V pondělí 13. 6. 2022 se od večerních hodin objevovalo množství svědectví, hlášení o škodách a přímo i videí, které naznačovaly, že město Lanžhot na jihu Moravy pravděpodobně zasáhlo tornádo. Předběžné informace z terénního průzkumu potvrzují, že vznik škod v Lanžhotu a okolí skutečně souvisí s rotující kondenzační nálevkou, kterou zachytilo vícero lidí na video, a že tedy šlo skutečně o tornádo – a to minimálně o intenzitě F1. Z radarových snímků je zřejmé, že původcem tornáda byla dlouho žijící bouřková buňka, která vznikla poblíž Prahy. Podle Petra Münstera, meteorologa ČHMÚ, který zkoumal dopady v terénu, šlo o tornádo s větrem o rychlosti odhadem okolo 150 km/h. Při bouři došlo k vyvrácení statnějších stromů a škody byly i na střechách domů.
Radarový snímek ČHMÚ přechodu bouře přes jih Moravy s vyznačenou trasou předchozího postupu bouřkové buňky.
Podobné výkyvy větru a počasí jde podle odborníků i do budoucna jen těžko odhadnout. Mnohonásobně stouply ceny stavebního materiálu, mzdy řemeslníků a řada dalších nákladů, které prostě k opravám potřebujete. Řešili jsme v uplynulých týdnech s našimi zákazníky v oblastech, které vloni zasáhlo tornádo, jejich smlouvy na pojištění majetku. Většina smluv je pouhý rok stará, a přesto jsme u většiny z nich přišli na to, že hodnota majetku je minimálně jednou tak vysoká a smluvní krytí nedostatečné. Za to, co by jim pojišťovna podle původní smlouvy dala, by dům ani byt ve stejném rozsahu rozhodně neopravili. Stál váš dům před pěti lety 5 milionů? Teď za ten stejný dáte i dvakrát více,“ popisuje aktuální průzkum mezi zákazníky na jižní Moravě ředitel divize pojištění Srovnejto.cz Martin Daneš.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jak proběhlo předávání cen ankety Pojišťovna roku
Mohlo by vás zajímat: Ekonomické dopady zastavení dodávek energetických surovin z Ruska do Evropy
Pondělní tornádo jen v Lanžhotě poničilo zhruba 30 domů, škody jsou i na městském majetku nebo na fotbalovém hřišti. Silné bouřky na jihu Moravy ničily na začátku týdne střechy a lámaly stromy. Bez proudu tam zůstaly stovky domácností. V porovnání s loňským tornádem v této části republiky sice nepůjde o tak velký rozsah škod, majitelé ale i tentokrát budou muset spoléhat na dobře postavené pojistné smlouvy.
„Celkové závazky v pojištění majetku řádění živlů v roce 2021 dosáhly enormní částky 6,45 miliard korun a proti roku 2020 s objemem škod v úhrnu za 2,97 miliard korun se jedná o nárůst o 117 %,“ uvádí Česká asociace pojišťoven. Nutno podotknout, že se k loňským rekordním škodám k nejsilnějšímu a nejničivějšímu tornádu v novodobé historii Česka přidaly také lokální vichřice, povodně, krupobití a srážky.
Předejít podobným škodám do budoucna je ale složité. „Prevence proti případnému útoku tornáda v podstatě není možná. V každém případě jde v našich podmínkách o tak mimořádnou událost, proti které případná stavební opatření nebo změna rázu krajiny nepomohou,“ říká Petr Holeček z tiskového odboru Krajského úřadu Jihomoravského kraje. A právě tady nastupuje na řadu správná ochrana majetku.
„U většiny zákazníků na jižní Moravě, se kterými jsme teď upravené smlouvy řešili, byla hodnota současného majetku klidně i dvakrát vyšší. Roční pojistné jsme ale navyšovali v průměru o zhruba 1 470 korun, jen tak málo ročně navíc stačí, aby vám při škodě byla vyplacena opravdu aktuální částka, kterou opravy na trhu mají,“ dodává Martin Daneš ze Srovnejto.cz
Mohlo by vás zajímat: Podle Elona Muska se stane vyřízení škody po havárii vozu „sladkým snem“
Pondělní tornádo na Břeclavsku dosahovalo podle meteorologů rychlosti kolem 150 kilometrů v hodině. Právě orkány a tornáda v rámci pojištění spadají dle slov Martin Daneše do kategorie vichřice a podle té pojišťovny škody hradí: „Samotná vichřice byla před několika lety klasifikována jako vítr o rychlosti minimálně 28,5 m/s, tedy cca 100 km/h. Nyní je vichřice brána už od 75 km/h. Ve starých smlouvám se tedy stále ještě může tento údaj objevit. Zákazníkům proto doporučujeme projít si staré dokumenty a zkontrolovat, zda se zrovna jejich pojištění i na škody způsobené takovýmto větrem vztahuje.“
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: A jako asistence
Kde udeří silný vítr příště?
Podle meteoroložky Dagmar Honsové mohou být i do budoucna nebezpečné právě nárazové větry a náhlé bouřky, které nedokáží meteorologové dopředu odhadnout.
„V posledních letech jsou v letních měsících bouřky intenzivnější. K těm lokálním, způsobených kumulací tepla, dochází k vysokým nárazům větru, který může být i ničivý. V zimním období zase proudění od Atlantiku vytváří velké tlakové rozdíly, které potom vytváří nárazy větru. Například letošní únor byl v tomto ohledu nejintenzivnější za minimálně posledních pětadvacet let,“ upozornila Honsová.
Historické případy tornád a jejich četnost lze podle meteorologů těžko posuzovat a porovnávat se současnými. Například konstrukce budov, podle jejichž poškození se intenzita tornád mimo jiné určuje, se významně lišily. „Rychlosti větru celosvětově klesají příčinou zvýšení drsnosti terénu, jako jsou lesy nebo zástavba. Na druhou stranu nelze říci, že klesá počet velkých bouří, jako například byl Kyrril, jelikož jde o specifické meteorologické podmínky. Zde určit trend vývoje zatím nelze, stejně jako v případě výskyt tornáda,“ potvrzuje klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu.
Komentáře
Přidat komentář