu, zahrnujícímu i kontroly ze strany vedení společnosti, stanovení širokého mandátu pro reakci na klimatickou změnu a vytvoření návodů, jak zacházet s rozdílnými riziky.

[1] The Geneva Association (Ženevská asociace), která má oficiální název „International Association for the Study of Insurance Economics“ (Mezinárodní asociace pro studium ekonomiky pojištění), byla založena v roce 1973. Má sídlo v Curychu. Je to nezisková organizace, která je financována svými členy. Zabývá se především otázkami, jež mají pro další rozvoj pojišťovnictví strategický význam, jako je například řízení rizik. Více na: https://www.genevaassociation.org.
[2] GA. Anchoring Climate Change Risk Assessment in Core Business Decisions in Insurance. Dostupné z WWW: https:// www.genevaassociation.org/publication/climate-change-and-environment/climate-change-risk-3-report