Příčinou našeho pátrání byly opakované stížnosti pojišťovny Generali. Ty se týkaly mimo jiné i možnosti nahlédnout do výkazů cestovek, aby byly cestovní kanceláře pojištěny na takové pojistné částky, které odpovídají skutečnosti. Mnohé z cestovek totiž podle Generali mají tendenci pojišťovat se na nižší částky, aby na pojištění ušetřily. Dojde-li pak na pojistné plnění, jsou s tím logicky problémy.
„Drtivá většina našich klientů z řad cestovních kanceláří předkládá všechny požadované údaje. Obecně lze konstatovat, že cestovní kanceláře nám sdělují pravdivé údaje,“ konstatoval Landík, ale současně s tím dodal: „Zároveň však nelze vyloučit výjimky, kdy tomu tak není a kdy není v možnostech pojišťovny to ověřit.“
Berou cestovní kanceláře toto povinné pojištění jako "nemilou" povinnost, zeptali jsme se. „Řekl bych, že ano. Jedná se totiž o pojištění, které je povinné a které řeší důsledky situace (krach cestovní kanceláře), a ten si většina majitelů cestovek vůbec nepřipouští. Jinak řečeno tím, kdo se pojišťuje a kdo nese náklady na pojištění, je cestovní kancelář a tím, kdo je z pojištění odškodněn (kompenzován), je klient zkrachovalé cestovní kanceláře. Nicméně za dobu trvání tohoto pojištění si na něj již cestovní kanceláře zvykly a berou jej jako nutné zlo,“ uvedl Landík.
Spory Ministerstva pro místní rozvoj s pojišťovnou Generali, o nichž představitelé pojišťovny Generali často hovoří, podle ERV dokazují, že určitá změna stávajícího zákona je potřebná. „Bude však záležet na tom, jak se Ministerstvu pro místní rozvoj podaří potřebné změny identifikovat a následně zapracovat do novely zákona,“ dodal obchodní manažer ERV Pojišťovny.
Je vidět, že na rozdíl od Generali pojišťovny si jiné pojišťovny, které rovněž pojišťují cestovní kanceláře, s jejich následnými nároky v případě úpadku cestovky zvláštní starosti nedělají. Nebo pojišťují „serióznější“ cestovky?
DŠ
Komentáře
Přidat komentář