Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vepřového masa o 2,2 %, nealkoholických nápojů o 1,2 % a polotučného trvanlivého mléka o 6,0 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,9 % a ubytovacích služeb o 2,5 %. Růst cen v oddíle ostatní zboží a služby byl ovlivněn především vyššími cenami sociální péče o 3,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 1,4 %.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Umělá inteligence v pojišťovnictví má obrovský potenciál
Na meziměsíční snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v březnu pokles cen v oddíle bydlení, kde klesly ceny zemního plynu o 1,4 %. V oddíle rekreace a kultura byly nižší ceny dovolených s komplexními službami o 4,5 % v důsledku končící zimní sezóny. Pokles cen v oddíle doprava byl ovlivněn především nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 1,8 %. Z potravin byly nižší zejména ceny vajec o 9,9 %, másla o 6,3 % a sýrů a tvarohů o 1,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,3 %.
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny již podruhé za sebou zmírnily svůj meziroční růst. Ten v březnu dosáhl 15 %, což byla nejnižší hodnota od loňského dubna. Většina tohoto zpomalení je však ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny. Ceny v oddíle doprava dokonce meziročně klesly, a to především díky klesajícím cenám pohonných hmot,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 15,0 %, což bylo o 1,7procentního bodu méně než v únoru. Toto zpomalení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddílech doprava a bydlení. V oddíle doprava přešly ceny pohonných hmot a olejů z únorového růstu o 0,4 % v pokles o 19,0 % v březnu. V oddíle bydlení ceny zemního plynu zmírnily svůj růst na 60,0 % (v únoru 74,3 %). Oboje částečně i vlivem jejich meziměsíčního zvýšení v březnu 2022.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 16,4 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 %, elektřiny o 29,6 %, tuhých paliv o 53,7 % a tepla a teplé vody o 44,6 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 32,9 %, mouky o 32,6 %, vepřového masa o 34,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 45,2 %, vajec o 75,5 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 36,3 %, zeleniny o 29,9 % a cukru o 97,6 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 21,5 % a ceny ubytovacích služeb o 19,1 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 24,6 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v březnu ceny v oddíle doprava (pokles o 0,6 %).
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Tváří v tvář ruské agresi se pojišťovnictví zachovalo ukázkově
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 6,8 % (v únoru o 7,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,0 % a ceny služeb o 11,7 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 16,4 % (v únoru 16,2 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 v březnu vzrostla na 147,5 % (v únoru 147,3 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 16,5 % (v únoru 18,4 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2023 za Eurozónu 6,9 % (v únoru 8,5 %), na Slovensku 14,8 % a v Německu 7,8 %. Nejvyšší byla v březnu v Lotyšsku (17,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 9,9 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v lednu. Nejvíce ceny v únoru meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,8 %) a nejméně v Lucembursku (o 4,8 %).
Inflace se nacházela jen lehce nad prognózou ČNB
Březnová inflace byla ve srovnání se zimní prognózou ČNB o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Příčinou byl zejména znatelně rychlejší růst cen potravin. V opačném směru naopak působil o něco pomalejší růst regulovaných cen. Jádrová inflace a vývoj cen pohonných hmot pak zhruba odpovídaly podle ČNB její prognóze. Primární dopady změn nepřímých daní, zachycující dopad lednového zvýšení spotřební daně na tabák do cen cigaret, jsou prozatím nepatrné.
Jádrová inflace v březnu dále zvolnila, zůstává však nadále zvýšená. V jejím poklesu se projevuje postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a útlum spotřeby českých domácností. Zpomalila dynamika jak cen zboží, tak služeb, a příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného se dále snížil. Růst cen potravin zůstává i přes určité zmírnění nadále zvýšený. To souvisí s předchozím výrazným zdražením agrárních a potravinářských komodit jak ve světě, tak i na domácím trhu. Růst regulovaných cen je také nadále silný, nicméně i v březnu jeho dynamika pokračovala v mírném zpomalování, což souviselo se zlevněním dodávek od některých distributorů energií pod cenový strop. Ceny pohonných hmot v březnu přešly dle očekávání do hlubokého meziročního poklesu, což vedle vývoje na trhu s ropou a posilujícího kurzu koruny souviselo především s vysokou srovnávací základnou z loňského roku danou rozpoutáním ruské agrese na Ukrajině.
Mohlo by vás zajímat: Riziková místa, kde by měli mladí řidiči sundat nohu z plynu
Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání zimní prognózy, že po přechodném zrychlení cenového růstu na samém počátku letošního roku, souvisejícím zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen, bude inflace rychle klesat. Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika ČNB.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář