Děkuji vám, pane inženýre, že jste si udělal čas pro otázky portálu oPojištění.cz. Na úvod se zeptám: červencový požár ve Zlíně zasáhl průmyslovou budovu využívanou několika firmami s rozdílnou činností. V čem je likvidace takové škody složitější než řešení požáru samostatného podnikového provozu?
U takto rozsáhlé škody je potřeba hned na začátku udělat si velmi přesný obrázek o tom, jak jsou v objektu nastavené majetkové a pojistné vztahy. Ve chvíli, kdy v jedné budově působí více firem, je pro nás jako pro pojistitele nejdůležitější zjistit, co komu patří a jak je jednotlivý majetek pojištěný. Musíme přesně identifikovat, které části budovy spadají do pojištění samotné nemovitosti, co už je majetkem jednotlivých nájemců a komu patří zásoby uložené v různých částech objektu. Do toho mohou vstupovat další smluvní vztahy mezi vlastníkem budovy a nájemci, takže těch vazeb bývá poměrně hodně. Myslím si, že tato identifikace patří k nejsložitějším částem celé likvidace, protože od ní se následně odvíjí další postup pojišťovny. U jednoho pojištěného v jednom objektu je situace z hlediska pojištění samozřejmě podstatně přehlednější a jednodušší na posouzení.
Mohlo by vás zajímat: Jakub Hradec: Česká kancelář pojistitelů pomohla kultivovat celý trh
Jak vypadá postup pojišťovny během prvních hodin a dnů po oznámení velkého požáru? Která rozhodnutí mohou nejvíce ovlivnit rychlost dalšího šetření?
Musím říct, že během tohoto léta jsme řešili několik větších požárů a událost v budově 34 ve Zlíně mezi ně určitě patřila. U podobně rozsáhlých škod je pro nás úplně zásadní co nejrychleji získat základní přehled o celé situaci. V prvních hodinách bývá informací velmi málo a o rozsahu požáru se mnohdy dozvíme nejdříve z médií, ještě předtím, než se k nám dostanou první informace od klienta nebo jeho makléře. Už v tu chvíli si ale vlastními cestami ověřujeme, zda se událost může týkat rizika pojištěného u Kooperativy.
Od začátku proto zjišťujeme, co na místě hoří, jak je objekt pojištěný, jaká část rizika spadá pod naše krytí a kteří další pojistitelé nebo partneři do případu vstupují. Důležité jsou také vztahy mezi jednotlivými subjekty. Běžně se setkáváme se situací, kdy budova patří jednomu vlastníkovi, uvnitř působí několik nájemců a každý z nich má své pojištění sjednané u jiného pojistitele.
Současně se připravujeme na chvíli, kdy bude možné vstoupit přímo na místo škody. Dokud na požářišti zasahují hasiči a prostor není bezpečný, nemůžeme začít s vlastním šetřením. Čekáme tedy na předání požářiště, ale ten čas rozhodně není ztracený. Využíváme ho ke shromažďování informací z oficiálních i dalších dostupných zdrojů a postupně si skládáme co nejpřesnější obraz celé události. Rychlost a kvalita této úvodní orientace mohou výrazně ovlivnit, jak efektivně bude následné šetření pokračovat.
U podobné události se mohou prolínat zájmy vlastníka budovy, nájemců, několika pojistitelů, makléřů i dalších subjektů. Co bývá při rozplétání těchto vztahů nejsložitější?
Složitost narůstá ve chvíli, kdy do jedné škody vstupuje větší počet subjektů a jejich pojistná krytí se mohou překrývat. Když se budeme bavit konkrétně o medializovaném požáru budovy 34 ve Zlíně, těch subjektů, které do celého případu vstupují, je opravdu velké množství. Musíme zjistit, komu jednotlivý majetek patří, u koho je pojištěný a jak se jednotlivá pojištění vztahují k tomu, co bylo při požáru poškozeno. Může například docházet k vícenásobnému pojištění majetku, kdy je určitá část pojištěna u pojistitele A a současně také u pojistitele B a jednotlivá krytí se mohou překrývat. Na jedné pojistné smlouvě se navíc může podílet více pojistitelů a do celého procesu vstupuje také zajištění.
