„Podstatné změny, které přináší nový Občanský zákoník, se týkají zejména smluvního práva, dědění, společného majetku manželů a dalších oblastí. Nová právní úprava se zároveň dotkne velkého počtu dalších právních předpisů,“ vyjmenovává Eduard Szattler, partner advokátní kanceláře Vojčík & Partners.
Mezi nejzásadnější změny patří odstranění takzvané dvojkolejnosti smluvního soukromého práva. Dosud totiž platilo, že několik smluvních typů bylo odlišně upraveno v Občanském i Obchodním zákoníku. „Například jinak byla upravena kupní smlouva v Občanském a jinak v Obchodním zákoníku. Nově se závazková část Obchodního zákoníku přesouvá do Občanského zákoníku. Pro každý smluvní typ tak už bude existovat jednotný režim s případnými specifiky pro spotřebitele či podnikatele,“ přibližuje Eduard Szattler.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz
Zároveň se zavádí jednotná obecná promlčecí lhůta a zůstávají zachovány zvláštní promlčecí lhůty. Při promlčení totiž platí, že pokud se právo neuplatní včas, promlčí se a nelze se úspěšně domáhat ochrany takového práva u soudu, pokud se vznese námitka promlčení. „Namísto dosavadního rozdílu mezi tříletou obecnou promlčecí dobou v občanskoprávních vztazích a čtyřletou v obchodních vztazích se zavádí jednotná tříletá obecná promlčecí lhůta. Strany si dokonce budou moci délku promlčecí doby také dohodnout v rozmezí 1 až 10 let,“ popisuje partner advokátní kanceláře Vojčík & Partners.
Novinky v oblasti dědění
K dosavadní závěti a zákonné posloupnosti přibývá nová dědická smlouva jako dvoustranný právní úkon pro případ smrti. Bude mít přednost před závětí a umožní zůstaviteli zajistit si například doopatrování či rentu ve stáří.
Novinkou je také takzvaný institut odkazu. Dosud platilo, že dědic nabyl podíl na celém majetku po zemřelém a odpovídal také za dluhy do výše ceny nabytého dědictví. „Nový zákoník zavádí institut odkazu, který zůstaviteli umožní přenechat konkrétní věc určité osobě (odkazovníkovi), aniž by se tato osoba stala plnohodnotným dědicem a musela se podílet na uspokojování dluhů zůstavitele z dědictví,“ vysvětluje Eduard Szattler.
Mění se také nároky potomků při dědění ze závěti. Dosud se nezletilým potomkům muselo dostat alespoň tolik, kolik představoval jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům alespoň polovina jejich zákonného dědického podílu. „Nově však platí, že nezletilý potomek už nebude mít nárok na celý svůj zákonný podíl, ale pouze na tři čtvrtiny a zletilý potomek dostane namísto poloviny jen jednu čtvrtinu svého zákonného podílu. Zůstavitel tak získá podstatně volnější ruku při nakládání se svým majetkem,“ dodává.
Důležitou novinkou zejména pro rodinné firmy a podnikatele je zavedení institutu správce dědictví. Zůstavitel nebo soud tak bude moci nově určit správce dědictví, jehož úkolem bude spravovat podnik, obchodní podíly či majetkové hodnoty od okamžiku smrti zůstavitele až do pravomocného skončení dědického řízení. Předejít by se tak mělo ekonomické paralýze podniků.
Mohlo by vás zajímat: Petr Eliáš: Po požáru mohou překvapit náklady na demolici a likvidaci odpadu
Majetek v manželství
Nový Občanský zákoník zároveň nahrazuje dosavadní bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM) společným jměním manželů (SIM). SIM přímo zahrnuje nejen aktiva, ale také pasiva, tedy dluhy. Zároveň přináší širší prostor pro úpravu majetkových režimů mezi manželi.
Další zajímavé změny v Občanském zákoníku
Občanský zákoník zavádí také nová pravidla náhrady škody. Systematičtěji rozlišuje smluvní a mimosmluvní odpovědnost. „Při porušení smluvní povinnosti v určitých případech uplatňuje objektivní princip, zatímco mimosmluvní odpovědnost zůstává založena zejména na zavinění. Zároveň upravuje zvláštní případy objektivní odpovědnosti a podmínky, za kterých je možné se odpovědnosti za škodu zbavit,“ vyjmenovává Eduard Szattler.
Novinkou je také obecná úprava právnických osob a pravidel pro jejich orgány a osoby, které za právnickou osobu jednají. Zákoník výslovně upravuje povinnost jednat s náležitou péčí a v zájmu právnické osoby a zavádí pravidlo podnikatelského úsudku (business judgment rule). To poskytuje ochranu členovi voleného orgánu při rozhodování v rámci podnikatelského rizika, pokud postupoval informovaně, v dobré víře a v obhajitelném zájmu právnické osoby.
Významnou změnou je také posílení zásady, že na právní úkon se má hledět spíše jako na platný než neplatný. Dosud mohl v některých případech nedostatek předepsané formy nebo drobná formulační chyba vést k absolutní neplatnosti celého úkonu. Nové pravidlo má přinést větší flexibilitu a posílit zachování platnosti právních úkonů také při elektronickém a digitálním uzavírání smluv.
Mohlo by vás zajímat: Petr Eliáš: První hodiny po požáru rozhodují o dalším průběhu likvidace
Nový Občanský zákoník přináší také praktické změny v sousedských vztazích. Zavádí například pravidlo spadlého plodu. Dokud ovoce visí na stromě, patří vlastníkovi stromu. Pokud však spadne na sousedův pozemek, stává se vlastnictvím tohoto souseda (s výjimkou veřejných prostranství). „Soused už nemůže svévolně ořezat přesahující větve. Musí nejprve požádat vlastníka stromu o jejich odstranění a poskytnout mu přiměřenou lhůtu. Teprve když vlastník nezakročí, smí je soused odstranit sám. Avšak výlučně šetrně, ve vhodném ročním období,“ přibližuje Eduard Szattler.
Změny se dotýkají také nájemních vztahů, věcných práv, držby či věcných břemen. Nový kodex zároveň přebírá moderní pojetí zvířete jako živého tvora nadaného smysly, na kterého se ustanovení o věcech uplatňují pouze podpůrně, pokud to neodporuje jeho povaze.
Nový Občanský zákoník nabude účinnosti 1. července 2027.
Komentáře
Přidat komentář