Vaše společnost je pověstná, že v procesu likvidace škody využívá nejmodernější technologie. Jak jste se vlastně dostali k využití bezpilotních letadel neboli dronů?
Zkušenosti zahraničních partnerů a kolegů z pojišťoven byly pro nás motivací ke zlepšení a zdokonalení i našich služeb. Odhad vzniklých škod se díky novým technologiím přesouvá k exaktnímu vyčíslení škod a snížení nákladů pojišťoven. Každá likvidace škod vyžaduje co nejpřesnější změření jejího rozsahu a fotodokumentaci. Není ekonomicky výhodné pořizovat snímky z vrtulníku, a často se stává, že dostupnost terénu je pro likvidátora nulová.
Postupujeme tak, že při rozsahu velkých ploch zasažených škodní událostí přizveme profesionálního pilota bezpilotního letadla v tandemu s likvidátorem, který nasměruje pilota na kritické body. Na místě je pak pořízena fotodokumentace, video nebo termosnímek, dle dané situace. Díky rychlosti získání pohledu z výšky a poskytnutým datovým souborům se další fáze měření provádí ve speciálních programech v sídle společnosti.
Mohlo by vás zajímat: Rakousko řeší IDD. Zátěžové testy otestují makléře
Kdy jste s drony začínali? A tušili jste tenkrát, kam až se tato technologie vyvine a jaký odhalí potenciál v rámci likvidace?
K prvnímu seznámení došlo začátkem loňského roku, kdy jsem absolvoval Kurz pro piloty dronů a vyzkoušel si i jeho pilotování. Zároveň jsem se seznámil s možnostmi, které nám drony nabízí, a zrodila se i myšlenka jejich využití v oblasti likvidace škod. Myslím si, že svůj pravý potenciál nám drony teprve odhalí, ale už teď se stávají nezbytnou součástí některých pracovních činností. Sám si dokážu představit, že bych využíval místo D1 dron taxi (smích) a při likvidaci služeb by řídil dron operační důstojník přímo z kanceláře. Jakmile bude možný i přenos a odběr vzorků, bude technologie dokonalá. Aktuálně se nejčastěji dokumentují škody způsobené požáry nebo živelními pohromami, a to jak u nemovitostí, tak v zemědělství.
Mohlo by vás zajímat: Většina Rakušanů netuší, o kolik se sníží jejich příjem v důchodu
Moderní technologie vznikají za účelem jisté poptávky po komfortnějším řešení. Měly by nám pomáhat. Naše práce je především o získávání informací. V tomto směru si každý umí představit, jak a kde se dají informace získávat. To, co je však inovativní, je skutečnost, že o všech získaných informacích musíte vést otevřenou diskuzi. Je v podstatě jedno, s kterým subjektem, podstatné je informaci rychle získat, správně ji vyhodnotit a zúčastněným ji předat a vysvětlit. Za tímto účelem jsme navrhli vlastní informační systém, který je plně kompatibilní a transparentně informuje o stavu šetření škody.
V jakém stavu je v ČR legislativa, co se týče používání dronů?
V ČR řeší problematiku používání dronů Doplněk X k leteckému předpisu L-2. Největší problém spatřuji ve zdlouhavém procesu získání povolení pro letecké práce, bez kterého bychom nemohli tuto činnost provádět. Například u slovenských kolegů mohou získat povolení za jeden pracovní týden, a v Německu dokonce za jedno dopoledne. Je-li potřeba s dronem létat v místě zástavby či hustě osídlených prostor, žádáte úřad o speciální výjimku pro let.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Červencové postřehy
Co všechno jste museli absolvovat, abyste získali povolení k využívání dronů pro komerční účely? Bylo zapotřebí k zisku licence absolvovat nějakou zkoušku? Jak jsem již naznačil, absolvoval jsem Kurz pro pilota dronu, kde jsem se komplexně seznámil s leteckými předpisy, meteorologickým minimem a absolvoval několik hodin létání s dronem. Vyřízení žádostí je pak další fází, kterou pro získání povolení musíte podstoupit. Součástí žádosti je také provozní příručka, která by mi bez pomoci odborníků dělala velké potíže. Obrátil jsem se na specializovanou společnost, která mi pomohla se žádostmi, příručkou i zkouškami pilota dronu.