Myslím si, že koordinace mezi jednotlivými pojistiteli je v takové situaci naprosto zásadní a má velký vliv na to, jak následné šetření probíhá. U takto rozsáhlé škody zároveň potřebujeme zapojit další odborníky, například znalce, kteří se zabývají šetřením příčin požáru, loss adjustery a podle konkrétní situace i další specialisty. Bez dobré koordinace všech těchto lidí by se celý proces velmi rychle zkomplikoval.
Část budovy se zřítila, přístup do některých prostor byl dlouhodobě omezený a byla dokončena hrubá demolice zbylé části vyhořelé budovy. Jak se v takové situaci zjišťuje rozsah škody a zajišťují podklady potřebné pro její posouzení?
U velkých průmyslových požárů se poměrně často stává, že se do některých částí budovy po události vůbec nedá dostat. V první řadě jde samozřejmě o bezpečnost. Konstrukce může být poškozená, nestabilní a může hrozit její další zřícení. V takové situaci musíme respektovat rozhodnutí hasičů a počkat, až bude možné se na místě bezpečně pohybovat. Dnes nám ale v podobných případech výrazně pomáhají moderní technologie. Také u požáru budovy 34 ve Zlíně využili námi pověření loss adjusteři dron, který prolétával přímo troskami budovy a umožnil zdokumentovat i místa, kam se člověk bezpečně dostat nemohl. Dron samozřejmě využili až poté, co jeho použití umožnili hasiči, kteří na místě prováděli prvotní šetření. Tuto techniku totiž dnes běžně využívají také jejich experti.
K dispozici máme rovněž laserové skenery, které dokážou vytvořit velmi přesný 3D obraz budovy a zachytit její stav po škodě. Při následném určování rozsahu poškození potom porovnáváme informace získané přímo na místě s technickou dokumentací, stavebními plány a dalšími dostupnými podklady. Podle mé zkušenosti nám digitalizace v tomto směru výrazně rozšířila možnosti. Dokážeme dnes získat poměrně přesný obraz rozsahu škody i v situaci, kdy je přístup do části objektu dlouhou dobu omezený nebo úplně nemožný.
Mohlo by vás zajímat: Dva roky od povodní: Odhad pojištěných škod vzrostl o více než půl miliardy
Dá se tedy říct, že je český pojistný trh při řešení takto rozsáhlých škod dostatečně vyspělý a jednotlivé pojišťovny spolu dokážou efektivně spolupracovat?
Jsem přesvědčený o tom, že zejména v likvidaci škod je český pojistný trh v tomto směru opravdu vyspělý. Vzájemná spolupráce mezi pojistiteli je pro nás běžnou součástí práce a u velkých škod se její význam ukazuje velmi rychle. Ve chvíli, kdy k takové události dojde, jdou obchodní spory a konkurenční boj stranou. Všichni jsme na jedné straně a snažíme se škodu co nejefektivněji vyřešit. U složitějších případů si potřebujeme rychle předávat informace, domluvit společný postup a průběžně koordinovat jednotlivé kroky. Podle mé zkušenosti to mezi pojistiteli funguje opravdu velmi dobře a u rozsáhlých škod je tahle schopnost spolupráce velmi důležitá.
Velmi důležitou roli mají samozřejmě také makléři. Díky svým kontaktům a znalosti jednotlivých stran dokážou svolat potřebná jednání, propojit zúčastněné subjekty a převzít část komunikace. Často tak pomáhají celý postup urychlit a zpřehlednit. U velkých průmyslových škod, kde do jednoho případu vstupuje větší počet účastníků, je jejich přínos obzvlášť dobře vidět. V takové situaci je kvalitní komunikace mezi všemi stranami jedním z důležitých předpokladů plynulého průběhu likvidace.
Děkuji vám za rozhovor.
Ve druhém dílu rozhovoru Petr Eliáš mluví o podpojištění, limitech pojistného krytí a dalších nedostatcích, které se často naplno projeví až při vzniku velké škody. Vysvětluje také, jak firmy prokazují hodnotu zničených zásob, jak se posuzuje majetek poškozený kouřem nebo hasebním zásahem a proč mohou výrazně narůst náklady na demolici a odstranění kontaminovaného materiálu.
Komentáře
Přidat komentář