Nové výsledky studie State of Insurance Fraud společnosti Verisk z přelomu loňského a letošního roku odhalují znepokojivou mezeru mezi tím, co klienti považují za přijatelné, a tím, co zákon definuje jako podvod. Celých 36 % amerických zákazníků pojišťoven připouští, že by zvažovalo úpravu obrazové nebo jiné dokumentace pojistné události. Studie vychází z dotazování tisícovky amerických spotřebitelů a 300 odborníků na likvidaci pojistných událostí. Číslo samo o sobě je alarmující – ale teprve pohled na věkové rozložení odhaluje skutečnou hloubku problému. Zatímco ochotu k falšování přiznává „jen“ 12 % baby boomers a 28 % generace X, u mileniálů jde o 49 % a u generace Z dokonce o 55 %. Jinými slovy: mezi nejmladšími pojištěnými je manipulace s dokumentací ke škodě uvažovanou možností pro každého druhého.
Mohlo by vás zajímat: 2025: Čistý zisk čínské skupiny Ping An vzrostl o 6,5 %
Nejde přitom jen o záměrné podvody ve velkém. Průzkum odhalil, že spotřebitelé mají velmi rozvolněnou představu o tom, co je ještě „přijatelná" úprava. Více než polovina (52 %) považuje za neproblematické zvýšení jasu nebo kontrastu fotografie, 41 % otočení nebo opravu rozmazaného záběru a 39 % oříznutí pozadí snímku. Znepokojivějších 15 % pak považuje za přijatelné přehánění rozsahu škody na fotografii – a 13 % dokonce umělé vytvoření fotografie poškození, ke kterému nikdy nedošlo.
Vědomě nebo bez úmyslu? Hranice, kterou mnoho klientů nevidí
Celý problém má však ještě jednu vrstvu, která ho komplikuje: otázku záměru. Podle průzkumu 53 % pojišťoven věří, že alespoň polovina klientů upravujících dokumentaci si vůbec neuvědomuje, že jejich jednání může být právně kvalifikováno jako podvod. Úprava jasu snímku nebo oříznutí fotografií se v očích mnoha pojistníků prostě nejeví jako přečin – je to pro ně jen „vylepšení" dokumentace, aby lépe odpovídala realitě, jak ji sami vnímají.
Tento kognitivní posun je pro pojišťovny stejně závažný jako vědomé podvody. S úmyslným podvodníkem se lze vypořádat pečlivou detekcí a sankcemi. S rozšířeným přesvědčením, že určité úpravy jsou normální a neškodné, se bojuje daleko obtížněji. A přitom důsledky jsou z pohledu pojišťovny stejné: manipulovaná dokumentace, zkreslené nároky, nesprávně vyplacená plnění.
Že jde o jev plošný a rostoucí, potvrzuje i zkušenost z praxe: 99 % oslovených zástupců pojišťoven uvedlo, že se již setkalo s manipulovanou nebo AI-upravenou dokumentací ke škodním událostem. A 76 % z nich konstatovalo, že sofistikovanost těchto manipulací se v uplynulém roce ještě zvýšila.
Mohlo by vás zajímat: Česko se symbolicky zpomalí. Orloj odbije 130krát za oběti rychlé jízdy
Pojišťovny zbrojí, ale technologická mezera zůstává
Reakce pojišťoven má pochopitelně více rovin. 65 % nasazuje automatizované nástroje třetích stran pro detekci AI obsahu, 50 % využívá interně vyvinutá řešení a 44 % stále spoléhá na manuální kontrolu. Na organizační úrovni 54 % posílilo interní školení, 51 % aktualizovalo pokyny pro likvidátory, 48 % zavádí pravidelné interní audity a 47 % investuje do nových detekčních technologií.
Přesto sebehodnocení pojišťoven odhaluje výrazné slabiny. Zatímco 58 % uvádí vysokou sebedůvěru v odhalování úprav skutečných fotografií, pouze 32 % se cítí jistě při identifikaci deepfake obsahu. A právě zde leží jádro problému: nástroje umělé inteligence pro tvorbu a editaci obrazu se vyvíjejí rychleji, než jsou pojišťovny schopné adaptovat své detekční kapacity. 34 % zástupců pojišťoven to přiznává otevřeně – udržet krok s překotně se vyvíjejícími podvodnými technikami je pro ně stále větší výzvou. Dalších 39 % poukazuje na nedostatečnou integraci mezi nástroji pro detekci podvodů a systémy pro likvidaci škod, 38 % přiznává, že jejich detekce přehlédne příliš mnoho podezřelých případů, a 34 % hovoří o absenci systematické křížové kontroly.
Mohlo by vás zajímat: Allianz Trade: Riziko neschopnosti společností splácet loni opět kleslo
Podvod, který se ani podvodem nezdá – a pojistné, které poroste všem
Studie Verisk pojmenovává problém, jehož dopad přesahuje individuální pojistné události. Šíření AI nástrojů dostupných prakticky každému dramaticky snižuje technickou bariéru pro manipulaci s dokumentací – a posun v hodnotovém vnímání části klientů, zejména mladších generací, snižuje i bariéru morální. Výsledkem je prostředí, v němž roste nejen počet podvodných nároků, ale i jejich sofistikovanost. Sedm z deseti spotřebitelů správně odhaduje, co z toho plyne: pojistné poroste – a zaplatí ho nakonec solidárně každý bez ohledu na osobní zapojení nebo nezapojení do takových praktik. Pojišťovny stojí před trojí výzvou: technologickou – udržet detekční schopnosti v závodu s AI; komunikační – vysvětlit klientům, kde leží hranice mezi úpravou a podvodem; a regulatorní – prosadit konzistentnější standardy pro dokládání škod a přesvědčivý postih za podvody. Bez pokroku na všech třech frontách zároveň bude tento problém v příštích letech jen sílit.
Komentáře
Přidat komentář