Pokračovat můžeme intenzivní teroristickou a povstaleckou činností ve významných regionech a možná skončit u významného růstu počtu obyvatel a nutnosti zajištění a ochrany zdrojů pitné vody a obecně obživy a s tím souvisejícími demografickými změnami v počtu obyvatelstva, především pak v rozvinutých oblastech. Navíc jsou uvedené informace velmi snadno, téměř on-line dostupné díky dramatickému rozvoji informačních a komunikačních technologií, které přinášejí nové horizonty do oblasti podnikání i osobního života.
Vnímání hodnoty pojištění
I přes to, že po dlouhá léta je známo pojištění jako jeden z tradičních nástrojů snížení dopadu uvedených rizik, dospějeme k zajímavému závěru, pokud bychom si udělali průzkum vnímání pojištění jak mezi občany, tak představiteli firem.
Výsledky takového průzkumu o vnímání hodnoty pojištění budou ovlivněny především momentálním výskytem živelných pohrom a způsobených škod, případně zkušeností z poslední pojistné události a reakci pojišťovny na ni, anebo konstatování, že povinné ručení mít musím, havarijní se mi přece pro stáří auta už nevyplatí, nějakou životní smlouvu mi napsal ten neodbytný obchodník a ve firmě se nemůže nic stát, pokud jí nemám postavenou zrovna v záplavové zóně.
Obecně můžeme tedy konstatovat, že širší povědomí o přínosu pojištění ekonomice a společnosti je poměrně nízké. Přitom pojištění ovlivňuje společnost i ekonomiku v celé řadě oblastí.
Pojistitelná a nepojistitelná rizika
Nejdůležitějším prvkem pojištění jsou nepochybně schopnosti transferu rizik jak od fyzických, tak právnických osob nebo státních organizací pojišťovně a jejich seskupení spolu s opatřeními na předcházení vzniku škod, které tvoří základní pilíř činnosti v oblasti pojišťovnictví a který je klíčový pro každou správně fungující ekonomiku; obecně ale zůstává bohužel pro většinu lidí téměř neviditelný.
Pojistitelnost rizika potom tvoří hranici mezi pojistitelem jako ekonomickým subjektem trhu a rolí státu při zabezpečování sociálního bohatství. Pokud jsou totiž rizika nepojistitelná, musí ve své funkci zasáhnout právě stát. Pojištění tak funguje ruku v ruce se státem v oblasti předcházení vzniku škod a jejich kompenzace a poskytuje jednotlivcům i firmám jistotu finanční náhrady za vzniklé pojistitelné škody, s kterými stát nemusí ve svém rozpočtu kalkulovat (zde ovšem nemám na mysli „laxnost“ některých lidí nebo organizací potřebu možného pojištění uzavřít a následně se dožadovat kompenzace právě od státu ke zmírnění dopadů například přírodní katastrofy).
Povinné ručení
Pojistitelé pojišťují jak jednotlivce, tak i právnické osoby i další organizace, včetně státní správy. Jednotlivci volí pojištění pro případ, že nechtějí čelit finančním následkům, pokud vznikne škoda zapříčiněná určitou události (neživotní pojištění) anebo pokud si chtějí vytvořit finanční rezervu na určitý projekt, ochránit se pro případ nepříznivé události na životě nebo zdraví (životní a penzijní pojištění).
Asi vůbec nejznámějším produktem neživotního pojištění je odpovědnost z provozu motorových vozidel. Pokud jednotlivec způsobí nehodu, je povinen nahradit škodu, která vznikla poškozenému. Podle okolností konkrétní nehody mohou tyto částky dosáhnout značné výše (od materiální škody na vozidle, náklady na léčení až po kompenzaci ušlého příjmu) a měly by nepochybně fatální finanční dopad na danou osobu, která nehodu způsobila. Pojištění umožní tyto náhrady řešit tak, že finanční situace pojištěného není dramaticky ovlivněna (pokud je výše škody v limitu uzavřeného pojištění a s odhlédnutím od případného zdražení pojistného po takové události). Důležitým prvkem je i povinnost tohoto pojištění pro majitele vozidel, ale také výše zvolených limitů.
