Finanční poradenství v Česku dlouhodobě pomáhá domácnostem při rozhodování o bydlení, investicích, pojištění i zabezpečení na stáří. Trh je už dnes silně regulovaný: poradci podléhají odborným zkouškám, přísným pravidlům distribuce, rozsáhlé dokumentaci i dohledu České národní banky. Podle dat, která má ČASF k dispozici, navíc sektor nevykazuje systémové selhání ani vysoký počet stížností.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Mezi šéfy firem panuje skvělá nálada, věří svým firmám i celé ekonomice
„ČNB se rozhodla aplikovat na finanční poradce režim, který byl vytvořen pro obchodníky s cennými papíry a velké finanční instituce. To je zásadní omyl. Finanční poradce není banka. Pokud dohledový orgán bez rozumného zdůvodnění zatíží fungující trh dalšími fixními náklady, dopad na domácnosti bude okamžitý – finanční poradenství se jim vzdálí nebo prodraží,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Jedním z nejproblematičtějších bodů je podle asociace povinné zavedení fixní složky odměny. Ta neodpovídá realitě práce finančních poradců, kteří často působí napříč segmenty a investice nejsou jejich jedinou ani pravidelnou činností. Nový model by podle ČASF zvýšil fixní náklady poradenských firem bez vazby na skutečný výkon, oslabil především menší a středně velké společnosti a vedl k odchodu části poradců z trhu. Výsledkem by byla nižší konkurence, horší regionální dostupnost služeb a vyšší tlak na zpoplatnění poradenství pro klienta.
Finanční poradci přitom tvoří zásadní oporu občanům při zajištění na stáří. Například u dlouhodobého investičního produktu (DIP) byl jejich podíl na nově sjednaných smlouvách za první rok existence tohoto produktu celých 50 %. Naopak u někdejšího druhého pilíře, kde stát poradce příliš tvrdou regulací vytlačil, došlo po několika letech k jeho zrušení, mimo jiné i pro nezájem veřejnosti. V době, kdy čelí veřejné finance značnému pnutí, má tedy tento tah ČNB proti soukromému zajištění na penzi potenciálně velmi negativní důsledky.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková: Stereotypy o ženách ve vedení do moderního byznysu nepatří
Podle ČASF přitom neexistuje datový důvod pro takto tvrdý zásah. Na finanční poradce připadá dlouhodobě jen minimum stížností ročně, zatímco v jiných částech trhu vznikají klientům násobně větší škody. ČASF proto považuje za neobhajitelné, že regulace dopadá právě na segment, který funguje stabilně a masově slouží domácnostem při důležitých finančních rozhodnutích.
„Jestliže centrální banka tvrdě zasahuje obor, ve kterém řešila podle posledních informací 56 stížností za rok, a zároveň nedokáže stejně důsledně reagovat tam, kde klientům vznikají miliardové ztráty, je zcela namístě ptát se, zda jsou jeho priority nastaveny správně. ČNB dnes místo skutečné ochrany spotřebitele dusí fungující sektor finančního poradenství v Česku,“ doplňuje Marek Černoch. Obdobný počet stížností v oblasti retailových investic řešil také finanční arbitr, ve stejném roce 2024 to bylo přesně 50 případů.
ČASF zároveň upozorňuje, že evropská pravidla dávají členským státům prostor pro přiměřené přizpůsobení národní úpravy. Podle asociace proto není současný postup nutností vyplývající z evropské legislativy, ale vědomou volbou České národní banky, tzv. „gold-platingem“. Pokud ČNB svůj přístup nezmění, dopady nepocítí regulátor ani velké instituce, ale především domácnosti, které potřebují dostupnou a srozumitelnou pomoc při správě svých financí.
Argumentace České národní banky
Česká národní banka (ČNB) odmítá tvrzení České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF), která ve své tiskové zprávě předkládá řadu věcně nesprávných a zavádějících informací.
