(Procykličnost je obvykle definována jako prohlubování fluktuací ekonomického cyklu aktivitami finančního sektoru, zejména bankovním úvěrováním. Příčinou je celá řada vzájemně souvisejících faktorů jako například stádní chování účastníků trhu nebo finanční inovace. Vedle přirozených zdrojů procykličnosti může sehrát významnou roli také finanční regulace – pozn. autor).
“Nějaký subjekt má určitý program – mohou to být daně, nebo Solvency 2, nebo cokoliv jiného. Každý z těchto bodů sám o sobě stojí za zvážení, ale každý z nich se řeší zvlášť. Nedomýšlíme tak kumulované dopady,” konstatoval Hampl. I to může zesilovat procykličnost, dodal. (Mimochodem - ještě horší “škody” podle něj ale působí novináři!)
Na úrovni Evropské unie navíc podle Hampla nastává dominance legislativy a boj institucí o výsadní postavení. Každá chce po sobě zanechat určitou “pečeť” a dát ostatním na vědomí, že právě ona je ta nejdůležitější. To funguje i na národních úrovních, ale v současné době je to výraznější na evropské úrovni.
Příkladem mohou být kapitálové požadavky, vyžadované na bankách. “Často stojí za některými body konkrétní instituce počínaje jednotlivými výbory Evropského parlamentu a členskými zeměmi konče. “To zesiluje procyklický efekt. Pak je zbytečné se ptát, proč nemáme dostatek investorů ve finančním sektoru. My je sice chceme, ale tímto chováním je odrazujeme,” uzavřel Hampl.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář