Sezóna v číslech: méně nehod než loni, ale stále tisíce zásahů
Jarní prázdniny v Rakousku trvají tradičně od konce ledna tři týdny a pro leteckou záchranku ÖAMTC představují jedno z nejnáročnějších období roku. Letos helikoptéry vzlétly průměrně 70× denně, a celkově 1 605×. Z toho 1 306 poplachů obsloužilo osmnáct celoročních základen, zbývajících 299 zásahů zvládly speciální zimní stanice v klíčových lyžařských střediscích: Alpin 1 v Patergsassenu, Alpin 2 v Söldenu, Alpin 5 v Hintertuxu a Alpin Heli 6 v Zell am See. Tyto stanice pokrývají sezónní špičky a spolupracují s regionálními lanovkami a lyžařskými výtahy.
Velký podíl výjezdů — 609 ze všech misí — si vyžádaly nehody při zimních sportech. Posádky letecky převezly 554 lyžařů, 22 snowboardistů, 12 skialpinistů a 21 dalších nadšenců zimních sportů do nemocnic. V porovnání s jarními prázdninami 2024, kdy bylo uskutečněno 726 misí kvůli zimním sportům, jde o znatelné zlepšení — přesto jsou čísla stále vysoká.
Mohlo by vás zajímat: Václav Křivohlávek: Dohled i pojišťovny mají společný cíl. Kultivovaný trh
Celý rok 2025: 22 000 zásahů, interní medicína na prvním místě
V celoroční perspektivě bylo v roce 2025 záchranných misí celkem 21 650, tedy zhruba 59 denně — o něco méně než v roce 2024, kdy jich bylo 22 203. Nejčastějším důvodem výjezdu zůstávají případy interní medicíny a neurologické pohotovosti, které tvoří 47 % všech nasazení. Dalších 12 % připadá na nehody ve volném čase a domácím prostředí, stejný podíl pak na sportovní a volnočasové nehody v alpské oblasti. Dopravní nehody stojí za 8 % zásahů. Většina lékařsky nezbytných vrtulníkových misí je rakouským občanům hrazena ze sociálního zabezpečení.
Kdo zaplatí záchranný vrtulník? Čísla, která by měla varovat
A co když se jedná o zahraničního turistu? Právě zde se příběh záchranné sezóny proměňuje v lekci o pojištění. Náklady na záchranu a transport do údolí při sportovních a turistických nehodách nekryje sociální pojištění ani Rakušanům, a přitom náklady na přelet mohou snadno dosáhnout několika tisíc eur. Rakouský zdravotní pojišťovací fond proto výslovně doporučuje sjednat si odpovídající krytí, „protože jinak se nouzová situace může rychle stát vážným finančním problémem."
Dobrá zpráva je, že většina lyžařů si toto riziko uvědomuje: více než 90 % pacientů převezených při alpských sportovních nehodách mělo platnou pojistnou smlouvu nebo členství v některé ze záchranářských organizací. Přesto zbývá méně než 10 % těch, kteří se ocitají na sjezdovce bez ochrany — a právě na ně dopadají plné náklady záchranné operace.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny v roce 2025 odhalily podvody v celkové hodnotě 1,93 mld. Kč
Marco Trefanitz, generální ředitel ÖAMTC Air Rescue, apeluje na zodpovědnost sportovců: „Ohleduplnost jeden k druhému, realistické sebehodnocení a dodržování pravidel FIS významně přispívají k předcházení nehodám.“ Za touto výzvou se ale skrývá i systémová otázka: v době, kdy se zimní (ale i letní) turistika v Alpách neustále rozrůstá a záchranné kapacity jsou každou sezónu na hraně, nestačí spoléhat jen na opatrnost. Pojistné krytí pro pohyb v horském terénu by mělo být stejnou samozřejmostí jako lyžařská přilba — a ideálně by to mělo být jasně komunikováno ještě před nástupem na sjezdovku, ne až po pádu na ní. Řešení pro naše lyžařské a horské nadšence je snadné: komplexní cestovní pojištění záchrannou misi helikoptérou zahrnuje a účelné náklady uhradí.
Komentáře
Přidat komentář