Velké celostátní finále Soutěže finanční gramotnost rozhodlo o vítězích. V kategorii nejmenších dětí si nejlépe vedli žáci z 10. základní školy Plzeň. Stejné škole patří prvenství i v kategorii žáků na druhém stupni. Mezi středoškoláky pak prvenství obsadily dva týmy, a to studenti ze SPŠ v Břeclavi a ze ŠVP v Šumperku. Během soutěže, jejíž jednotlivá kola probíhala od listopadu loňského roku, si každý z týmů dokázal poradit s náročnými úkoly a porazit tisíce svých vrstevníků.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Sociální skóring“, aneb otevírání Pandořiny skříňky
Během finále měli soutěžící možnost klást otázky i paní ministryni Aleně Schillerové a Aleši Michlovi, členu bankovní rady ČNB. „Přiznám se, že mě děti, zejména z prvního stupně ZŠ, svými dotazy velmi mile překvapily, až dojaly. Byly naprosto úžasné. Padaly otázky na kryptoměny, proč neplatíme eurem či kde vezme stát peníze na státní dluh. Starší děti se zajímaly i o to, zda za 10 let budeme stále platit hotovostí, kolik je v ČNB zlata či do čeho investovat,“ popisuje Marta Gellová, předsedkyně Rady EFPA ČR. Otázka, na kterou neznali odpověď ani odborníci, pak zněla „Kolik peněz je v bankomatech?“.
„Musím konstatovat, že účastníci si soutěž nejen užili, ale zároveň prokázali, že úroveň jejich finanční gramotnosti je na velmi dobré úrovni. A jsem ráda, že naše Soutěž k tomu mohla přispět. Všem vítězům patří velká gratulace!“ dodává Marta Gellová.
Chceme se učit o rodinných financích a poznávat příběhy ze života, zmiňují děti
Vštěpovat školákům vědomosti o světě peněz už několik let pomáhá projekt Abeceda peněz. Ten je od letošního ročníku také hlavním partnerem Soutěže finanční gramotnost. „Naše výuka je založená na hravosti, praktických zkušenostech a vlastním prožitku,“ popisuje David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně, která Abecedu peněz připravuje.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Mladí řidiči jsou na silnicích 2,5krát rizikovější
A právě způsob výuky finanční gramotnosti byl jedním z témat, ke kterému se děti v rámci soutěže vyjadřovaly. „Soutěžící se vesměs shodli, že by se na rádi učili o penězích častěji a hlavně prakticky. Zajímají je ukázky z reálného života, informace o rodinných financích, spravování peněz v jednotlivých aplikacích nebo třeba besedy s odborníky. Co je naopak nebaví, jsou teoretické hodiny, v nichž učitel jen shrnuje své zkušenosti. Smysl jim také v jejich věku nedávají informace o hospodaření velkých firem,“ vypočítává David Hubáček.
Co dětem ve výuce finanční gramotnosti často schází:
- Příležitost naučit se s aplikacemi spravujícími peníze (elektronické peněženky, online bankovnictví apod.)
- Informace o správě rodinných financí
- Reálné příběhy lidí, kteří se špatným rozhodnutím dostali do finančních potíží
- Besedy s odborníky
- Možnost volitelného kroužku finanční gramotnosti
Komentáře
Přidat komentář