V úvodu této studie se konstatuje, že hrozby vyplývající z možných chemických, biologických, radiologických a jaderných incidentů, zvláště pak těch, jež jsou spojeny s terorismem, vyvolávají závažné obavy u politiků i pojišťovacího a zajišťovacího průmyslu. I když jsou tyto události vzácné, tak rychle se vyvíjející „krajina“ hrozeb, mezi něž lze zařadit rostoucí geopolitické napětí, nové technologie a nestátní aktéry, kteří jsou v rostoucí míře schopni použít násilí, vyžaduje trvalou obezřetnost a strategické řízení rizik. V roce 2021 vláda Spojeného království varovala, že úspěšný CBRN teroristický útok je pravděpodobný v horizontu do roku 2030. To naznačuje rostoucí znepokojení, pokud jde o eskalaci globálních CBRN hrozeb.
Mohlo by vás zajímat: Požáry na lodích: Jaké je největší riziko u velkých škod?
Značný škodní akumulační potenciál spojený s možnými velkými CBRN incidenty ovšem brání soukromým pojistitelům a zajistitelům v pojišťování takových rizik s výjimkou případů, kdy je majetkové krytí mandatorní (jako např. ve Francii a Španělsku). Rozsah a nejistota ohledně možných škod daleko přesahují to, co pojišťovací a zajišťovací sektor může bezpečně a rozumně pojistit. Výsledkem je, že většina tradičních majetkových a odpovědnostních pojistných smluv, stejně jako odpovídajících zajišťovacích smluv, vylučuje krytí CBRN škod nebo u daných rizik stanovuje „tvrdé“ limity plnění. Proto se objevila různá ujednání o sdílení nebo rozprostření CBRN rizik do mnoha rozvah, a to jak soukromých, tak i veřejných.
Nicméně, jestliže by velký incident skutečně nastal, tak nevinné oběti by čelily významným finančním obtížím a rozvratům. Taková událost by pravděpodobně znamenala značné finanční zatížení zdrojů národních, regionálních a lokálních vlád či orgánů, neboť ty by musely organizovat obnovu, řešit propad ve financování a poskytnout kompenzace obětem, což by na druhé straně mohlo vyvolat fiskální napětí a možnou makroekonomickou nestabilitu.
Mohlo by vás zajímat: České pojišťovnictví má po třiceti letech nový příběh
Zmíněná zpráva dále hodnotí nedávné pohyby či posuny v CBRN rizikovém prostředí a existující disponibilní mechanismy k řízení těchto expozic. Detailně jsou zkoumána současná pojišťovací ujednání, která by měla reagovat na zákeřné CBRN útoky, nebo se sledují mezery v CBRN krytí v rámci národních pojišťovacích a zajišťovacích poolů a posuzuje se budoucí vývoj z hlediska vylepšování řízení CBRN rizik.
Zpráva se rovněž zaměřuje na CBRN teroristická rizika týkající se majetkového a odpovědnostního pojištění, zvláště pak na útoky násilnických nestátních aktérů při zapojení CBRN zbraní nebo na útoky zacílené na CBRN zařízení či distributory.
Ve zprávě lze dle exekutivního shrnutí nalézt:
- analýzu měnícího se prostředí CBRN hrozeb, včetně motivací, schopností a přístupu násilnických nestátních aktérů k CBRN materiálům a zařízením. Pozornost se věnuje i šíření takových technologií jako jsou drony, umělá inteligence a bioinženýrství, jež by mohly umožnit sofistikovanější útoky,
- přehled existujících pojišťovacích a zajišťovacích ujednání, především pak národních pojišťovacích a zajišťovacích poolů, které byly založeny za účelem umožnit pojistitelům sdílet jaderná a teroristická rizika. Nechybí ani rozdíly v CBRN krytí napříč zeměmi,
- pohled do praxe rizikového modelování, který ukazuje, jak pojistitelé a národní pooly využívají scénáře, resp. jejich simulace, k ocenění potenciálu CBRN dopadů na jejich upisovací portfolia,
- posouzení možných iniciativ, jež by napomohly zúžit mezeru v CBRN ochraně, zlepšit řízení CBRN rizik a snížit ekonomické dopady potenciálních CBRN teroristických incidentů.
Z výše uvedeného plyne, že exekutivní shrnutí v tomto případě není přehledem výstupů z výzkumu, ale dává spíše představu o obsahu zprávy. Je to však cenné, neboť zájemci o tuto problematiku se mohou dobře zorientovat a vybrat si pak ve zprávě tu materii, která je zajímá.
Komentáře
Přidat komentář