Průměrná mzda (37 929 Kč) za 1. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 533 Kč, tedy o 7,2 %, přičemž jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření ale šlo o mzdový pokles o 3,6 %, zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se v 1. čtvrtletí 2022 výrazně zvýšil na 11,2 %.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jak proběhlo předávání cen ankety Pojišťovna roku
Pro úplnost sumarizujme, že v roce 2021 se průměrná mzda reálně zvýšila o 1,0 % a v roce 2020 o 1,4 %; tehdy se inflace pohybovala mezi 3-4 procenty. Celkový vývoj nominálních a reálných mezd vidíme v grafu, který zachycuje období od roku 2012. Prostor mezi oběma čarami vyjadřuje právě inflaci. Vidíme, že koronavirové období bylo velmi rozbouřené především v důsledku dočasného uzavírání ekonomiky (lockdownů) a v poslední době se právě rozevírají nůžky mezi nominálním a reálným vývojem. „V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 Kč, to je o 7,2 % více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 %, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.
Mzdový vývoj byl značně diferencovaný podle odvětví, nominální růst průměrných mezd byl v rozsahu od 1,9 % do 15,9 %. Pouze u dvou sekcí CZ-NACE růst překonal hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (11,2 %), takže u nich došlo ke zvýšení mezd i v reálném vyjádření. Vůbec nejslabší nominální nárůst najdeme ve veřejné správě a obraně, kde průměrná mzda stoupla meziročně jen o 723 Kč, což je 1,9 %. Reálně se tedy snížila bezmála o desetinu. Na dalších místech byla zdravotní a sociální péče s nárůstem 2,7 % a vzdělávání s 3,4 %. Tato tři odvětví spojuje to, že výše výdělků je dominantně závislá na rozhodování státu, který určuje platové tabulky. Pro rok 2022 byly velké části zaměstnanců státu základní platy tzv. zmrazeny (tedy nedošlo k žádnému navýšení).
Nejvyšší růst průměrných mezd najdeme u peněžnictví a pojišťovnictví, kde vzrostly o 9 873 Kč, tedy o 15,9 %. Zásluhu na tom měla především výplata mimořádných odměn. Malé odvětví činnosti v oblasti nemovitostí bylo na druhém nejlepším místě s růstem 13,9 %.
Mohlo by vás zajímat: Ekonomické dopady zastavení dodávek energetických surovin z Ruska do Evropy
Jak je na tom pojišťovnictví?
Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 71 996 Kč; ta vzrostla meziročně o 8,7 %. Druhou příčku drží již zmíněné peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 71 847 Kč. Třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 64 308 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství (22 222 Kč), navzdory tomu, že meziročně vzrostla o 11,2 %. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 10,7 % na hodnotu 27 553 Kč.
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 9,4 % na 36 118 Kč. V průmyslových odvětvích byl mzdový růst celkově slabší (6,8 %), v dominantním zpracovatelském průmyslu shodně o 6,8 %, který se tak dostal na 36 266 Kč. V těžbě a dobývání mzdy poskočily o 8,9 % na 39 567 Kč, což bylo patrně značně ovlivněné poklesem počtu zaměstnanců. V dopravě a skladování se mzdy zvýšily o 8,2 % na 33 982 Kč. Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 1. čtvrtletí 2022 charakteristické vyšším počtem odpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Mohlo by vás zajímat: Konference IE v Praze: Kde leží možnosti k lepší ochraně klienta?
Regionální vývoj
Krajské výsledky přináší vývoj, který není jednoznačný. Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2022 u dvou krajů k meziročnímu poklesu, o 0,3 % v Ústeckém kraji a o 0,2 % v Moravskoslezském. Na druhé straně výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (3,0 %), vysoké nárůsty byly i ve Středočeském (1,6 %), v Jihomoravském (1,4 %) a v Pardubickém kraji (1,2 %). V ostatních krajích rostly počty do jednoho procenta. U vývoje průměrných mezd je rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví, nárůsty se pohybovaly od 5,7 % v Ústeckém kraji po 8,2 % v Karlovarském. Hlavní město zaznamenalo vysokých 8,1 %.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 48 498 Kč. Na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 37 582 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (32 605 Kč), s menším odstupem následován Pardubickým krajem (33 300 Kč) a Zlínským krajem, kde se průměrná mzda dostala na 33 302 Kč. Pokud jde o další nejlidnatější kraje, v Moravskoslezském se mzdy zvýšily o 6,5 % na 33 981 Kč a v Jihomoravském o 7,0 % na 37 171 Kč.
Komentáře
Přidat komentář