Podle vlastního hodnocení se dostalo dobrého finančního vzdělání ve škole jen 13 % respondentů. Naopak asi ¾ dotázaných se vyjádřila opačně. A podobně negativně vypadá posudek kvality. Výuka o financích má málo prostoru a kvalita vyučování je slabá: to si myslí 2/3 oslovených. Jsou mezi nimi hlavně mladší, kteří vyslovují takový soud (74 %).
Že tato situace není optimální, ví Dorothea Mohn ze Spotřebitelské centrály Verbraucherzentrale Bundesverband. „Samozřejmě by bylo dobré, kdyby byli mladí lidé ve škole cíleně připravováni na věci, které jsou později důležité pro finanční rozhodnutí, jako jsou sjednání úvěru, uzavření pojištění nebo investiční záměry. Kdyby se kompetence v tomto ohledu zlepšily, bezesporu by to přispělo.“
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti
Opravdu nemají mladí Němci zájem?
Ještě nápadnější je jiný trend zjištěný ve studii: čím více respondenti vydělávají, tím častěji se ztotožňují s výrokem, že finanční vzdělávání ve školách je příliš okrajové a nekvalitní. Právě u vyšších příjmových skupin je znalost tohoto předmětu získaná během školní docházky považována za nedostatečnou. S vyšším příjmem přibývá potřeby finančního rozhodování, na něž se velká skupina necítí být školní výukou zjevně dostatečně připravena.
Není vždycky ale na vině škola, míní starší dotázaní. Většina konstatovala v anketě také příliš malý zájem mladistvých a čerstvě dospělých o finanční vzdělávání. Pouze méně než každý pátý byl v tomto ohledu opačného názoru. Je ovšem pravdou, že 23 % oslovených současně k tomu žádnou odpověď neuvedla.
Mladší ročníky to ale vidí jinak. Ve věkové skupině 18 až 24 let potvrdilo slabší zájem o finanční vyučování jen 45 % respondentů. V ostatních věkových skupinách byl tento podíl mezi 53 až 62 %.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Sektorová daň je bolestivý experiment
Spolkové země chtějí více finančního vzdělávání
Přes všechny problémy je škola považována většinou oslovených za vhodné místo pro výuku o financích pro mladistvé (54 %). Čím vyšší dosažené vzdělání respondenta, tím je toto přesvědčení silnější.
Spolkové země jsou si této odpovědnosti vědomy. Ministryně kultury Susanne Eisemann z Bádenska-Württemberska k tomu uvedla: „Jde o to zprostředkovat mladým lidem základní ekonomické porozumění a rozhled. Ale i o podporu mladých při volbě profese. Praktické hospodářské vědomosti a seznámení se sociálními tématy a otázkami se samozřejmě přitom nevylučují.“
Německá spolková země Sasko přistupuje k tomuto problému poněkud jinak. Tam se za trumf považuje všeobecné vzdělání. „Kdo umí interpretovat básně a řešit spletité matematické úlohy, bude si vědět rady i při porozumění pojistným smlouvám, při platbách účtů, plánování rozpočtu a vyplňování dokumentace,“ objasňují strategii zástupci této země.
Komentáře
Přidat komentář