Smrt mladé zaměstnankyně ruského výzkumného ústavu v Irkutsku znovu upozornila na problematiku nebezpečných infekčních onemocnění. Osmadvacetiletá Darja Šipilovová zemřela 2. října na zápal plic neobjasněného původu. Přestože se objevilo podezření na plicní mor, ruské úřady tuto příčinu nepotvrdily. Podle agentury Reuters bylo následně provedeno téměř pět tisíc laboratorních testů, které neodhalily přítomnost nebezpečných patogenů. Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o další informace. Přestože Rusko následně potvrdilo, že nebyl zaznamenán žádný případ moru, přesná příčina úmrtí zůstává neobjasněná. Přístup ruských úřadů k poskytování informací navíc vyvolává otázky ohledně transparentnosti celého vyšetřování.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz
Incident rovněž připomněl, že rozsáhlé oblasti Sibiře pokrývá permafrost, tedy půda, jejíž teplota zůstává nejméně dva po sobě jdoucí roky pod bodem mrazu. V některých lokalitách se takové podmínky udržují po tisíciletí a umožňují dlouhodobé uchování biologického materiálu. Rostoucí teploty však způsobují postupné rozmrazování půdy, při němž se mohou dostávat na povrch také mikroorganismy, které byly dosud izolovány od okolního prostředí.
Vědecký tým vedený francouzským virologem Jeanem-Michelem Claveriem v roce 2023 publikoval v odborném časopise Viruses výsledky laboratorních pokusů, během nichž izolovali 13 virů ze vzorků sibiřského permafrostu a dalších chladných lokalit. Některé pocházely z materiálu starého přibližně 48 500 let. Po rozmrazení byly viry schopné infikovat živé buňky, čímž se potvrdilo, že určité druhy mohou zůstat infekční po mimořádně dlouhou dobu.
Výzkum má ovšem důležité omezení. Obnovené viry napadaly jednobuněčné améby a vědci neprokázali jejich schopnost infikovat člověka. Přesto výsledky ukazují, že dlouhodobé zmrazení nemusí automaticky znamenat ztrátu infekčnosti. S postupujícím oteplováním se proto nabízí otázka, zda by se obdobným způsobem mohly zachovat také mikroorganismy nebezpečné pro člověka nebo hospodářská zvířata.
Konkrétní zkušenost přinesl rok 2016, kdy na sibiřském poloostrově Jamal vypukla epidemie antraxu. Onemocnění způsobované bakterií Bacillus anthracis zasáhlo desítky obyvatel, vyžádalo si jeden lidský život a usmrtilo tisíce sobů. Výzkum zveřejněný v roce 2021 ukázal, že permafrost v oblasti intenzivně tál již několik let před epidemií. K šíření nákazy pravděpodobně přispělo také mimořádně suché léto, kdy červencové srážky nedosáhly ani desetiny dlouhodobého průměru. Souvislost mezi oteplováním a epidemií však není zcela jednoznačná. Odborníci upozorňují také na skutečnost, že v oblasti bylo v roce 2007 přerušeno pravidelné očkování sobů proti antraxu. Postupně tak vznikla populace zvířat, která byla vůči infekci podstatně zranitelnější. Dosavadní poznatky neumožňují jednoznačně určit, zda se původce nákazy uvolnil přímo z tajícího permafrostu, nebo se rozšířil z jiného zdroje v oblasti, kde se toto onemocnění historicky vyskytovalo.
Mohlo by vás zajímat: Jaké byly škody z přírodních katastrof ve světě v 1. pololetí 2026?
Další pozornost vědců přitahuje antibiotická rezistence. Odborný přehled zveřejněný v roce 2024 analyzoval výsledky 13 studií zaměřených na mikroorganismy z permafrostu. Výzkumníci v nich identifikovali celkem 1 043 genů spojených s odolností vůči antibiotikům, včetně látek ze skupin aminoglykosidů a beta-laktamů. Některé zjištěné mechanismy rezistence by mohly mít význam také pro současnou medicínu. Samotná přítomnost těchto genů ovšem ještě nedokazuje, že se po rozmrazení přenesou na bakterie způsobující lidská onemocnění.
Význam těchto zjištění zvyšuje rychlost klimatických změn v celé arktické oblasti. Podle studie zveřejněné v roce 2022 v časopise Communications Earth & Environment se Arktida v období let 1979 až 2021 oteplovala téměř čtyřikrát rychleji než planeta jako celek. Rozmrzání permafrostu tak postupně zasahuje další území a mění podmínky, ve kterých byly mikroorganismy po tisíciletí uchovávány. Možnost jejich kontaktu s člověkem může zvyšovat také rozšiřování těžby nerostných surovin a související infrastruktury v dosud obtížně přístupných oblastech. Přesto dosud neexistují spolehlivé údaje, které by umožňovaly vyčíslit pravděpodobnost vzniku lidské epidemie způsobené dávným patogenem.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!
Z pohledu pojišťoven představují případné infekční epidemie souběh rizik, která mohou zasáhnout více pojistných odvětví. Pro hodnocení těchto rizik bude rozhodující především schopnost rozlišovat mezi vědecky doloženými hrozbami a hypotetickými scénáři. Tak jak tak, postupné tání permafrostu rozšiřuje okruh klimatických rizik, jejichž možné dopady bude nutné dále zkoumat. Dosavadní vědecké výsledky potvrzují schopnost některých mikroorganismů přežívat v dlouhodobě zmrzlém prostředí a poukazují na potřebu epidemiologického sledování dotčených oblastí. Pro pojišťovnictví bude podstatné, zda se podaří získat dostatek údajů o skutečné četnosti těchto událostí a jejich hospodářských důsledcích. Bez takových dat zatím nelze spolehlivě určit, nakolik se potenciální biologická rizika permafrostu promítnou do pojistných škod.
Komentáře
Přidat komentář