Fotovoltaiky: rizika při instalaci i při provozu

19.5.2013 Pojistný trh

Solární parky se staly novým fenoménem současné krajiny. I v tak úrodném Polabí, které kdysi dokázalo živit naše předky, byla rozsáhlá pole „osázena“ fotovoltaickými články. Už teď se ukazuje, že tohoto kroku budeme z mnoha důvodů litovat. Také pro pojišťovny jsou solární elektrárny velkým rizikem. Tématem se zabývali nezávislí likvidátoři v rámci 13. ročníku diskusního fóra společnosti Inservis.

Princip fungování solárních článků je poměrně jednoduchý. U klasických parních elektráren se vyrábí elektřina tak, že se tepelná energie, vznikající spalováním uhlí, předává páře a ta potom roztáčí parní turbíny. Takový proces je na první pohled velmi složitý, náročný na životní prostředí i vzhledem k nízké účinnosti takového procesu, který se pohybuje jen okolo 33 %.

Zdálo by se, že solární články jsou řešením pro budoucnost. V nich dochází k přímé přeměně světla na stejnosměrný proud prostřednictvím fotoelektrického jevu na polovodičích. Nároky na provozní náklady jsou tedy minimální. Ale…

Rizika solárních článkůZ hlediska pojištění jsou tu dvě rizika. První riziko je v případě instalace, druhé při provozu.

Již jednou na stránkách našeho webových stránek zaznělo, že nejrizikovější u solárních článků je to, že je nelze vypnout. Věřte nebo ne, ale fotovoltaické panely nemají žádný vypínač. Vzniká tak logicky riziko požáru, jehož likvidace je velmi obtížná.

V mnoha případech jsou články nainstalované na cizích budovách, takže hrozí rizika škod z odpovědnosti.

Podle pracovníků Inservisu je technicky velmi náročné objasnit příčiny škody. Potenciálně mohou vznikat velmi vysoké škody.

Vyčíslení škod je navíc velmi komplikované, protože ceny komponentů se mění (klesají).

Požár fotovoltaických panelů

Škody, způsobené požárem fotovoltaických článků, se mohou vyšplhat do mnoha miliónů. Potvrdila to případová studie, kterou na konferenci představili pracovníci Inservisu.

Ve zmíněném případě šlo o požár, který postihl majitele fotovoltaických panelů, jež měl články umístěné na budově (tedy ne na poli, jak bývá zvykem v otevřené krajině).

Škoda na majetku majitele fotovoltaiky a přerušení provozu přišlo na 8 miliónů korun. Škody na budově (šlo o jiného vlastníka) dosáhly 10 miliónů korun. To ale nebylo zdaleka všechno.

V budově totiž byly umístěny sklady, které si pronajala firma a ta prostory dál pronajímala majitelům zboží. Samotnému nájemci vznikla škoda 1 milión korun, ale další v pořadí byly škody, jež byly způsobeny jednotlivým vlastníkům zboží. Takových vlastníků byla řada, takže škody narostly do nemalé výše.

V souhrnu dosáhly škody na budově včetně škod, které uplatnili majitelé zboží, 50 miliónů korun.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková