Téměř polovina z pobytů v nemocnici (47 %) se uskutečnila kvůli léčbě novotvarů, potíží oběhového systému nebo pohybového aparátu. Hojněji byly v této většinové skupině příčin zastoupeny i úrazy a otravy. Za celý rok se uskutečnilo na 4,7 milionu lékařských úkonů. Čtvrtina z nich představovala operační zákroky (27 %). Průměrná délka pobytu pacienta v nemocnici byla loni 8,3 dne.
Délka hospitalizace v rehabilitačních zařízeních klesá
V oblasti rehabilitace se počet pobytů v takových zařízeních od roku 1989 zvýšil na více než čtyřnásobek. Současně ale klesá průměrná doba hospitalizace. Před třiceti lety činila zpravidla čtyři týdny, nyní se daří pacienty propouštět už po třech týdnech.
Nejvíce rehabilitačních zařízení je v Dolních Rakousích, kde se lidé zotavují na 20 místech s celkovými 3 750 lůžky. Po 14 institucích je ve Štýrsku a v Horních Rakousích. Pacienti se v těchto zařízeních nejvíce rekrutují podle místa bydliště ve stejných spolkových zemích. Naopak Vídeňané a obyvatelé Burgenlandu (51 %, resp. 34) vyhledávají nikoli místní zařízení, ale dojíždějí do Dolních Rakous.
Mohlo by vás zajímat: TOP 10 nejčtenějších článků na oPojištění.cz v roce 2019
Pacienti v rehabilitačním režimu stárnou
Před 30 lety bylo 6 z 10 rehabilitujících pacientů a pacientek ve věku mezi 45 a 64 roky. Jen pětina byla tehdy starší, čtvrtina naopak mladší. V loňském roce bylo ve věkové skupině 45 až 65 let už 48 % z nich, a dokonce 4 z 10 pacientů byli ve věku nad 65 let. Pouze 12 % ošetřených v rehabilitačních zařízeních bylo loni mladších než 45 let.
Více než třetina takto zaměřených pobytů (36 %) cílí na onemocnění pohybového aparátu. Nejčastější jsou artrózy, problémy kolenních a kyčelních kloubů (celkem 17 %), dále problémy s páteří a zády obecně (13 %). Poúrazová rehabilitace zabírá 12 % kapacity.
Rozdílné profily diagnóz přitom lze sledovat podle pohlaví. U mužů jsou častější rehabilitace u onemocnění spojených s oběhovými potížemi (27 % všech pobytů), ženy trpí zase potřebou rehabilitovat kvůli problémům s pohybovým aparátem (42 % všech „dámských“ pobytů). A hospitalizace za účelem rehabilitace po srdečních onemocněních nebo infarktu se týkala loni téměř třikrát tak vysokého počtu Rakušanů v porovnání s Rakušankami.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jak je ekonomika ČR připravena na přijetí eura?
Přibývá rehabilitujících dětí
V roce 1989 potřebovalo rehabilitaci 85 rakouských dětí. Do loňska se jejich počet zvýšil prakticky na devítinásobek, když bylo zaznamenáno 731 takových pobytů. Nejčastěji šlo o nápravu nebo zlepšení stavu po ochrnutí (23 %), vrozených vad, deformit a chromozomových anomálií (21 %). Na duševní nemoci a poruchy chování připadalo 15 % pobytů v rehabilitačních zařízeních.
Komentáře
Přidat komentář