Vlny veder zvýšily tlak na evropské životní pojišťovny

Vlny veder zvýšily tlak na evropské životní pojišťovny
Vlny veder zvýšily tlak na evropské životní pojišťovny
30.10.2026 Škody, Pojistný trh

Jedna šestidenní vlna veder na konci června si vyžádala přes 10 650 úmrtí navíc napříč Evropou, z nichž přibližně 9 000 připadlo na osoby starší 65 let. Ekonomické ztráty z loňských veder v celé Evropě dosáhly podle odhadů 43 miliard EUR, přičemž pojištěním bylo pokryto méně než 2 % této částky. Ratingová agentura S&P Global Ratings tato čísla analyzuje a dochází k závěru, který by pojišťovny měly číst jako varování, zatím s odloženým účinkem.

Volker Kudszus, vedoucí sektoru hodnocení pojištění pro region EMEA (Evropa, Blízký Východ a Afrika) v ratingové agentuře S&P, konstatuje, že dopady letošních vln veder ovlivňují finanční výsledky evropských pojišťoven, ale ne natolik, aby ohrozily jejich hodnocení. Evropské životní pojišťovny jsou podle S&P v současnosti zatím schopny tato rizika absorbovat, i když jsou si vědomy rostoucího tlaku. Problém přitom neleží v tom, co se stalo loni nebo letos, ale v tom, co se bude dít dál, jak teploty porostou a populace bude stárnout.


Mohlo by vás zajímat: Velká pardubická letos dostane od Slavie novinku


Stárnoucí populace versus rostoucí teploty mění dosavadní modely

Mechanismus je zřejmý: extrémní horko zhoršuje kardiovaskulární onemocnění, dehydrataci a respirační potíže, přičemž tyto zdravotní komplikace postihují nepoměrně silněji starší věkové skupiny. To mění předpoklady pro výpočet úmrtnosti u životních pojistek a zároveň zvyšuje poptávku po zdravotní péči, což vytváří souběžný tlak na životní i zdravotní pojišťovny.

Demografická trajektorie za tímto rizikem je přitom dlouhodobá a nevratná. Podíl obyvatel EU ve věku 65 a více let vzrostl mezi lety 2004 a 2024 z 16,4 % na 21,6 %, podíl osob starších 80 let pak z 3,8 % na 6,1 %. Evropa se současně otepluje přibližně dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. Obě křivky, věková struktura i teplotní trend, míří stejným směrem a jejich kombinovaný efekt na pojistnou matematiku teprve začíná být viditelný, ale do budoucna dále posílí.

Obraz není v celé Evropě jednotný. Britští aktuáři z IFoA upozorňují, že část nadměrné letní úmrtnosti představuje tzv. efekt urychlení: lidé, kteří by zemřeli v horizontu několika týdnů, zemřou dříve vlivem horka, ale celková roční úmrtnost zůstane blízko dlouhodobého trendu. Navíc mírnější zimy, které přináší stejný oteplovací trend, snižují v severní Evropě zimní úmrtnost, a to výrazně: chlad celosvětově způsobuje přibližně desetkrát více úmrtí než horko, takže čistý efekt oteplování na životní pojišťovny zůstává prozatím nejasný.

Cenová mezera ve stávajících smlouvách je skutečný problém

Zásadní zjištění S&P nicméně platí bez ohledu na regionální nuance: rostoucí teploty nebyly dosud plně zohledněny ve stávajících pojistných smlouvách. Každá víceletá smlouva uzavřená před vlnami veder posledních let pracuje s předpoklady o úmrtnosti, které přestaly odpovídat realitě evropského léta. Pojišťovny a zajišťovny tak průběžně absorbují náklady, které sjednané pojistné nepokrývá.

Fakt, že ze zmíněných 43 miliard EUR ekonomických ztrát bylo pojištěním pokryto méně než 2 %, není důkazem selhání likvidace, ale strukturálním problémem. Konvenční pojistné produkty postavené na logice jednotlivé škodové události nejsou konstruovány pro riziko, které se neprojevuje jako náhlá katastrofa, ale jako postupně se zhoršující základní podmínky postihující stále větší část populace.

Kudszus proto předpokládá, že pojišťovny v příštích letech vypracují akční plány zahrnující prevenci ztrát i zaměřené na zvyšování povědomí klientů o zdravotních rizicích spojených s teplem. Parametrické produkty, kterými pojišťovny plní na základě dosažení měřitelných spouštěčů, nikoli na základě individuálně doložené škody, jsou stále častěji označovány za produktovou architekturu nejlépe přizpůsobenou tepelnému riziku. Evropský trh s parametrickým pojištěním by podle výzkumné a poradenské agentury KBV Research měl do roku 2031 dosáhnout hodnoty 7,93 miliardy USD, s průměrným ročním růstem 9,5 % mezi lety 2025 a 2032.

Pro makléře a pojišťovny pracující s portfoliem životního pojištění, připojištění závažných nemocí a soukromého zdravotního krytí analýza S&P identifikuje konkrétní skupinu klientů vyžadující pozornost: starší držitelé pojistek s pevnou nebo dlouhodobou strukturou pojistného, jejichž smlouvy byly oceněny za jiných klimatických předpokladů. Přezkum dostatečnosti stávajícího krytí a podmínek případného doplňkového pojištění je v jejich případě relevantní už dnes.


Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Pět let extrémních veder by kumulovaně ubralo zhruba 1,6 % HDP


Česko na stejné křižovatce

Česká republika stojí před stejnou kombinací trendů, jen zatím s nižší mírou uvědomění související s jinou skladbou pojištění. Stárnutí populace probíhá srovnatelným tempem jako ve zbytku střední Evropy a letní teplotní extrémy posledních let dokumentují, že horká léta nejsou výlučně středomořským fenoménem. Penetrace životního pojištění v Česku je ale relativně nízká a produktová nabídka pokrývající soukromé zdravotní zabezpečení prakticky neexistuje. Téma tedy není tak plošné jako na západ od našich hranic. České pojišťovny dosud toto téma veřejně neotevřely. Přesto je přecenění úmrtnostních předpokladů do budoucna otázkou, které se ani český trh nevyhne. Čeká se na iniciativu na straně pojišťoven i regulátora.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články