Životní a penzijní pojištění
Pokud jednotlivec uzavře životní nebo penzijní pojištění, ukládá si pravidelně prostředky na vybudování finanční částky pro splnění určitého cíle, například vytvoření rezervy na nějaký projekt, zlepšení benefitů budoucí penze apod. Pojištění v tomto případě napomáhá udržení stabilní finanční situace pojištěného jednotlivce. Snižuje nutnost „bezpečnostních úspor“ a umožňuje umístění finančních prostředků do více výnosových produktů.
Pokud by si stejný jednotlivec prostředky ukládal například do tradičních bankovních produktů, nemusel by mít stejný přístup k investičním možnostem, jaký mají pojistitelé, kteří investují prostředky kumulované za všechny pojištěné a případně na globální úrovni. Navíc bankovní produkty neposkytují náhradu v případě, že dojde k pojištěné události a jednotlivec není nadále schopen pokračovat v dohodnutých úložkách.
Velký problém: stárnoucí populace
V širším pohledu se dostává do popředí zájmu problematika stárnoucí populace. S technologickým a lékařským pokrokem, obecně se zlepšujícími životními podmínkami, se prodlužuje věk obyvatelstva, zejména ve vyspělých zemích. Podle studie OECD dojde mezi roky 1980 a 2040 ke zdvojnásobení podílu obyvatelstva staršího 65 let. Zatímco současní lidé, odcházející do důchodu, jsou převážně závislí na státních fondech sociálního zabezpečení, v budoucnu se tato oblast přenese do privátní oblasti a směrem k osobním úsporám.
Navíc část starší populace je závislá na určité úrovni pomoci a dlouhodobé péče, poskytované na každodenní bázi. I tuto oblast dlouhodobé péče je možné řešit komerčními pojistnými produkty a kvalitní asistenční službou. V tomto případě úloha pojistitele sahá daleko za úlohu finančního investora.
Bohužel význam životního pojištění jako dlouhodobého stabilizačního prvku v životě jednotlivce i jeho rodiny bývá na našem trhu velmi často degradován přístupem některých zprostředkovatelů, kteří v honbě za provizemi často ruší a přepojišťují kvalitní smlouvy a tak připravují pojištěné o značné finanční prostředky. Často je při sjednání opomíjeno kvalitní vysvětlení produktů tak, aby pojištěný dobře porozuměl všem složkám smlouvy, zejména pak nákladům na pojištěná rizika a měl od produktu taková reálná očekávání, která jsou v produktu kalkulována.
Nově vznikající rizika
Podobně jako jednotlivci, také právnické osoby – jak ziskové, tak neziskové - mohou být vystaveny škodám, následujícím po vzniku určité události. Vedle dnes již klasických rizik na majetku pojištěného je to celá řada škod odpovědnostních. Výrobce může být například odpovědný za vadný produkt, který způsobí škodu spotřebitelům nebo uživatelům. Protože takové výrobky jsou obvykle prodávány ve značném množství, může výrobce čelit požadavkům na náhradu škody od významného počtu zákazníků a vyplácet značné finanční částky. Pokud by takovýto výrobce nemohl riziko transferovat na pojišťovnu, byl by nucen vytvořit rezervní finanční prostředky na případné odškodnění ve významné výši a tím snížit disponibilní prostředky na nové investice do technologií a inovace produktů. Tím, že pojištění od výrobce převezme uvedená rizika, podporuje ekonomický růst.
Inovativní technologie či začínající firmy se jen těžko obejdou bez komerčního pojištění – pouze ti největší hráči na trhu jsou schopni samopojištění a mohou díky svému kapitálovému vybavení překonat následky závažné události.
