Konkrétně to znamená, že průměrný počet dětí na jednu ženu vzrostl z 1,53 v roce 2020 na 1,58 v roce minulém. Obzvláště bohaté byly na novorozence 1. a 4. čtvrtletí 2021. Porodnost stoupla hlavně v západní části SRN. Nejsilněji v Bádensku-Württembersku (+5 %), Bavorsku a Hesensku (obě země shodně +4 %). Na východě země naopak zaznamenali statistici jen přírůstky mezi 1 a 2 %. V Duryňsku a v Sasku dokonce porodnost poněkud klesla (-1 %).
Mohlo by vás zajímat: Soukromé zdravotní pojištění v Evropě a ČR
Nejvíce dětí na ženu připadá v Dolním Sasku (1,66), zatímco naopak v Berlíně je tato hodnota nejnižší (1,39). Přitom tento ukazatel byl v loňském roce u žen s německou státní příslušností podstatně vyšší než o rok dříve (1,49 oproti 1,43 v roce 2020). U matek s cizí státní příslušností zůstala porodnost na hlavu prakticky nezměněna (2,01 v loňském roce oproti 2,00 v roce 2020).
„Definitivní počet dětí na ženu“
Takzvaný definitivní počet dětí na ženu sleduje celkový počet narozených dětí u žen, u nichž je statisticky definován už konec plodnosti. V loňském roce to bylo při stanoveném věku 49 let u žen s ročníkem narození 1972. Definitivní počet byl v průměru 1,53 dítěte na jednu ženu.
Mohlo by vás zajímat: AČPM: Přes 32 miliard Kč zprostředkovaného pojistného za rok 2021
Tento ukazatel od ročníků narození v 60. letech minulého století neustále klesá. Historické minimum zaznamenal u roku narození 1968 s průměrnou hodnotou 1,49 dítěte na ženu. Je zřejmé, že ročníky narození v 70. letech minulého století přivedou na svět více dětí. Podle odhadů stoupne definitivní počet dětí na ženu nejpozději asi u ročníku narození matky 1979, kdy se očekává jeho hodnota 1,6. Nárůst souvisí zejména s rostoucí četností porodů u německých žen ve věku nad 30 let.
U prvního narozeného dítěte v Německu byl průměrný věk matek 30,5 roku a u otců 33,3 roku. Pokud sledujeme průměrný věk u rodičů bez ohledu na to, kolikáté dítě se jim narodilo, byl věk matek v průměru 31,8 roku a věk otců v průměru 34,7 roku.
Komentáře
Přidat komentář