Pojišťovny zaplatí krachujícím cestovkám plnění jen do výše limitu

Pojišťovny nebudou muset překročit sjednaný limit plnění při odškodnění klientů cestovních kanceláří. Počítá s tím senátní úprava novely zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, kterou včera jednomyslně schválili poslanci. Novelu nyní dostane k posouzení prezident.

Původní sněmovní verze novely pojišťovnám určovala, aby hradily nároky klientů při úpadku cestovní kanceláře bez ohledu na limit pojištění. Pojišťovny by ovšem za této podmínky nemohly v pojištění pokračovat, nezískaly by totiž zajištění. Kvůli tomu už začaly cestovním kancelářím rozesílat výpovědi smluv o pojištění proti krachu. Cestovní kanceláře by zase bez povinného pojištění nesměly prodávat zájezdy.

Více čtěte zde: Při krachu cestovky budou pojišťovny hradit nároky nad sjednané limity

Pojišťovny by podle přijaté úpravy měly s cestovními kancelářemi sjednat limit pojistného plnění ve výši minimálně 30 procent ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 procent těchto tržeb v předchozím roce. Cestovní kanceláře budou muset během trvání pojištění udržovat limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky jejich zákazníků.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) zdůraznila, že změna zavádí spoluodpovědnost pojišťovny za stanovení správné výše limitu pojistného plnění, odpovědnost za dodržování jeho správné výše ale bude jen na cestovní kanceláři. Úprava zohledňuje to, že pojišťovny získávají informace o hospodaření cestovní kanceláře se zpožděním a nemohou tedy nést odpovědnost za to, jestli je limit pojištění vždy určen tak, aby mohly být nároky klientů cestovní kanceláře v případě jejího úpadku uspokojeny.

Šlechtová počítá se vznikem garančního fondu cestovních kanceláří, který má být vytvořen s ohledem na evropskou směrnici do roku 2017. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by zákon o fondu měl být předložen dříve. Senátor Ivo Valenta při obhajobě senátní verze před poslanci doporučoval, aby do tohoto fondu přispívaly nejen cestovní kanceláře, ale také pojišťovny, protože je to v jejich zájmu. „Do tohoto fondu, který nám slíbilo ministerstvo, že vytvoří nejpozději do jednoho roku, budou přispívat určitým procentem svých příjmů všechny cestovní kanceláře. Rád bych vyzval z tohoto místa paní ministryni, aby vážně uvažovala o tom, že do fondu budou přispívat i pojišťovny, protože podle návrhu této novely je to jejich odpovědnost, aby si důsledně hlídaly správné nastavení pojistného limitu,“ uvedl senátor Valenta.

Norma i po úpravách stanoví, že cestovní agentury budou muset u prodávaných zájezdů nově uvádět, která cestovní kancelář zájezd organizuje. Cestovní kanceláře budou muset předkládat pojišťovnám před uzavřením smlouvy mimo jiné údaje o hospodaření a počtu zájezdů. Budou muset pojišťovnám každý měsíc dodávat údaje o počtu cestujících a prodaných zájezdů, o celkové ceně prodaných zájezdů nebo o výši záloh a tržeb za zájezdy.

Na českém trhu nyní je celkem 942 aktivních pojištěných cestovních kanceláří, které prodají ročně zájezdy v hodnotě zhruba 20 miliard korun.