Jakou roli hrají při využívání dronů Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro civilní letectví, případně Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)? Úřad pro civilní letectví vůči provozovatelům dronů vystupuje v roli regulátora, který vydává příslušná povolení a dohlíží na provoz dronů v ČR. EASA prozatím nechává regulaci provozu dronů v kompetenci jednotlivých států a v současné době připravuje prováděcí nařízení Evropské komise, které bude regulovat provoz dronů v EU a bude závazné pro všechny členské státy. Kdy toto nařízení vejde v platnost, v současné době není jasné. Úřad pro ochranu osobních údajů vstupuje do hry jen v případě, kdy svým jednáním porušíte ustanovení daná zákonem č. 101/2000 Sb., k regulaci ani provozu se nevyjadřuje.
Mohlo by vás zajímat: Bitcoin není jediný. Seznamte se s virtuální měnou ripple
Jak složité je najít vhodné operátory dronů a co vlastně takový pilot musí splňovat?
Vesměs jsou drony relativně jednoduše ovladatelné a cenově dostupné. S kvalitou ale vzrůstá i cena a možnosti využití. Zkušených pilotů je, myslím si, spousta, ale těch, kteří mají kvalitní a dražší techniku, už méně. Pokud vstoupí do spolupráce operátor, většinou má na starost ovládání podvěsu (kamera, fotoaparát, termokamera aj.) i správné směrování pilota na místo. Pokud je pilot šikovný, zvládne vše sám a operátora může tvořit likvidátor, který stanoví specifikace pro likvidaci. Pilot musí mít povolení k létání ke konkrétnímu dronu (absolvent zkoušek před úředníky) a také povolení pro letecké práce.
Jaké jsou podle Vás klíčové problémy, se kterými se musí pojišťovnictví u nás aktuálně vypořádat? Klíčový problém pojišťovnictví je jeho stále konzervativní pojetí v oblasti přístupu ke klientovi. Postrádám především absenci doplňkových servisních služeb. Myslím si, že drtivá většina pojištěných by ráda uvítala služby, které jim dokážou, bez jejich vlastního aktivního přičinění, zajistit stejnou kvalitu života jako před vznikem škody. Až na výjimky se pojišťovnictví stále orientuje pouze na výplatu pojistného plnění. Problémů je jistě více, ale tento považuji pro klienty za klíčový.
Nejen pojistným trhem hýbe téma evropských regulací, většinou tvořených kvůli ochraně spotřebitele. Co si o tom myslíte?
Dle mého názoru jde o jeden ze způsobů, jak docílit definovaných výsledků. Pojištění je „masový“ produkt, přitom na každém pojištění lze uplatnit svoji vlastní tvůrčí invenci. Výsledkem je sjednání skvělých pojištění, ale stejně tak vzniká i prostor pro chyby. Regulace je v tomto smyslu nutná. V kontextu této problematiky bychom si měli pokládat také tyto otázky: Jaký dosah mají regulace mít? Kdo všechno by se měl na tvorbě regulačních pokynů podílet? To je však na samostatný článek. Dlužím však jasnou odpověď na úvodní dotaz: Mají-li regulace chránit spotřebitele, pak mají smysl a jsem „pro“.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Pozor na sopky. Globální škody za 30 miliard dolarů
Mohl byste popsat současnou „formu“ společnosti CONTIN?
Za sedm let své existence je společnost CONTIN nedílnou součástí pojistného trhu. Disponujeme stabilním týmem 30 interních zaměstnanců, externí sítí mobilních techniků, sítěmi autoservisů, stavebních a sanačních společností. Denně uzavíráme šetření cca 50 pojistných událostí. Jsme členem mezinárodní sítě samostatných likvidátorů ADVANTA, úzce spolupracujeme s ČKP. Projektem „CONTIN dětem“ aktivně přispíváme k lepší orientaci předškolních dětí v provozu. Řekl bych, že jsme na naší dosavadní formě tvrdě pracovali a že jsme ve fázi, kdy dokazujeme, jak dobře na tom opravdu jsme.
Jste velmi zaneprázdněný člověk, přesto, čemu se nejraději věnujete ve svém volném čase? Povahou a výchovou jsem nastaven tak, že se rád snažím pomáhat potřebným. Myslím, že se mi podařilo najít rovnováhu mezi množstvím práce a smyslem vykonané práce. Je tedy velmi obtížné specifikovat „volný čas“, pokud stále přemýšlíte, jak věci dělat lépe a smysluplněji. Motivuje mě vědomí, že pokud najdete potřebné odpovědi, tak někomu nebo něčemu pomůžete. Pokud bych mohl odpovědět na otázku, čím se zabývám, pokud nejde o CONTIN, tak většinou trávím čas s přáteli z SDH Karviná-Hranice. Řekněme, že jde o kombinaci uplatnění aktivního odpočinku společně s dobrými lidmi.
Komentáře
Přidat komentář