Jak jste se dostal k pojišťovnictví?
V pojišťovnictví pracuji 20 let. Při výběru asi zapůsobila náhoda. Koncem osmdesátých let jsem pracoval ve státní správě. V té době došlo k výrazné obměně lidí v nejrůznějších funkcích, takže jsem přišel o zaměstnání. V tu dobu se na mne obrátila bývalá kolegyně, která začala pracovat pro Kooperativu s tím, že hledají někoho, kdo umí anglicky. Moje angličtina nebyla v té době nijak vynikající, ale i tak jsem byl nejlepší. V té době to bylo normální. Nabídli mně v nově vznikající pojišťovně funkci šéfa zajištění. Nevěděl jsem nic o pojišťovně, natož o zajišťovně!
Zajišťovny v té době uvolnily finanční prostředky z grantů na školení našich lidí a my jsme absolvovali hodně školení. Museli jsme se učit, tak jsme se učili. Kooperativa se i díky tomu stala v té době nejlépe zajištěnou pojišťovnou.
Ještě dnes se pamatuji, že první rok jsem strávil 150 dní v roce na školení. To byla většina mé pracovní doby.
A to byla určitě ta nejlepší výuka angličtiny…
Rozhodně. V angličtině jsem se výborně zdokonalil. To šlo velmi rychle. Funkci ředitele zajištění jsem vykonával asi šest let, pak jsem se stal členem představenstva bratislavské Kooperativy. Později jsem byl zodpovědný za obchod, za produkty, bylo to víc činností. Později jsem přešel do Vídně do mateřské společnosti Vienna Insurance Group, kde jsem pracoval déle než čtyři roky. Měl jsem na starosti zajištění nových společností, které jsme získali v rámci akvizic. Skupina VIG se v té době velmi rychle rozrůstala a zpočátku trpěla nedostatkem vhodných lidí, kteří by řídili místní pojišťovny na národní úrovni.
Pokud jde o zajištění, byl jsem za některé z těchto nově získaných pojišťoven zodpovědný. Šlo o velmi zajímavou zkušenost a myslím si, že jsem získal v této oblasti velký rozhled.
Takže jste odborně rostl současně s tím, jak se utvářel evropský pojišťovací trh.
Chtěl bych zdůraznit, že evropské pojišťovnictví sice nebylo všude na špičkové úrovni, ale pokud jde o Československo, tak to bylo rozhodně o několik kroků před ostatními zeměmi.
Když jsem se dostal například do Běloruska a viděl jsem, jak tam pojišťovnictví funguje, byl jsem mírně řečeno zděšený. Bohužel to tam tak funguje i dál. V Bělorusku se nevydávají zákony, jen prezidentské dekrety, a když jsem viděl dekret prezidenta, týkající se zajištění, pochopil jsem, že takhle zajištění fungovat nemůže.
Později – v roce 2004 - mě oslovil generální ředitel Kooperativy Vladimír Mráz, zda bych nechtěl přijet do Prahy a řídit hospodářská rizika. Cítil jsem, že bych potřeboval změnu a tak jsem na to kývl. Asi po dvou letech jsem se stal členem představenstva pražské Kooperativy.
Zpočátku jsem byl zodpovědný jen za hospodářská rizika, později jsem zodpovídal za celé neživotní pojištění vyjma obchodu, to znamená jak pojištění hospodářských rizik, tak malých a středních podnikatelů stejně jako občanů. Samozřejmě jsem měl na starosti i pojištění motorových vozidel a likvidace pojistných událostí. A protože makléřský obchod spadá do oblasti hospodářských rizik, spolupracoval jsem i s makléři. Jsem přesvědčen, že Kooperativa vždy měla a má mezi makléři dobré jméno. Pojišťovna vždy reagovala na požadavky makléřů.
Ostatně je to vidět na umístění v soutěži o Pojišťovnu roku. Kooperativa v roce 2010 získala nejvyšší ocenění téměř ve všech soutěžních kategoriích, podobně tomu bylo i v roce 2009.
To je pro změnu zásluha mých kolegů. Jsou to právě oni, kteří dokážou s makléři komunikovat, reagovat na jejich požadavky a hlavně reagovat na požadavky jejich klientů. Uvědomuji si, že to není jednoduché, protože uzavřít pojistnou smlouvu je velmi důležitý akt, ale pokud dojde ke škodě, ten důležitější se odehrává v průběhu likvidace pojistné události. Tehdy se ukáže, zda je pojišťovna schopná splnit své závazky nebo ne. Myslím si, že v tomto směru jsme toho udělali hodně. Ostatně není to jen zásluha Kooperativy, ale celého pojistného trhu.
Český pojistný trh je v oblasti, které se věnují makléři, na velmi vysoké úrovni. To chci zdůraznit a za tím si stojím, protože vím, jak to funguje v jiných zemích právě díky tomu, že jsem si odsloužil ve Vídni pár let v mezinárodním obchodě. Vím, jak se chovají makléři k pojišťovnám a pojišťovny k makléřům i jak to dopadá na klienta.
V tomto směru se český trh může směle srovnávat s vyspělými zeměmi. Je srovnatelný s Německem, Rakouskem i Švýcarskem. Poskytnuté pojistné krytí je podobné jako v těchto zemích, v mnoha případech je dokonce cenově levnější.
Velkou výhodou je to, že pojišťovny u nás navzájem spolupracují a dokážou se domluvit ve prospěch klienta. Je to makléř, kdo jde s kůží na trh a chce pro klienta najít řešení. Pokud neuspěje u pojišťovny, nemá taková situace řešení. K něčemu takovému však na českém trhu dochází jen velmi zřídka.
Takže český trh dokáže pojistit téměř cokoliv…
Dá se to tak říci.
Dokázaly české pojišťovny pojistit i Temelín v rámci tzv. atomového poolu?
Samozřejmě. Atomový pool pojišťuje všechna domácí rizika, dokonce uvolnil ještě určitou kapacitu pro mezinárodní trh. Některé pojišťovny se na něm podílejí, jiné ne. Jde-li o mezinárodní skupiny, které uvolní svoji kapacitu na krytí nukleárních rizik na mezinárodním trhu, pak jde o kumulaci rizik. A tyto skupiny si pečlivě hlídají, aby tato rizika nedosáhla nebezpečně vysoké expozice.
Co Vám v poslední době udělalo největší radost?
Asi to, že se pojišťovny dokázaly domluvit se smluvními servisy na společném postupu likvidace škod, protože je v zájmu klienta, aby servisy korektně likvidovaly škody. Pokud není likvidace korektní, ale je předražená, musí se to projevit na zvýšení pojistného, snížení krytí, nebo na podobných věcech.
Myslím si, že celý trh se začíná ubírat správným směrem a to mě dost potěšilo.
A co vás nepotěšilo?
Nepotěšila mě čísla, která dokumentují růst počtu pojistných podvodů. Myslím si, že makléři by měli postupovat v boji proti pojistným podvodům koordinovaně s pojišťovnami.
Jak s pojišťovnami spolupracuje policie?
Bohužel, policie je velmi málo aktivní. Pojišťovny řeší situaci okolo pojistných podvodů tím, že se snaží neplatit pojistné plnění v případě, kdy to vypadá na pojistný podvod. Spíš riskují soud, než by plnily při podezření na pojistný podvod.
Nedělá mi to radost, ale to nemůže dělat radost nikomu. Odhady se pohybují mezi 10 až 40 % pojistných plnění (!). A to je velmi vysoké číslo.
Děkuji vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář