Evropské letní požáry varují. Austrálie se obává další ničivé sezony

Evropské letní požáry varují. Austrálie se obává další ničivé sezony
Evropské letní požáry varují. Austrálie se obává další ničivé sezony
29.10.2026 Škody, Zahraničí

Australští experti na požáry pomáhají Evropě zvládat letošní bezprecedentní letní požáry. Sami přitom varují, že i Austrálii může čekat mimořádně rizikové jaro a léto, na jejichž prahu nyní stojí. Kombinace sucha, vysokých teplot, větru a rostoucí zástavby v blízkosti lesů totiž vytváří podmínky, které mohou během krátké doby proměnit požár v katastrofu s miliardovými škodami.

Zatímco hasiči a odborníci v Austrálii v posledních týdnech radí kolegům ve Francii a Španělsku, jak zvládat rozsáhlé požáry, jejich vlastní země se připravuje na potenciálně velmi náročnou sezonu. Australský meteorologický úřad v červnu vyhlásil klimatický jev El Niño, který má přinést méně srážek do jižních a východních částí země a nadprůměrné teploty na většině území.


Mohlo by vás zajímat: 2Q 2026: Allianz SE s provozním ziskem 8,6 %. AXA má základní zisk 4 %


El Niño je hrozba spojená s nejistotou

Steve Turton, profesor environmentální geografie na CQU University, upozorňuje na kombinaci několika nepříznivých faktorů. El Niño začalo nezvykle brzy a podle očekávání by mělo vrcholit až v prosinci. Současně se rýsuje možnost pozitivní fáze Indian Ocean Dipole (IOD), která je spojována s menším množstvím srážek a vyššími teplotami.

Pokud se silné El Niño a pozitivní IOD skutečně spojí, jejich vysušující účinky se mohou navzájem zesílit. Dalším rizikem jsou silné západní větry v období, kdy už je vegetace vysušená. Podobná kombinace sehrála významnou roli během katastrofální požární sezony 2019–2020. „Pro Austrálii to znamená zvýšené riziko, ale také neobvyklou míru nejistoty,“ říká Stuart Browning, hlavní klimatolog společnosti Risk Frontiers. „Nejničivější sezony mohou vzniknout tehdy, když se známé klimatické faktory spojí s méně předvídatelnými vlivy.“

Právě rychlost, s jakou současné El Niño zesiluje, odborníky znepokojuje. Podle prognóz z letošního července byla pravděpodobnost, že teplota hladiny oceánu překoná předchozí rekord spojený s tímto jevem, odhadována na 91 %. Současné sezonní modely přitom nemají zkušenost s El Niño takové předpokládané intenzity. Výsledkem proto nemusí být pouze „typické“ El Niño. Teploty, srážky a proudění vzduchu se mohou vyvíjet známým způsobem, ale mimořádná síla jevu může jejich dopady změnit.

Kalifornie jako příklad, jak rychle může vzniknout katastrofa

Austrálie přitom nesleduje pouze Evropu. S rozsáhlými požáry se potýká také Kalifornie, kde sezonu podporují extrémní vedra, vysušená vegetace, sucho a silný vítr. Podle Turtona ale nejde jednoduše říct, že požáry jsou důsledkem horkého léta. Za jejich vznikem stojí řetězec vzájemně se posilujících klimatických, environmentálních a lidských faktorů.

Kalifornie má navíc specifický problém. Historicky zde bylo v některých oblastech potlačováno přirozené hoření lesů, mimo jiné kvůli ochraně vodních zdrojů pro města. Výsledkem je hromadění hořlavého materiálu v krajině. Tento stát tak v praxi demonstruje, jak sucho a vedro v kombinaci s lidskou aktivitou může vést k růstu rizika. Austrálie se naopak snaží množství paliva v krajině regulovat řízenými požáry.

A právě poslední faktor – lidská přítomnost, aktivita a rozhodování – jsou stále důležitější. Austrálie, Kalifornie i Evropa mají společný problém: rozšiřuje se území, kde se zástavba setkává s lesy, travnatou krajinou nebo křovinami. Pro pojišťovny jde o zásadní změnu rizikové mapy. Požár nemusí zasáhnout pouze vzdálený les nebo zemědělskou půdu. Čím více lidí a majetku se nachází v těsném sousedství vegetace, tím vyšší mohou být škody. Evropa má přitom podle Steve Turtona ještě jeden specifický znak. Roste počet lidí, kteří se stěhují z měst do přírody a chtějí bydlet v blízkosti lesů. Lesy jsou navíc obhospodařovány různými způsoby, z nichž některé požárům nahrávají. Klimatická změna tak není jedinou proměnnou. Riziko vzniká na průsečíku počasí, stavu krajiny, způsobu hospodaření s vegetací a toho, kolik lidí a majetku se v ohrožených místech nachází.


Mohlo by vás zajímat: Když AI špatně poradí v pojištění… Kdo to zaplatí?


Pro pojišťovny už nejde jen o požár jako takový

Dopady letošní evropské sezony už začínají být viditelné i v pojistných statistikách. Podle společnosti Gallagher Re předběžné odhady naznačují, že červencové požáry by mohly patřit k největším pojištěným škodám od ničivých požárů ve Španělsku v roce 2017. Ty tehdy stály veřejné i soukromé pojišťovny více než 350 milionů USD.

Loňský rok přinesl v Evropě ještě větší rozsah vypálené půdy, letošní požáry ale zasáhly mnohem více lidí. Odhaduje se, že z domovů bylo ve Francii, Portugalsku, Španělsku a Řecku evakuováno kolem 400 000 lidí. Rok 2026 tak zůstane podle zástupců Gallagher Re v paměti jako ročník s nezbytnou bezprecedentní masovou evakuací kvůli ohni.

Pro pojišťovny je přitom evakuace velkého počtu lidí důležitým signálem. Nejde už pouze o náklady na opravu či náhradu zničeného majetku. Rostou také náklady spojené s přerušením provozu, dočasným bydlením, přemístěním nebo rozsáhlými zásahy veřejných složek.

Austrálie má s požáry dlouhou zkušenost. Využívá řízené vypalování k omezení množství hořlavého materiálu v krajině. Ani tento nástroj ale není vůči měnícímu se klimatu imunní. Podle Turtona se v důsledku klimatické změny zkracuje období, kdy lze bezpečně provádět řízené požáry. Krajina je totiž příliš suchá nebo jsou podmínky příliš nevyzpytatelné. Australští experti proto doporučují připravovat se na více scénářů a průběžně reagovat na vývoj podmínek. V prostředí, kde se klimatické extrémy mění rychleji než v minulosti, totiž nemusí stačit plán vytvořený na začátku sezony.


Mohlo by vás zajímat: GrECo a VIG: Jak řídit rizika a rozhodovat se v době nejistoty?


Lekce pro Evropu – a nepřímo i pro Česko

To je důležitá lekce i pro Evropu. Prevence požárů se nemůže opírat pouze o rychlejší zásah hasičů. Stejně důležité je průběžné rozhodování o tom, kde a jak se staví, jak se udržuje krajina a jak se nakládá s vegetací. Česká republika zatím není Austrálie ani Kalifornie. Přesto je trend, který za rozsáhlými požáry stojí, relevantní i pro český trh. Klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost období sucha a horka, zároveň se rovněž rozšiřuje zástavba do krajiny a lidé stále častěji hledají bydlení mimo města.

Pro pojišťovny to znamená potřebu pracovat s rizikem stále detailněji. Nestačí vědět, že se nemovitost nachází například v určité lokalitě. Důležitější může být její konkrétní poloha, okolní vegetace, dostupnost hasičů nebo charakter terénu. Pokud se riziko požáru v některých lokalitách výrazně zvýší, může se postupně promítnout nejen do ceny pojistného, ale také do podmínek, rozsahu krytí nebo ochoty pojišťoven některá rizika vůbec přijímat. Protože klimatické riziko se stále více přesouvá z kategorie mimořádných událostí do běžného řízení rizik správy majetku, měst a pojistných portfolií.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články