Nejedná se o novou regulaci ani gold-plating. Pravidla odměňování vázaných zástupců vyplývají ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z unijní regulace. Nejde o iniciativu ani „regulaci“ ČNB. Jako orgán dohledu je ČNB povinna platnou právní úpravu uplatňovat a zajistit její účinné prosazování v praxi. Svůj výklad jsme zveřejnili v květnu 2024 a v únoru 2026 jej jasně potvrdil i evropský dohledový orgán ESMA (mimochodem na základě dotazu od ČASF).
Český zákon se přitom v dané věci úzce drží toho, co vyžadují unijní předpisy a nejde nad jejich rámec a ČNB toto plně respektuje. Právní úprava stanoví pouze minimální požadavky a ponechává investičním zprostředkovatelům dostatečný prostor přizpůsobit systém odměňování jejich obchodnímu modelu. Režim celkové úpravy povinností – dáme-li stranou odměňování – je přitom pro ně výrazně jednodušší a mírnější než pro obchodníky s cennými papíry, ať jde např. o požadavky na kapitálovou přiměřenost, nebo reporting. Tvrzení ČASF, že současný postup ČNB se neopírá o evropskou a národní legislativu, je vysloveně nepravdivé.
Mohlo by vás zajímat: Jak české děti používají média? Zásadně jinak než předchozí generace
ČNB ztráty spotřebitelů neřeší? Právě naopak
ČNB se dlouhodobě soustavně věnuje zvyšování informovanosti spotřebitelů o povaze rizikových investic, včetně korporátních dluhopisů, a o své roli při schvalování prospektů. Opakovaně zdůrazňuje, že schválení prospektu neznamená posouzení ekonomické kvality ani bezpečnosti dané investice. Stejně tak se ČNB věnuje distribuci fondů kvalifikovaných investorů, do nichž plynou vysoké investice.
ČASF se v tiskové zprávě odvolává na studii agentury Surveilligence,[1] dle které od roku 2013 skončilo v insolvenci 259 emitentů s dluhopisy za bezmála 57 miliard Kč. Zcela však již opomíjí další poznatek studie, a to že až třetina získaných prostředků zejména z krátkodobých emisí je spotřebována na administraci a provize prodejních sítí, nikoliv na investiční záměr.
ČNB nicméně nedohlíží nad tzv. přímou distribucí dluhopisů emitenty a nemá k tomu žádnou pravomoc. Dluhopisy nabízené na základě schváleného prospektu, stejně jako fondy kvalifikovaných investorů, mohou být distribuovány rovněž prostřednictvím investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců. Právě zde vzniká prostor pro střet zájmů, neboť provizní nastavení může motivovat k upřednostňování rizikovějších produktů s vyšší odměnou. Pokud ČASF upozorňuje na miliardové ztráty klientů, měla by vítat regulaci, která vázáným zástupcům investičních zprostředkovatelů brání tlačit rizikovější produkty kvůli vyšším provizím.
Mohlo by vás zajímat: Výše odškodnění po dopravní nehodě v roce 2026 výrazně vzroste
„56 stížností“? Zkreslené číslo
ČNB ročně obdrží téměř 300 stížností na finanční poradce, z toho více než čtvrtina se týká nabízení investic. Těchto 56 stížností za rok 2024 ČASF zcela nesmyslně prezentuje jako zanedbatelné číslo. Za každou stížností přitom stojí konkrétní spotřebitel, který se domnívá, že byl poškozen. Navíc počty stížností narůstají a jen za loňský rok činí nárůst zhruba 25 %. Zkušenosti dohledu ukazují, že část škod se projeví až s časovým odstupem a řada zákazníků si poškození vůbec neuvědomí. Úkolem dohledu není čekat na tisíce stížností, ale aktivně předcházet situacím, které k nim vedou.
Zásadní je proto systémový dohled ČNB: v letech 2020–2025 jsme provedli kontroly u 64 investičních zprostředkovatelů, odhalili jsme téměř 250 zjištění a uložili pokuty v objemu milionů Kč. Většina kontrolovaných firem je přitom přímo členem ČASF.
ČASF namítá, že tato regulace bude mít dopad na domácnosti, neboť dojde k odlivu finančních zprostředkovatelů. Toto tvrzení nemá oporu v datech ani v reálném vývoji trhu. Naopak praxe ukazuje, že ačkoliv většina investičních zprostředkovatelů pravidla odměňování upravila v souladu s právní úpravou, počet zprostředkovatelů na trhu neklesá.
Proč je důležitá pevná složka odměny
Investiční zprostředkovatelé, resp. tzv. finanční poradci, se čím dál víc orientují na méně zkušené zákazníky. Sektor investičních zprostředkovatelů za rok 2024 předal pokyny k nákupu investičních nástrojů za více než 65 miliard Kč. Na provizích zprostředkovatelé v tomto roce obdrželi více než 3,6 miliardy Kč.
Mohlo by vás zajímat: S konzumací alkoholu lze v Česku spojit 6 až 7 tisíc úmrtí ročně
Naše dohledové aktivity přitom opakovaně odhalují zejména:
- nedostatečnou analýzu zákazníka, kdy investice neodpovídají jeho profilu, včetně prodeje vysoce rizikových produktů seniorům
- záznamy z jednání předvyplněné či podepsané osobami, které u jednání vůbec nebyly
- klíčové informace o nákladech a pobídkách dodané až po podpisu smlouvy – pokud vůbec
- kontrolní systémy, které existují „na papíře“, ale v praxi kontrolují desítky případů z desítek tisíc obchodů
- střet zájmů v odměňování – čistě provizní model tlačí zprostředkovatele prodávat to, co vynese jemu, bez ohledu na zájem zákazníka-investora
- aktivity vázaných zástupců mimo regulovaný rámec, včetně „tipaření“ rizikových investic, z čehož též investorům často vznikají nemalé ztráty.
Že jde o segment, který „funguje stabilně a nevykazuje systémové selhání“, je v přímém rozporu s realitou. ČNB nezpochybňuje roli finančních poradců při distribuci dlouhodobých investičních produktů, včetně DIP. Je však nezbytné omezit střet zájmů a prodejní tlak, protože špatné poradenství se zde neprojeví okamžitě, ale až po desítkách let. Srovnávání se zrušením někdejšího druhého pilíře je navíc fakticky nepřesné – šlo o politické rozhodnutí, nikoli o důsledek regulace či dohledu ČNB.
Zavedení povinné fixní složky odměny není svévolným administrativním zásahem, ale cíleným regulačním nástrojem zákonodárce, jehož cílem bylo především snížit závislost příjmů poradců na okamžité transakci, omezit prodejní tlak na zákazníka a zmírnit strukturální střet zájmů spojený s čistě provizním modelem a prodejem produktů, které prospívají pouze zisku finančního poradce, nikoli zákazníka.
Mohlo by vás zajímat: Gallagher Re: Globální financování InsurTechu loni opět prudce vzrostlo
ČASF hájí obchodní model svých členů. ČNB plní zákonný mandát ochrany spotřebitele/investora a efektivity a stability kapitálového trhu. Investiční zprostředkovatelé zásadně ovlivňují finanční rozhodnutí zákazníků s dlouhodobými a často nevratnými důsledky. Odměňování v tomto sektoru musí odrážet kvalitu poskytovaných služeb, nikoliv pouze objem prodeje. Povinná fixní složka odměny je nástrojem, který snižuje prodejní tlak a chrání zákazníky, kteří svěřují své – často celoživotní – úspory investičním zprostředkovatelům. ČNB nebude ustupovat mediálnímu tlaku lobbistických uskupení, ani obraně zavedených obchodních modelů.
[1] https://www.surveilligence.com/content/3-vzdelavacie-centrum/2-prieskumy/20260330-insolvence-a-nekale-jednani-emitentu-podnikovych-dluhopisu-v-cr-v-obdobi-2013-az-2025/rizikove-podnikove-dluhopisy-2013-2025-surveilligence.pdf
Komentáře
Přidat komentář