V současné době se do popředí vedle klasických rizik a jejich pojištění dostávají rizika nová, která přináší současné ekonomické a podnikatelské prostředí. Může to být například pojištění odpovědnosti členů představenstva a ředitelů, různé profesní odpovědnosti nebo pojištění celé škály rizik v IT oblasti, které se dnes dostávají na popředí zájmu (napadení a zneužití dat klientů, platebních karet a dalších informací).
Pojištění úvěrů a hypoték
Pojišťovny rovněž velmi úzce spolupracují s bankami a dalšími finančními institucemi. Podporují banky při zajištění jejich rizik. Příkladem může být pojištění spotřebitelských úvěrů. Při události, kdy spotřebitel zemře nebo není schopen dále hradit splátky podle dohodnuté úvěrové smlouvy (nezaměstnanost, následek úrazu apod.), vstupuje na scénu pojistitel a tyto splátky dle rozsahu uzavřeného pojistného krytí hradí. Tím opět dochází o omezení rizika banky a umožňuje jí investovat kapitál, který by jinak musela držet jako rezervu k nespláceným úvěrům.
Podobně je tomu při pojištění úvěrů nebo politických rizik při vývozu investičních celků a v dalších oblastech. Pojišťovny dále mají u bank uloženy finanční prostředky, z nich část je držena v likvidní podobě na běžných účtech nebo termínovaných vkladech a které představují velmi významný objem peněžního trhu.
Pojišťovny v roli silných investorů
Pojistné, hrazené klienty slouží zčásti k úhradě provozních nákladů pojišťovny a vytváří finanční rezervy na budoucí úhrady. Protože tyto úhrady nastanou až v budoucnu, mohou být prostředky reinvestovány na lokálních nebo globálních finančních trzích a generují tak další zisky z investic, i když v současné době poměrně nízké, porovnáme-li výnosnost finančních investic s dobou ne příliš vzdálenou. Pojistitelé jsou velmi významnými investory v celé řadě oblastí, protože nakupují akcie a dluhopisy firem a států a tím dále podporují jejich rozvoj. Celosvětově činilo v roce 2011 pojistné cca 6,6% HDP (podle informací Insurance Information Institute).
Katastrofické modely a systémy včasného varování
Pojištění představuje v moderní ekonomice určitý bezpečnostní nárazník – v případě katastrofických události nahradí pojištěné škody těm, kteří by jinak nebyli schopni svoji činnost obnovit a krachovali by. Možnost transferu rizika pojistiteli umožňuje jak jednotlivcům, tak firmám přijímat kalkulované riziko v jejich podnikatelských i privátních rozhodnutích. Přírodní katastrofy a klimatické změny stále více ovlivňují celou společnost, a to nejen v exponovaných pobřežních oblastech nebo místech historicky vystavených hurikánům, zemětřesení apod.
Bohužel právě v těchto oblastech dochází i ke značné koncentraci obyvatelstva a majetku a tak ke značnému násobení následků takové události. Působení přírodních živlů v těchto oblastech však nemá dopad jen na osobní nebo komerční majetek, ale často je zásadně poničena i infrastruktura s okamžitým devastujícím vlivem na celou ekonomiku dané oblasti. Je to právě pojištění, které umožní rychlou obnovu, náhradu přerušení provozu a ztráty příjmů. Vedle toho další pozitivní přínos vzniká zábranou škod, rozvojem katastrofických modelů a digitálních map, systémů včasného varování či budováním odolných konstrukcí
V neposlední řadě je pojišťovnictví významným zaměstnavatelem a to jak přímo, tak i nepřímo u nezávislých zprostředkovatelů pojištění či samostatných likvidátorů pojistných událostí (zaměstnanci v pojišťovnictví představují nadprůměrnou příjmovou vrstvu obyvatelstva a jejich spotřeba dále podporuje rozvoj ekonomiky).
Vladimír Pulchart
London Underwritters
Podrobnější informace k uvedené problematice je možné nalézt na následujících odkazech:
http://ec.europa.eu/internal_market
www.genevasssociation.org
Komentáře
Přidat komentář