Pojištění cizího pojistného nebezpečí
Významnou změnou, v kontextu výše zmíněných úprav, jsou i podmínky týkající se pojištění cizího pojistného nebezpečí (§ 2767). Má-li právo na plnění nabýt pojistník, musí prokázat, že pojištěného jako třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta souhlasí s tím, že právo na pojistné plnění náleží pojistníkovi. Je-li pojištěným plně nesvéprávný potomek pojistníka, tento souhlas se nevyžaduje, je-li pojistník zákonným zástupcem a nejedná-li se o pojištění majetku. Neprokáže-li pojistník tento souhlas pojistiteli v ujednané době, nejpozději však do 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy, pojištění zaniká uplynutím této doby ex nunc, tj.bez zpětné platnosti. Právo na pojistné tak pojistiteli zůstane v příslušném rozsahu zachováno s tím, že nastane-li v této době pojistná událost, vznikne právo na plnění pojištěnému. Tento souhlas je podmínkou i pro postoupení pojistné smlouvy.
Stejně jako doposud, pojištěný vstupuje do pojištění dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce. Nově se stanovuje 30 denní lhůta ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku pro písemné oznámení pojistiteli, že na trvání pojištění nemá zájem. V takovém případě pojištění zanikne již dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka. Přitom účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl. Tato lhůta je kogentní (nařizující).
Rozhodnutí Evropského soudního dvora
V případě zásady rovného zacházení (§ 2769) zákon již neobsahuje výjimku z tohoto zacházení u pojištění, která zohledňují pohlaví, věk a zdravotní stav při stanovení výše pojistného a pojistného plnění. Obecnou zásadou je, že takové hledisko nesmí odporovat zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, tedy zejména Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod nebo antidiskriminačního zákona. Reaguje se tím na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C 236/09, který s účinností od 21. prosince 2012 zakázal použití pohlaví jako faktoru pro rozdílné stanovení výše pojistného a pojistného plnění. To ale neznamená, že hledisko pohlaví nelze jako rizikový faktor v pojištění používat vůbec. Více najdete na straně XXX.
Promlčení
V části týkající se pojistné smlouvy nový občanský zákoník pouze stanoví, že „K ujednání o zkrácení nebo prodloužení promlčecí lhůty se nepřihlíží.“ Promlčení jako takové je obsahem § 609 až 653. Přímo pojištění se týká § 626, který stanoví, že „u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události.“ To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Dále pak § 635, podle něhož se v životním pojištění právo na pojistné plnění promlčí za deset let a v pojištění odpovědnosti se právo na pojistné plnění promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje (např. § 636 a 637). Obecná promlčecí lhůta trvá podle § 629 tři roky, majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Majetková práva člení nový občanský zákoník na absolutní (§ 976 a násl.), tj. taková, která působí vůči každému (např. věcná práva), a relativní (§ 1721 a násl.) vznikající ze závazků.
Povinná pojištění
U povinných pojištění (§ 2779 až 2781) nová právní úprava připouští použití obecné úpravy umožňující pojistiteli odstoupit od smlouvy nebo vypovědět pojištění pouze tehdy, pokud tak stanoví zákon, kterým se ukládá povinnost pojištění (§ 2781). Pokud tedy tyto zákony žádný takový rozsah neobsahují, bude odstoupení nebo výpověď takové smlouvy ze strany pojistitele vyloučena. Smluvním stranám je však dána možnost ujednat si pro tyto případy zvláštní postih, podobně jako je tomu v současnosti v § 5 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě.
Pojistné
Pojistnému je věnována poměrně obsáhlá pasáž (§ 2782 až 2787). Novinkou je ustanovení § 2783 odst. 2, které v případě splatnosti běžného pojistného, kdy nebylo ujednáno pojistné období, se za ujednané pojistné období považuje období jednoho roku.
Nově bude mít pojistitel, s výjimkou povinného pojištění, právo odečíst si od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění (§ 2787). Nepůjde tedy jako doposud jen o střet vzájemných pohledávek týchž osob, což odpovídá započtení, ale i o případy, kdy vzniká z pojištění právo na pojistné plnění jiné osobě než dlužníkovi pojistného nebo jiných dluhů z pojištění.
JUDR. JANA ČECHOVÁ
PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL
MINISTERSTVO FINANCÍ
Plné znění naleznete v časopise Pojistný obzor, který si můžete objednat na www.pojistnyobzor.cz. Přehled článků vycházejících v aktuálním čísle najdete ZDE.
Komentáře
Přidat komentář