Regulace provizí při přechodu na fondový systém

Zmíněné ustanovení bude součástí připravované vyhlášky o regulaci distribuce, kterou připravuje Česká národní banka.

Žadatelé, kteří se budou chtít podílet na distribuci, musí České národní bance (ČNB) podat žádost nejpozději do 1. 1. 2013. Do zákona se v této souvislosti vloudila „malá“ chybička: ČNB totiž má pouhých pět dní na vyřízení těchto žádostí. Dá se přitom předpokládat, že ČNB budou předloženy desítky tisíc těchto žádostí. „Řešením by bylo vydat technickou novelu. To by však hrozilo, že opozice při této příležitosti zruší celý zákon,“ konstatovala Gellová.

Centrální banka rovněž vydá vyhlášku o odborné způsobilosti při distribuci. Požadavkem bude znát principy fungování důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, včetně znalostí, které se týkají jednotlivých druhů investičních nástrojů. „Požadavky se nejvíce blíží nárokům na investičního poradce,“ uvedla Gellová.

Ověřování odborné způsobilosti

Požadované znalosti se budou ověřovat ústní zkouškou, ale bude to možné i písemně. Odbornost distributorů penzijních fondů budou ověřovat tzv. akreditované osoby. Může jít o fyzické i právnické osoby. Žádost o akreditaci se podává na ČNB. Podle Gellové nebude jednoduché získat akreditaci, protože ČNB trvá na velmi detailních podkladech. Zkušební komisaři budou muset být absolventi vysokých škol a aspoň jedna osoba z komise musí mít třiletou praxi na finančním trhu.

Samotná zkouška bude mít část teoretickou i praktickou. Nebude však jednoduché zjistit, zda zájemci skutečně splňují všechny znalosti i dovednosti, protože chybí jednotná metodika zkoušek.

Jak dodala Gellová, regulace provizí ve 2. pilíři přímo ohrožuje penzijní reformu. Situace je o to horší, že jde o čistě národní úpravu, kterou nevyžaduje legislativa EU. Otevřeně řečeno, jde o typický příklad přeregulace. „Zatímco prodej penzijního připojištění probíhal bez jakékoliv regulace, při přechodu na fondový systém přichází ČNB s regulací provizí. Protože nemůže jít o ochranu klienta, pak se lze ptát, o co tedy vlastně jde?“ uzavřela Gellová.

Shrnutí na závěr

Nová struktura penzijního systému bude postavena na třech pilířích. První pilíř je povinný a obsahuje státní penze, které budou financovány z povinných odvodů těch, kteří jsou v produktivním věku. Tuto složku bude obsahovat i budoucí penzijní systém a v zásadě se na něm nic nemění.

Druhý pilíř vzniká jako novinka a spočívá v dobrovolném spoření v důchodových fondech penzijních společností. Tento pilíř se opírá o dobrovolné, avšak zároveň nevratné rozhodnutí převést tři procenta z povinných odvodů na soukromý účet účastníka a přidat k tomu dvouprocentní příspěvek vlastní, konkrétně z hrubé mzdy.

Penzijní fond pak bude účastníkům po odchodu do důchodu vyplácet penzi, která bude přímo úměrná zhodnoceným úsporám. Výplata bude možná výlučně formou penze po odchodu účastníka do důchodu.

Třetí transformovaný pilíř vznikne ze současných penzijních fondů. U nich zůstane zachován státní příspěvek, stejně jako příspěvek zaměstnavatele a výše daňového odpočtu.

Další možností třetího pilíře budou nové účastnické fondy konzervativní nebo i rizikovější. Tyto fondy budou fungovat se státním příspěvkem, daňovými úlevami a příspěvkem zaměstnavatele, ovšem bez záruky návratnosti vložených prostředků a bez výsluhové či pozůstalostní penze.

Od 1. ledna 2013 tedy budou na trhu působit penzijní společnosti, které budou zastávat roli správce celého systému (nástupci dnešních penzijních fondů) a které budou nabízet produkty jak reformovaného třetího pilíře, tak nového druhého pilíře.

Dagmar Šístková