Budoucnost penzijní reformy v zajetí otazníků

S nejistou půdou pod nohama

Zatímco ČNB uděluje licence, vládu straší ze snu šest rebelujících poslanců ODS, nejistý většinový podíl hlasů vládní koalice a konsekventní neschválení úsporného balíčku rozpočtu pro příští rok. Neprojde-li jeho návrh Sněmovnou, vláda bude čelit hlasování o důvěře, což by s největší pravděpodobností znamenalo její konec. Ten by vedl k předčasným volbám, které by s otazníkem nad plánovaným spuštěním penzijní reformy mohly rychle skoncovat. Kritický hlas opozice s vedoucí ČSSD zaznívá totiž v souvislosti s navrhovanou podobou reformy od začátku. A ač je zbytečné spekulovat o potenciálním výsledku hypotetických předčasných parlamentních voleb, skóre nedávných voleb krajských dává minimálně tušit, komu by na kontě přistála většina voličských hlasů.

Veto zákona vyšachovalo banky

Další metaforický klacek hodil hladkému průchodu reformy pod nohy prezident Václav Klaus, když na konci září vetoval zákon o pojistném na důchodové spoření a navázaný zákon o změně souvisejících zákonů. Jeho veto musí totiž přehlasovat Sněmovna, čímž se dané zákony dostávají vzhledem k neshodám uvnitř ODS do stejně nejisté situace jako osud vlády.

A na lavině konsekvencí se vezou i banky. Podle dosud schválených zákonů totiž nebudou moci od ledna přímo prodávat žádné penzijní produkty a pravděpodobně ani současné penzijní připojištění. Zákon upravující reformovaný penzijní systém dovoluje prodej penzijních produktů pouze investičním zprostředkovatelům, jejich vázaným zástupcům a vázaným zástupcům penzijní společnosti. Banky jako obchodníci s cennými papíry ve výčtu zákona uvedeny nejsou. Aby mohly za současného legislativního stavu od 1. ledna 2013 penzijní produkty prodávat, musely by získat některé z výše uvedených oprávnění. Tento nedostatek upravovala právě technická novela, kterou Klaus vetoval.

Příliš rozjetý vlak

Finanční instituce však již do příprav na spuštění reformovaného penzijního systému investovaly nemalé prostředky i úsilí, a pevně proto doufají v řešení, které umožní nejen spuštění reformy, ale v případě bank také prodej penzijních produktů. „Věříme, že penzijní reforma bude v lednu 2013 spuštěna. Chystáme se na ni už několik měsíců. Museli jsme investovat do vývoje a zavedení nového informačního systému, probíhají školení v pobočkové i externí poradenské síti a tak dále. Není možné v tuto chvíli tak rozsáhlé přípravy zabrzdit a čekat na další politický vývoj,“ řekl deníku E15 šéf Penzijního fondu České spořitelny Aleš Poklop. A vyjádření ostatních představitelů bank vyznívají v podobném tónu.

Nabídka fondů neznámá

Ačkoliv se spuštěním reformy šéfové penzijních fondů počítají, bližší představení nabídky třetího pilíře, tedy účastnických fondů, je podle nich zatím předčasné. „Ve třetím pilíři kromě transformovaného fondu jako správce smluv o penzijním připojištění uzavřených do 30. listopadu nabídneme cca 3 až 4 účastnické fondy. Dle zákona bude jeden konzervativní a ostatní nekonzervativní. Na bližší specifikaci je ale příliš brzy, v současné době na této oblasti pracujeme. Nabízeny budou počínaje rokem 2013,“ uvedl Jiří Rusnok, předseda představenstva ING Penzijního fondu.

A fázi příprav potvrdil i Pavel Jirák, výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky: „V současné době není nabídka fondů ani investičních strategií jednotlivých penzijních společností známa, my ale připravujeme kombinaci jednoduché a přehledné nabídky s individuálním přístupem ke každému klientovi, která bude zajištěna zejména prostřednictvím nabídky investičních strategií životního cyklu,“ uvedl.

Podobu druhého pilíře bude vymezovat zákon a v současné době prochází procesem schvalování ČNB.

O příštím směřování penzijní reformy by měli poslanci rozhodnout na schůzi 30. října.

Jana Koláriková