Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (39 858 Kč) za 3. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 295 Kč, tedy o 6,1 %. To bylo mírně více, než byl nárůst v 1. pololetí letošního roku. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Ondřeje Kovaříka: Vyhýbá se Evropská komise řešení energetické krize?
V reálném vyjádření šlo o mzdový pokles o 9,8 %, shodně jako ve 2. čtvrtletí 2022. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu o takřka desetinu méně zboží či služeb než před rokem. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se v letošním 3. čtvrtletí silně zvýšil až na 17,6 %, což je rekordní hodnota v tomto století. Pro úplnost sumarizujme, že v 1. čtvrtletí 2022 reálná mzda poklesla o 3,5 %; v roce 2021 se průměrná mzda reálně zvýšila o 1,0 % a v roce 2020 o 1,4 %; tehdy se inflace pohybovala mezi 3–4 procenty. „I přes 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2022 počtvrté za sebou, tentokrát o 9,8 %. Jedná se o stejný pokles jako v minulém čtvrtletí,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Celkový vývoj nominálních a reálných mezd vidíme v grafu 1, který zachycuje období od roku 2012. Prostor mezi oběma čarami vyjadřuje právě inflaci. Vidíme, že koronavirové období bylo velmi rozbouřené především v důsledku dočasného uzavírání ekonomiky (lockdownů) a v poslední době se právě rozevřely nůžky mezi nominálním a reálným vývojem.
Mzdový vývoj byl však různorodý podle odvětví. Reálný pokles průměrných mezd byl u sekcí CZ-NACE v rozsahu od 6,4 % do 14,5 %, viz přiložený graf 2. U žádné sekce tedy mzdový růst nepřekonal hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (17,6 %), takže u nich došlo ke značnému snížení průměrných mezd v reálném vyjádření. Lze proto předpokládat, že až na menší výjimky většině zaměstnanců meziročně poklesla kupní síla výdělku. Obecný trend je jednoznačný – nejhlouběji se propadaly reálné mzdy v odvětvích s dominancí státu, tedy tam, kde o zvyšování platů rozhodují především vládní opatření. Vůbec největší pokles najdeme ve zdravotní a sociální péči, kde se meziročně snížila reálná průměrná mzda o 14,5 %, ve veřejné správě a obraně klesla o 14,2 % a ve vzdělávání o 13,2 %. Více jak desetiprocentní byl pokles v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (10,7 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (10,1 %). Mělčí poklesy pak najdeme v zbývajících sekcích CZ-NACE.
Nejvyšší nominální průměrnou mzdu najdeme v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 70 719 Kč. Druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 Kč. Třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství (24 350 Kč), to představuje jen zhruba třetinu úrovně v informačních a komunikačních činnostech. Druhá nejnižší průměrná mzda byla – také tradičně – v administrativních a odpůrných činnostech s hodnotou 28 795 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Česká asociace pojišťoven si zvolila nové vedení. Kdo bude v čele?
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda na 37 231 Kč, což je o něco nižší než v průmyslových odvětvích (38 645 Kč). V dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 38 282 Kč, v těžbě a dobývání mzdy byla 41 612 Kč. Ve stavebnictví najdeme údaj 35 290 Kč a v dopravě a skladování 36 904 Kč. Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy (39 858 Kč) jsou mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (32 781 Kč) a v ostatních činnostech (30 828 Kč). Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 3. čtvrtletí 2022 charakteristické vyšším počtem odpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Regionální vývoj
Také krajské výsledky přináší vývoj, který není jednoznačný. Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 3. čtvrtletí 2022 ve třech krajích k meziročnímu poklesu: o 0,5 % v Ústeckém kraji, o 0,2 % v Moravskoslezském a o 0,1 % ve Zlínském. Na druhé straně velmi výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (3,5 %), značné nárůsty zaznamenaly i Středočeský a Plzeňský kraj (shodně 1,2 %). V Jihomoravském kraji vzrostl evidenční počet zaměstnanců o 0,7 %, v Pardubickém o 0,6 % a v Jihočeském o 0,4 %. Ve dvou krajích (Královéhradeckém a Olomouckém) počty stagnovaly.
U vývoje průměrných mezd je rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Také zde platí, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadala, a to v rozmezí od 8,9 % do 10,5 %. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 % díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde jako jediný překonal hranici sedmi procent (7,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů
Hlavní město zaznamenalo propad reálné mzdy o 9,7 %, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraj se mzdy reálně snížily o 9,8 % a ve Středočeském kraji o 9,9 %. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 %, a o hodnotu 10,5 % se jedná v krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 48 712 Kč. Na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 711 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tis. (34 995 Kč). S menším odstupem byl následován Pardubickým krajem (35 729 Kč) a Zlínským, kde se průměrná mzda dostala na 35 935 Kč. V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, což jsou vedle Prahy a Středočeského kraje regiony s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhly průměrné mzdy hodnot 39 274 Kč a 36 588 Kč.
Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví
Rychlá informace za 3. čtvrtletí 2022 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. Ve 3. čtvrtletí 2022 se mzdový medián dostal na 34 993 Kč, to je o 2 142 Kč (o 6,5 %) více než ve stejném období předchozího roku. Mzdová distribuce se ve srovnání s loňským rokem moc nezměnila, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 301 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 7,2 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 62 659 Kč (horní decil se zvýšil o 6,2 %). Decilový poměr se meziročně snížil o 0,03 bodu.
Mohlo by vás zajímat: Pod lupou Dušana Šídla: Jak na následné vzdělávání?
Prostřední mzdy mužů byly stále vyšší než u žen, ve 3. čtvrtletí 2022 byla mediánová mzda žen 32 171 Kč (meziročně vzrostla o 5,9 %), zatímco u mužů 37 530 Kč (vzrostla o 7,2 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví tak vzrostla o 1,1 p. b. na 14,3 %. Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 55 381 Kč a muži 69 427 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 20,2 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší: ženy měly dolní decil 17 389 Kč, muži pak 19 273 Kč, což představuje mezeru 9,8 %.
Komentáře
Přidat komentář