Nejde přitom o nové téma, ale o další kapitolu debaty, která se v evropském finančním sektoru vede už delší dobu. Z pohledu pojišťoven se stále zřetelněji ukazuje, že nestačí jednotlivé technické opravy ani dílčí úlevy rozptýlené napříč různými právními předpisy. Sektor očekává systematičtější zásah, který odstraní zbytečné překryvy mezi pravidly a vrátí regulaci větší srozumitelnost, proporcionalitu a předvídatelnost.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková: Stereotypy o ženách ve vedení do moderního byznysu nepatří
Insurance Europe současně připomíná, že pojištění je součástí každodenního života v Evropě. Pomáhá rodinám hledět do budoucnosti s větší jistotou, chrání podniky v okamžicích nečekaných událostí a přispívá ke stabilitě komunit. Evropský pojišťovací průmysl má navíc výraznou ekonomickou váhu: do ekonomiky investuje 9,5 bilionu eur, z čehož přibližně 70 % směřuje do EU. Evropa zároveň drží více než třicetiprocentní podíl na globálním pojistném a zajistném trhu. Podle Insurance Europe tak jde o sektor, který je jádrem dlouhodobé evropské finanční odolnosti a mobilizuje kapitál pro zelené a čisté technologie, inovace, obranné kapacity i energetickou transformaci.
Právě proto pojišťovny upozorňují, že hromadění duplicitních a složitých regulatorních povinností oslabuje schopnost sektoru tyto cíle naplňovat. Nevolají po deregulaci ani po oslabení ochrany klienta. Jejich argumentace míří jinam: regulace má být kvalitní, přiměřená a funkční, nikoli sama o sobě zdrojem další složitosti. Jinými slovy, pojišťovny chtějí takový rámec, který nebude opakovaně požadovat totéž různými kanály, v odlišném jazyce a s odlišnou implementační logikou.
V bruselském slovníku má přitom pojem „omnibus“ poměrně konkrétní význam. Evropská komise jím označuje legislativní balík, který jedním návrhem mění více existujících právních aktů současně, zpravidla v rámci jedné oblasti politiky. Smyslem má být větší efektivita a koherence. Pokud se tedy mluví o Financial Services Omnibus, nejde o drobnou novelu, ale o snahu otevřít více vrstev regulace najednou a sladit je do praktičtějšího a přehlednějšího celku.
Aby podle Insurance Europe zjednodušení skutečně fungovalo, musí se soustředit na omezený počet priorit s vysokým dopadem. Asociace proto vyzývá evropské lídry, aby postupovali na dvou frontách.
První z nich představuje zastavení zbytečných nových regulací. Konkrétně pojišťovny žádají stažení návrhu nařízení o přístupu k finančním údajům FiDA a zároveň odmítají realizaci minimální harmonizace garančních systémů v pojišťovnictví, tedy IGS.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Mráz: Vzpomínky jednoho z architektů moderního pojistného trhu
Druhou frontou je zjednodušení už existujících pravidel, které by podle sektoru mělo být součástí omnibusu pro finanční služby. Insurance Europe v této souvislosti požaduje „zastavení hodin“ u směrnice IRRD, aby bylo možné znovu posoudit její působnost, proporcionalitu i harmonogram implementace. Vedle toho žádá cílenou úpravu požadavků pilířů 2 a 3 v režimu Solventnost II, aniž by byla zpochybněna nedávná politická dohoda. Dále volá po dalším zjednodušení zelené taxonomie EU s cílem omezit nadměrné reportingové zatížení, po řešení disproporčních pravidel v účetnictví a auditu, zejména pro malé a střední podniky, a také po omezení překryvů a byrokracie v případě nařízení DORA.
Právě DORA je dobrým příkladem toho, že nejde jen o izolovaný hlas pojišťoven. Obdobně začínají mluvit i další části finančního trhu. V této souvislosti stojí za zmínku AFME, tedy Association for Financial Markets in Europe, evropská oborová asociace zastupující velkoobchodní bankovnictví, kapitálové trhy a významné hráče působící v oblasti investičního bankovnictví, obchodování a tržní infrastruktury. Její hlas je důležitý právě proto, že nepřichází z pojišťovnictví, ale z jiné části finančního sektoru, která upozorňuje na velmi podobný problém.
AFME letos uvedla, že Evropská komise v rámci Digital Omnibus nevyužila naplno příležitost k odvážnějšímu zjednodušení pravidel v oblasti kybernetické a operační odolnosti. Asociace varovala před narůstající provozní zátěží a poukázala zejména na překryvy mezi DORA a dalšími evropskými digitálními předpisy. Stejná výtka, kterou nyní znovu artikulují pojišťovny, tak zaznívá i z kapitálového a bankovního prostředí: problémem už nejsou jen jednotlivé povinnosti, ale jejich kumulace a vzájemné překrývání.
Tato debata navíc zapadá do širší linie, kterou Evropská komise v posledních měsících sama otevřeně prosazuje. Simplifikace pravidel se stala součástí její agendy konkurenceschopnosti a Komise opakovaně zdůrazňuje, že jednodušší a přehlednější rámec má evropským podnikům ulevit od zbytečné administrativy a uvolnit prostor pro růst a investice. Výzva Insurance Europe tedy nejde proti hlavnímu proudu bruselské debaty. Spíše testuje, zda se obecná rétorika o zjednodušování skutečně promění v konkrétní změny také ve finančních službách, tedy v jednom z nejregulovanějších segmentů evropské ekonomiky.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: O transformaci pojistného trhu a dilematech současnosti
Pro pojišťovnictví má tato diskuse velmi praktický rozměr. Každá další vrstva reportingu, každý nový souběh povinností a každá nejednoznačnost mezi pravidly znamenají vyšší náklady na compliance, právní výklad, IT systémy i interní procesy. A právě zde sektor upozorňuje na klíčový paradox: Evropa od finančních institucí současně očekává, že budou investovat, inovovat, digitalizovat a posilovat odolnost, ale zároveň je zatěžuje regulatorní architekturou, která část těchto kapacit sama spotřebovává.
Aktuální stanovisko Insurance Europe je proto možné číst jako pokračování dlouhodobější snahy přenést debatu od obecných prohlášení ke konkrétním výsledkům. Pro trh nebude rozhodující, zda v Bruselu vznikne iniciativa s atraktivním názvem, ale zda skutečně ubudou duplicity, překryvy a administrativní nánosy. Právě podle toho se ukáže, zda se ze „simplification agenda“ stane reálná změna, nebo jen další politicky dobře znějící heslo.
Komentáře
Přidat komentář