Kromě tragédií způsobených lesními požáry a vysídlením obyvatelstva zasáhly tyto nepříznivé meteorologické podmínky v Evropě řadu odvětví. Situace těžce postihla zejména zemědělství. Nedostatek vody vede spolu s racionalizací jejího využívání ke ztrátám letní rostlinné produkci. Podle JRC by letos měla být v EU sklizeň kukuřice o 16 % nižší, než je pětiletý průměr. U sóji je to o 15 % a o 12 % budou nižší výnosy u slunečnice. Sklizeň pšenice a ječmene pravděpodobně do takové míry zasažena nebude.
Mohlo by vás zajímat: Do čela Direct pojišťovny nastupuje Michal Řezníček
V Rumunsku, které je druhým největším evropským producentem kukuřice a olejnin, je vysokými teplotami a suchem postiženo 75 % území. Na konci letošního července byla rumunská produkce pšenice a kukuřice o 33 % a 46 % nižší než v červenci loňského roku. Francie, největší evropský producent pšenice, očekává pokles produkce pšenice o 7 %. Stejně tak Itálie, kde Pádská nížina představuje 40 % národní produkce pšenice.
Pokles výroby může producentům způsobit problémy s cash flow a jejich vstupní náklady navíc prudce rostou (viz graf vlevo). Náklady evropských výrobců rostou rychleji než spotřebitelské ceny, což znamená, že jejich marže klesají (viz graf vpravo). Je jisté, že někteří producenti nebudou mít dostatek peněz pro financování nadcházející sezóny, která začíná říjnovým setím.
Ceny plodin po dosažení rekordních hodnot v důsledku války na Ukrajině postupně klesaly, ale důsledky sucha a vysokých teplot mohou cenový pokles zastavit.
Nízký stav vody ovlivňuje i komerční plavbu. Na Rýnu, klíčové vodní cestě Německa a Nizozemska, mohou kontejnerové lodě přepravovat pouze zlomek svého obvyklého nákladu. To způsobuje velké zpoždění dodávek a zvyšuje přepravní náklady. Nadcházející týdny budou klíčové, protože hladiny vody v řekách běžně až do podzimu klesají.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2021 v Česku dle oPojištění.cz
Provozní problémy dále zhoršuje nedostatek plavidel nezbytných pro zvýšenou potřebu přepravy uhlí v důsledku energetické krize v zemi. Tyto problémy budou mít dopad zejména na chemický a ocelářský průmysl, které vodní cesty hojně využívají.
Pokles vodní hladiny má dopad i na výrobu elektřiny z vodních elektráren a chladicí systémy jaderných elektráren a jejich produkci elektřiny. Závislost na plynu, jehož cena dosahuje rekordních úrovní, je proto ještě vyšší. Například v Norsku voda ve vodních nádržích, které jsou zodpovědné přibližně za 90 % norské elektřiny, klesla na nejnižší hodnotu za 25 let. To přimělo výrobce vodní energie, aby omezili výrobu a vodou šetřili. Země, která obvykle vyváží asi 20 % své produkce, zavedla kontroly exportu elektřiny, čímž se ještě zvýšil stres plynoucí z regionální energetické krize.
Komentáře
Přidat komentář