Kybernetické pojištění 2025: Během dvou let dvojnásobná škodní frekvence

Kybernetické incidenty se stávají každodenní provozní realitou firem a už nestojí na okraji zájmu. To dokládá aktuální zpráva o pojistných událostech pro rok 2025 od kybernetické pojišťovny Stoïk – francouzské insurtech společnosti se sídlem v Paříži, která od svého vzniku v roce 2021 postupně expandovala po celé Evropě. Čísla jsou výmluvná: frekvence škodních nároků v portfoliu poskytovatele stoupla z 3,87 % v roce 2023 na 4,34 % v roce 2024 a v loňském roce poprvé překročila dvojcifernou hranici 10,56 %.

Tento nepříznivý vývoj nelze přičítat jediné příčině. Stojí za ním souhra rostoucí kybernetické aktivity, zlepšených možností detekce a změn v chování firem při reportování incidentů. Zpráva v tomto kontextu upozorňuje na zásadní strukturální posun: „Kybernetické incidenty už nejsou výjimečnými případy, ale opakujícími se operačními událostmi, na které musí organizace plánovat a v běžném provozu je aktivně řídit,“ píše se ve zprávě.

Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v 1Q 2026: Návrat na vrchol a nové výzvy

Ransomware škodí nejvíce, podvody jsou nejčastější

Dva typy škodních událostí zcela dominují aktuálnímu dění: ransomware a podvody. Přibližně 60 % všech hlášených incidentů lze vysledovat k útokům prostřednictvím e-mailu – spektrum sahá od phishingu přes kompromitaci firemní e-mailové komunikace až po cílené přesměrování plateb. Útočníci přitom stále sofistikovaněji využívají umělou inteligenci: vytvářejí klamavě věrohodné zprávy, napodobují hlasy nebo automaticky vyhodnocují získané informace. Jak konstatuje zpráva: „Tato kombinace automatizace a psychologické manipulace výrazně zvýšila pravděpodobnost úspěchu pokusů o podvod.“

Ransomware je sice méně častý, avšak z hlediska finančních dopadů zůstává nejzávažnější hrozbou. Průměrné náklady na jeden incident vzrostly meziročně přibližně o 60 %, přičemž operační intenzita jednotlivých případů se výrazně zvýšila. Útočníci navíc stále častěji sahají po běžných nástrojích a standardních pracovních postupech, aby obešli bezpečnostní mechanismy. Rostou také rizika spojená s útoky v dodavatelském řetězci a kompromitacemi cloudových prostředí, jediný incident se tak může šířit napříč celou sítí partnerů a poskytovatelů služeb a výrazně komplikovat zpracování pojistných událostí.

Velké firmy v hledáčku útočníků, pojišťovny mění roli

Zpráva přináší ještě jeden klíčový závěr: s velikostí firmy roste i pravděpodobnost kybernetického incidentu. Zatímco společnosti s ročními tržbami pod 50 milionů EUR vykazují frekvenci pojistných událostí kolem 8,9 %, u velkých organizací s příjmy přesahujícími 250 milionů EUR přesahuje tato hodnota hrozivých 50 %, i když toto číslo samo o sobě nepostihuje dopad a rozsah vzniklých škod. Velké firmy jsou tedy zasahovány téměř šestkrát častěji – kvůli větší ploše pro útoky, komplexnějším IT strukturám a vyšší atraktivitě jako cíle.

Na tomto pozadí se proměňuje i samotná role kybernetického pojištění. Přestává být vnímáno pouze jako finanční záchranná síť a stává se aktivním nástrojem řízení rizik. „Kybernetická rizika se konečně přesunula z okraje IT do jádra provozní odolnosti,“ shrnuje Xavier Marguinaud, vedoucí kybernetické oblasti ve společnosti Stoïk. Klíčovým faktorem přitom není to, zda lze incidentům zcela zabránit, ale jak rychle je lze detekovat a omezit jejich dopady.

Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Konec „bušení“ pojistek a nástup éry AI superporadců?

Zdvojnásobení frekvence pojistných událostí za pouhé dva roky je varováním, které nelze přehlédnout. Kybernetické hrozby se proměnily z občasných krizí v trvalou provozní zátěž – a pojišťovny jsou nyní do řízení těchto rizik integrovány dříve a hlouběji než kdy dříve. Otázka proto již nezní, zda se firma kybernetickému útoku vyhne, ale zda bude připravena jej zvládnout. A také jde o schopnost vývoje know-how specializovaných pojistitelů, aby dokázali držet krok s překotně se rozvíjející kriminalitou a jejími jednotlivými formami podporovanými ve stále širší míře umělou inteligencí.