Průměrná mzda klesla reálně o 6,7 %. Jaká je situace v pojišťovnictví?

„I přes téměř 8% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2022, a to již popáté za sebou, tentokrát o 6,7 %. V celém roce 2022 dosáhla inflace 15,1 % a nominální růst mezd byl 6,5 %. Reálně se tedy mzda snížila o 7,5 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Vývoj průměrných mezd ve vybraných odvětvích, roky 2018-2022

Průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (43 412 Kč) za 4. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 188 Kč, tedy o 7,9 %, přičemž jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Tempo mezičtvrtletního růstu (po sezónním očištění) se v průběhu roku 2022 zvyšovalo. Meziroční nominální nárůst ve 4. čtvrtletí 2022 pak byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2021. V reálném vyjádření je ovšem nutné stále mluvit o poklesu mezd. Průměrná mzda po očištění od vlivu inflace totiž poklesla o 6,7 %, což byl již pátý pokles v řadě. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen, ten ve 4. čtvrtletí 2022 dosáhl meziroční hodnoty 15,7 %. Pro úplnost uveďme, že v 1. čtvrtletí 2022 průměrná mzda reálně poklesla o 3,5 %, ve druhém o 9,8 % a ve třetím o 9,7 %. Meziroční nárůst cen byl nejvyšší právě ve 3. čtvrtletí 2022 (17,6 %).

Mzdový vývoj byl značně diferencovaný podle odvětví, i ve srovnání s minulým čtvrtletím. V jedné odvětvové sekci došlo dokonce k nominálnímu poklesu – tou bylo vzdělávání, kde se mzdy snížily o 0,3 %, resp. o 147 Kč, na hodnotu 49 021 Kč. V ostatních odvětvích došlo k růstu v rozpětí od 4,5 % až do 14,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zelený tunel

Nejslabší nominální nárůst (po vzdělávání) najdeme u zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda zvýšila o 4,5 % na 48 074 Kč. Bez těchto dvou odvětví s vysokou dominancí státu, které dohromady zaměstnávají 16,5 % všech zaměstnanců a působily jako brzda, by mzdy rostly zhruba devítiprocentním meziročním tempem. Sekce zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi měla nárůst nižší než osmiprocentní (7,4 %), jinak ve všech zbývajících byl vyšší. Na druhé straně růst mezd táhla nejvíce vzhůru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (14,6 %; tj. o 8 282 Kč), kde se průměrná mzda dostala na úroveň 65 034 Kč.

Na prvním místě zůstaly informační a komunikační činnosti, kde stoupla průměrná mzda o 9,1 % na výsledných 73 053 Kč. Druhou nejvyšší průměrnou mzdu najdeme v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o 10,3 % na 66 400 Kč.

Propouštění nízko placených pracovníků patrně stojí za zvýšením průměru o 11,6 % v odvětví ostatní činnosti. V těžbě a dobývání vzrostla průměrná mzda o 10,1 % na 48 822 Kč.  V administrativních a podpůrných činnostech se zvýšily mzdy desetiprocentním tempem, mzdová úroveň tak dosáhla 29 779 Kč, byla tak druhá nejnižší. Vůbec nejnižší průměrnou mzdu měli nadále zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (24 686 Kč), přičemž meziročně se zvýšila o 8,8 %.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Definovat, nebo nedefinovat úrazové pojištění

U zbylých sekcí se rozsah nominálního růstu mezd pohyboval od 8,1 % ve veřejné správě a obraně po 9,8 % v zemědělství, lesnictví a rybářství. Ve zpracovatelském průmyslu, jako největší sekci, se mzdy zvýšily o 9,3 % na 41 549 Kč. O málo slabší růst (9,0 %) najdeme ve stavebnictví, kde mzdy stouply na 37 223 Kč. V dopravě a skladování o 9,7 % na 38 706 Kč. Ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel jako druhé početně nejvýznamnější sekci mzdy stouply o 8,5 % na 39 574 Kč.

Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 4. čtvrtletí 2022 charakteristické nižším počtem neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ve 4.čtvrtletí tvoří zpravidla významný podíl výdělku mimořádné odměny. Z hlediska reálných mezd byly všechny zde zmiňované nárůsty nižší než inflace, a šlo tedy o poklesy. Lze tak předpokládat, že až na menší výjimky došlo u všech českých zaměstnanců k meziročnímu poklesu kupní síly výdělků.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Zdeněk Jaroš

Regionální vývoj

Krajské výsledky nevykreslují tak výrazné rozdíly, jako vidíme u odvětví. Nicméně z pohledu počtu zaměstnanců ve 4. čtvrtletí 2022 došlo u pěti krajů k menším meziročním poklesům, o 0,7 % v Ústeckém kraji, o 0,4 % v Olomouckém a Zlínském, o 0,2 % v Moravskoslezském a o 0,1 % v kraji Vysočina. Na druhé straně opět výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (o 3,3 %), což navazuje i na trend patrný v předcovidovém období. Vyšší nárůst byl i v Plzeňském (1,7 %) a ve Středočeském kraji (0,8 %). V Jihomoravském kraji se zvýšil počet zaměstnanců o 0,5 % a v ostatních krajích méně.

U vývoje průměrných mezd je těžké nalézt nějaké jednotící pravidlo. Nejnižší nominální růst (6,5 %) byl v Karlovarském kraji, slabší byl také v Plzeňském a Pardubickém kraji (shodně 6,7 %). Naopak nejvyšší mzdový růst zaznamenal Středočeský kraj (8,5 %), po něm Jihočeský (8,3 %), následován Ústeckým (8,2 %) a Jihomoravským (8,1 %).

Podle absolutní úrovně výdělků zůstává hlavní město nadále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 52 213 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 43 730 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (38 019 Kč), s odstupem následován Pardubickým krajem, kde se průměrná mzda dostala na 39 345 Kč.

Více informací ZDE.