Domácnosti: příjmy i spotřeba klesly
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele klesl v 3. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 2,3 % a meziročně o 5,2 %. „Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 % a meziročně klesla o 7,8 %1,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 3. čtvrtletí hodnoty 40 259 Kč1. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 1,6 % a meziročně o 10,7 %. Výsledkem nižšího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů byla vyšší míra úspor, a to 16,7 %. Mezičtvrtletně byla míra úspor domácností vyšší o 2,2 p. b., meziročně se zvýšila o 1,9 p. b. Míra investic v sektoru domácností mezičtvrtletně klesla o 0,3 p. b. a dosáhla 9,3 %. Meziročně došlo k poklesu míry investic domácností o 0,9 p. b. Současně byl zpřesněn odhad hrubého domácího produktu (HDP). HDP ve 3. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně klesl o 0,2 % a meziročně stoupl o 1,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zapomeňme na prognózy
Nefinanční podniky: míra zisku stoupla
Míra zisku ve 3. čtvrtletí byla 46,6 %, což je o 1,5procentního bodu (p. b.) více než v předchozím čtvrtletí a o 1,8 p. b. více než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků se meziročně zvýšily o 7,7 %. Míra investic klesla mezičtvrtletně o 0,9 p. b. a dosáhla 29,1 %. Meziročně stoupla o 1,6 p. b.
Míra zaměstnanosti
Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v listopadu 75,1 %. Oproti listopadu 2021 se snížil o 0,2procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 81,5 %, u žen 68,5 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let činila 39,8 %, u 30–49 let 87,6 %, u 50–64letých 81,5 %.
„Zaměstnanost se v posledních dvaceti letech výrazně přesouvá do vyššího věku. Zatímco u věkové skupiny 15–29 let byla před 5 lety míra zaměstnanosti 49,6 %, tedy takřka o deset procentních bodů vyšší než aktuálních 39,8 %, u skupiny 50–64letých byla naopak jen 72,8 %, tedy o devět procentních bodů nižší než aktuálních 81,5 %. Starší skupina je početně významnější, takže celkově míra zaměstnanosti roste,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Povinné ručení má poprvé v historii více než 9 milionů vozidel
Míra nezaměstnanosti
Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v listopadu letošního roku 2,7 %. Meziročně se zvýšil o 0,6procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,3 %, u žen 3,2 %.
Míra ekonomické aktivity
Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých dosáhl 77,2 %. Oproti listopadu 2021 se zvýšil o 0,2procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (83,4 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen (70,8 %) o 12,6procentního bodu.
Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Slavia pojišťovna vstoupila do roku 2023 silnější a stabilnější
Čísla stvrzují, že „Česko je jednou nohou v recesi“
„Zveřejněné zpřesnění růstu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí je nepříjemným překvapením. Zpřesnění o dvě desetiny procentního bodu, z 1,7 procenta meziročního růstu na 1,5 procenta, totiž prakticky nikdo z expertů nečekal. Experti v drtivé většině případů počítali s potvrzením úrovně růstu čítající 1,7 procenta. Koruna vůči euru reagovala na nová čísla oslabením z rekordních úrovní od roku 2008, až pod 23,93, zpět nad 24,00. Pokles reálných příjmů, způsobený ponejvíce nejvyšší inflací za posledních zhruba třicet let, si už loni v období od července do září zkrátka vybral větší daň, než se čekalo. Mezičtvrtletně dnes ČSÚ potvrdil pokles české ekonomiky o 0,2 procenta, což je v souladu s expertními očekáváními. To ovšem stvrzuje, že Česko je „jednou nohou v technické recesi“. Tu podle všeho potvrdí také údaje za poslední loňský kvartál, které teprve budou zveřejněny,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda.
V letošním roce hrozí, že se technická recese promění v recesi bez přívlastku, tedy recesi, kterou již plošněji doprovází vzestup míry nezaměstnanosti a další neblahé sociální jevy. Míra nezaměstnanosti loni v prosinci však překonala expertní očekávání, když podle dnešních údajů Úřadu práce vykázala úroveň 3,7 procenta. Experti přitom počítali nejčastěji s jejím růstem na 3,8 procenta. I přes zprávy o snižování stavů zaměstnanců a propouštění například ve zpracovatelském průmyslu, zachycené v šetření z minulého týdne mezi jeho nákupními manažery, tak růst míry nezaměstnanosti zůstává z makroekonomického hlediska prakticky nevybočující z dlouhodobých trendů.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců 2022: Žhavá čísla
„Nárůst míry nezaměstnanosti mezi listopadem a prosincem je každoroční záležitostí, související s nástupem zimní sezóny a chladného počasí a omezením prací v exteriéru, například v zemědělství nebo stavebnictvím. V Česku i v prosinci převyšoval počet volných pracovních míst celkový počet uchazečů o zaměstnání, a to o takřka 17 tisíc. Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2019, tedy před pandemií a před válkou na Ukrajině, 2,9 procenta. Nárůst na nynějších 3,7 procenta, který je poměrně nevýrazný, je tak navíc dán hlavně tím, že nezaměstnaní nepřistupují na jakoukoli nabídku práce, jež je jim úřadem práce předložena. Přes 250 tisíc pracovních pozic, které úřady práce nabízejí, jsou pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, bez nutnosti byť jen maturitního vzdělání, takže je pochopitelné, že nezaměstnaní se do takových pozic „nehrnou“. Z důvodu pokračujících silných inflačních tlaků a recese, a prosincového ukončení úvazků na dobu určitou, je ovšem třeba pro letošek počítat s tím, že míra nezaměstnanosti může dosáhnout až pěti procent a nepříjemně může překvapit už hned za leden. Pak by už se vskutku jednalo o recesi se vším všudy, ne pouze technickou, byť by velká část nezaměstnaných mohla poměrně snadno získat náhradní práci, ovšem zpravidla mnohem hůře placenou a neodpovídající jejich kvalifikaci,“ dodal Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář