Spolkový sněm se téměř 25 let po zavedení tzv. Riesterovy renty[1] radí o zásadní reformě podporovaného soukromého penzijního pojištění (spoření). Cílem je privátní systém učinit jednodušším, výnosnějším a atraktivnějším. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, je názoru, že návrh zákona k reformě soukromého penzijního pojištění je sice opožděný, ale jde správným směrem. V nejlepším případě přispěje k tomu, že lidé se budou moci o sebe postarat jednodušeji – s menší byrokracií a na základě jasných digitálních nabídek. Přitom budou moci využít lepší šance na výnosy na kapitálovém trhu a po skončení výdělečné činnosti budou mít k dispozici vyšší důchod.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: V Bruselu se opět zamysleli
Větší flexibilita místo pevné garance
Reforma má učinit soukromé penzijní pojištění celkově jednodušším a účinnějším. Zohledňuje změněné úrokové prostředí a otevírá větší prostor pro zabezpečení orientované na výnos. Uvolněním prostoru pro rozličné varianty garancí posunuje reforma poměr mezi bezpečností či jistotou znatelně ve prospěch investic orientovaných na výnos. Současně však zůstává navrhovaná vládní úprava příliš restriktivní, resp. dosti nepružná. Asmussen míní, že garance by neměly být zadávány v „tuhých“ kategoriích. Ten, kdo se o sebe stará, by se měl podle Asmussena sám rozhodnout, jak mnoho bezpečnosti a jak mnoho šancí na výnos se hodí k jeho vlastní životní situaci. Ten, kdo má ještě 30 let do odchodu na penzi, tak potřebuje jiný herní prostor než někdo, kdo jde na odpočinek za 5 let. Tuhé garance zbytečně limitují výnosové šance, a to obzvláště v dlouhodobém horizontu.
Stejná pravidla pro srovnatelné produkty
Plánovaný standardní produkt by měl být jednoduchý, nákladově příznivý a digitálně sjednatelný. Pro pojistitele však nadále platí rozsáhlé zákonné povinnosti ohledně poradenství, zatímco jiní poskytovatelé smí provádět distribuci stejných produktů bez poradenství.
V této souvislosti Asmussen upozorňuje, že když pojistitelé mohou nabízet stejný produkt jedině s poradenstvím, zatímco tzv. neo-makléři[2] nemusí poskytovat poradenství, tak pak neexistuje férová soutěž. Cílem reformy prý musí být snížit náklady a usnadnit přístup k soukromému zabezpečení na stáří. To se podle GDV podaří jedině tehdy, pokud srovnatelné produkty budou moci být nabízeny za srovnatelných rámcových podmínek.
Kmenové smlouvy: Stabilita místo znejistění
Miliony lidí se zabezpečovali soukromě na stáří po mnoho let pomocí Riesterových smluv. Zásadní důležitost má ta skutečnost, že existující smlouvy zůstanou chráněny. Nikdo neztratí svoje nároky, nikdo nemusí nic měnit. Reforma však předvídá neodvolatelný přechod do nového podporovaného systému. Takový přechod může být smysluplný například pro mladé lidí s dlouhou dobou spoření, kteří chtějí silněji sázet na výnosy z kapitálových trhů. Přechod může být ale též nevýhodný, například když se blíží odchod do penze. U nových produktů podporovaného spoření na stáří se totiž předpokládá nástup do penze v 65 letech místo dosavadních 62 let.
Existující smlouvy nepředstavují problém. Asmussen zdůrazňuje, že problémové by bylo, kdyby se o nich špatně hovořilo nebo kdyby byla rozhodnutí o přechodu zvýhodněna a pak se to ukázalo jako chyba. Prostě přechod není vždy rozumný, musí jít o uvážené individuální rozhodnutí. Z pohledu GDV to proto vyžaduje jasná pravidla. Automatické nebo neodvolatelné mechanismy přechodu by vytvořily nežádoucí komplexitu a mohly by stát důvěru, jestliže lidé na konci zpozorují, že si stojí hůře.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Mezi šéfy firem panuje skvělá nálada, věří svým firmám i celé ekonomice
Zajistit zabezpečení až do vysokého věku
Reforma počítá také s časově limitovanými výplatními plány až do věku 85 let. Více možností volby může být ovšem rozumné. Musí být totiž zohledněno, že mnoho lidí se dožije vyššího věku ve srovnání s předcházejícími generacemi. Již nyní se předpokládá, že 47 % žen a asi 32 % mužů, nyní ve věku 65 let, se dožije věku přes 90 let. Podporované zabezpečení na stáří by mělo být tudíž konstruováno tak, aby byla zajištěna finanční stabilita i ve vyšším věku. Asmussen tvrdí, že doživotní renta se postará o to, aby příjem ve stáří přicházel spolehlivě nadále – bez ohledu na to, jak starý, kdo je. Tato základní myšlenka by měla rozhodně platit i v reformovaném systému.
Reforma s dlouhodobou platností
Čtením ve Spolkovém sněmu začíná parlamentní fáze centrální reformy. Nová doplňková renta (důchod) může významně přispět k doplnění zákonného důchodu a řešení účinků demografické změny. Aby reforma tuto roli splnila, tak potřebuje jednoduché struktury a srozumitelnou podporu.
[1] Riester Rente je produkt dostupný pouze pro zaměstnance, kteří jsou zároveň členy průběžného státního penzijního systému. OSVČ mohou být součástí Riester-Rente svého partnera či partnerky. Výše vkladu na spořicí účet Riester je minimálně 60 EUR a maximálně 2 100 EUR ročně a pro obdržení plné výše státních příspěvků musí roční příspěvky účastníka dosáhnout minimální výše 4 % z hrubého ročního příjmu, a to včetně státních příspěvků. Např.: https://www.investujeme.cz/clanky/riester-aneb-nemecka-inspirace-pro-ceske-duchody/
[2] Neo-makléř (neobroker) je poskytovatel investičních služeb, který nabízí služby hlavně online (např. přes mobilní aplikace). Viz https://www.moneyland.ch/en/neobroker-definition#:~:text=A%20neobroker%20is%20an%20investment%20service%20provider%20which,have%20to%20be%20licensed%20stock%20brokers%20or%20banks
Komentáře
Přidat komentář