VŠE varuje před rostoucím vlivem politiků na ekonomiku

21.12.2010 Pojistný trh

V Evropě se v některých státech začínají zavádět zvláštní daně pro banky - jako důsledek finanční krize. Uvažuje se ale i o zavedení podobné daně pro pojišťovny. U kulatého stolu na téma Řízení rizik v pojišťovnách v návaznosti na změnu podmínek na finančních trzích to konstatoval prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. z katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ohlédnutí za finanční krizí je důkazem toho, že ani zavedení regulatorních projektů, ať již to byl Basel pro banky nebo Solvency pro pojišťovny, nezabránilo odstartování krize. Ta paradoxně začala na nejregulovanějším ze všech trhů - na trhu bankovním.

"Nastaly okrajové jevy, které vůbec neměly nastat, přesto nastaly a vůbec nebyly okrajové," konstatoval Daňhel s tím, že na vině je rovněž "samuelsonizace ekonomie". Teorie, jejímž zakladatelem je slavný ekonom Samuelson, je totiž postavena na matematických modelech. Ty však neřeší a ani nemohou řešit etické problémy.

Daňhel upozornil na to, že v současné době dochází k fiskalizaci finančních ztrát a tím i k enormnímu růstu vlivu politiků na ekonomiku. "Politici hledají cesty k získávání zdrojů a právě to je jeden z důvodů, proč by chtěli zavádět zvláštní daně pro banky a posléze i pro pojištovny," varoval.

Přestože Basel (pro banky) ani Solvency (pro pojišťovny) neidentifikovaly v minulosti hrozící nerovnováhu, bez potřebné modernizace se dál pokračuje v projektech jejich zavádění.

Dojde k zesílení regulace, což bude v praxi znamenat vyšší kapitálové požadavky na pojišťovny. Ty mohou být pro některé z nich likvidační, připomněl Daňhel a vysvětlil, že může jít zejména o malé pojišťovny: "Některá opatření dohledu jdou jednoznačně proti tomuto byznysu."

Za problematická opatření označil diskusi o garančních schématech, která rovněž zvyšují pojišťovnám náklady nebo úvahy na téma, že by klient mohl vrátit životní pojištění, když s ním nebude spokojen.

Je paradoxem, že české pojišťovny se již z krize otřepaly a ztráty aktiv ve svém portfoliu již vyoprávkovaly.

"Jedním z příčin vzniku Evropské unie byla myšlenka vyrovnávání rozdílů mezi členskými zeměmi. To platilo v dobách, kdy nebyla krize. Teď ale stojíme před otázkou, zda máme i my sdílet ztráty, ke kterým došlo. Ukazuje se, že špatně hospodařící státy najednou chtějí příspěvky od těch, které se chovaly a chovají rozumně, " uzavřel Daňhel s tím, že otázka další budoucnosti eura jen vyhrocuje tento problém.

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková