Zmíněná publikace byla vydána v prosinci 2016. Obsahuje sice některé odhady OECD či příslušných zemí i za rok 2015, ale finální jsou údaje za rok 2014. V období 2005-2014 se podíl celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) v EU 28 zvýšil z 8,7 % na 10,0 %. V roce 2014 byla hranice 10 % překročena v Rakousku, Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Irsku, Nizozemsku a Švédsku. Pod hranici 6 % byly ze zemí v níže prezentované tabulce pouze Lotyšsko a Rumunsko.
V České republice činily v roce 2005 celkové výdaje na zdravotnictví 6,4 % HDP a v roce 2014 již 7,7 %. Je nutno též uvést, že v některých evropských zemích se výdaje na zdravotnictví ve sledovaném období ve vztahu k HDP snížily. Mezi tyto země patří Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko, ale překvapivě i Lucembursko. Mezi evropskými zeměmi jsou tudíž značné rozdíly, pokud jde o celkové výdaje na zdravotnictví v poměru k HDP. Naprosto zřetelný je odstup mezi západoevropskými zeměmi a zeměmi střední a východní Evropy.
To platí i pro podíl soukromých výdajů na zdravotnictví ve vztahu k HDP. Například v Turecku a Lucembursku činil tento podíl v roce 2014 jen 1,1 % a ve Švýcarsku 4 %. V případě České republiky činil tento poměr 1,3 %, z čehož lze vyvodit dva základní závěry: podíl soukromého financování zdravotnictví v ČR (zejména přímé platby za léky, stomatologickou péči, apod.) není nikterak zanedbatelný; prostor pro vyšší spolúčast (resp. soukromé zdravotní pojištění) na základě srovnání se západoevropskými zeměmi však nesporně existuje.
Při hlubší analýze níže uvedených údajů by bylo nutno zohlednit odlišné systémy financování zdravotnictví v jednotlivých zemích, ale brát v úvahu i jejich ekonomickou úroveň a hospodářský vývoj v období po finanční a ekonomické krizi. Například v případě Řecka může být relativně vysoký podíl soukromého financování na HDP částečně vynucen opatřeními ke snížení rozpočtových deficitů.
Tabulka: Financování zdravotnictví ve vybraných zemích
Komentáře
Přidat komentář