Situace na energetickém trhu je kritická a způsobuje existenční problémy podnikům i domácnostem, tím spíše, že trvá až příliš dlouho a na některá účinná řešení stále čekáme. V předminulém týdnu se tak v Bruselu uskutečnilo jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Byla to další z řady mimořádných schůzek pod vedením českého předsednictví, na kterých se hledají efektivní opatření pro současnou situaci na trhu s energiemi. A další ze schůzek, na kterých se pokročilo jen částečně.
Na některých návrzích se již dohodu podařilo nalézt. Členské státy Unie se v létě kupříkladu domluvily na snížení spotřeby plynu v průměru o 15 %. Na minulém jednání si také odsouhlasily možné společné nákupy plynu, aby dosáhly výhodnějších cen a také lepší vyjednávací pozice pro kontakty s jednotlivými dodavateli. Rovněž se shodly na potřebě urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, zejména z hlediska administrativní náročnosti přípravného řízení a stavebních povolení. To by mělo být od nynějška výrazně jednodušší.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Petr Borkovec
Stále ale schází taková opatření, která by vedla rychle a účinně ke snížení cen, jak plynu, tak zejména elektrické energie. Tady nejčastěji hovoříme o oddělení cen elektrické energie od cen plynu, případně zastropování cen plynu, ale třeba také o trhu s emisními povolenkami. Ačkoliv se tato témata objevují v návrzích zemí Evropské unie a také v usneseních Evropského parlamentu již od jara, daleko jsme se neposunuli. Přitom právě tyto kroky by vedly ke snížení cen energií i v zemích jako je Česká republika. I když se energie u nás vyrábí relativně levně, energii vyvážíme, tak její cenu výrazně ovlivňuje i evropský trh.
Ačkoliv je většina států, a ostatně také Evropského parlamentu, jasně nakloněna tomu zavést strop na ceny plynu, z Evropské komise přichází velice chladná reakce. Nejprve přijetí návrhu oddalovala tím, že zkoumala různé možnosti, jak se k takovému opatření postavit, následně vedla konzultace s jednotlivými zeměmi. A čas zatím neúprosně běžel. Následně přišla s návrhem, který by ve skutečnosti nic neřešil. Stanovila cenový strop na 275 euro za MWh a přišla navíc s řadou podmínek, po jejichž splnění by teprve zmíněný cenový strop byl aktivován. Jednou z podmínek je například časový test, vysoké ceny musí na trzích figurovat dva týdny. Taková situace v praxi ještě nenastala, což vyvolává obavy, do jaké míry může takto nastavené opatření v praxi vůbec účinné.
Mohlo by vás zajímat: Spotřebitelská novela dopadne i na pojišťovny
Vše působí dojmem, že aparát Evropské komise, která jako jediná může s podobnými návrhy přijít, se těmto oblastem snaží vyhnout. Můžeme jen spekulovat, do jaké míry v tom hraje roli politický vliv šéfky Komise, Němky Von der Leyenová, nebo bezradnost expertů najít funkční řešení. Výsledek je, že v tomto ohledu zatím nic přijato nebylo, což je smutná zpráva především pro ty, kteří se s vysokými cenami energií potýkají nejakutněji.
Ministři pro energetiku se znovu setkají v polovině prosince a budou se tématem zabývat. Pokud se dohodu nepodaří nalézt, posune se debata na Evropskou radu, na úroveň lídrů EU. Bude těžké odhadnout, jak takové jednání nakonec může dopadnout. Bez dohody pak Unie ke kroku zastropování cen nepřistoupí, ke škodě většiny zúčastněných, podniků i domácností.
Doufám tedy, že náš apel bude co nejdříve vyslyšen a dočkáme se, ač velmi pozdě, kýžené shody na jasných, konkrétních opatřeních. Tady již skutečně není času nazbyt.
Ondřej Kovařík
Poslanec Evropského parlamentu
Ondřej Kovařík
Ondřej Kovařík je český poslanec Evropského parlamentu (zvolen v roce 2019) v politické skupině Renew Europe. Je členem Hospodářského a měnového výboru a v této funkci je předsedou Pracovní skupiny pro přístup k financím pro malé a střední podniky. Zasedá také ve dvou dalších výborech – výboru TRAN a výboru LIBE. Jeho portfolio sahá od dopravy a cestovního ruchu až praktické využití nových technologií, například těch, které jsou založeny na umělé inteligenci, nebo širším přístupem a využitím digitálních financí pro podniky a spotřebitele.
Ondřej je hlavním vyjednavačem a mluvčím politické frakce Renew Europe a skupiny ve výboru ECON pro trhy v regulaci kryptoaktiv. Právě dokončil práci na návrhu nařízení EU o trzích s kryptoaktivy. Byl také zpravodajem pro Akt o digitálních trzích (DMA).
Pokud jde o legislativu, jeho současnou hlavní oblastí zájmu je digitální svět, zejména rostoucí digitalizace ekonomiky. V roce 2020 byl zpravodajem za Evropský parlament zprávy s titulem Digitální finance: vznikající rizika v kryptoaktivách – výzvy v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb, institucí a trhů, která obsahovala doporučení pro Evropskou komisi.
V rámci budování evropských kapitálových trhů a směřování k unii kapitálových trhů se Ondřej účastnil vyjednávání řady právních předpisů, vedl práci Parlamentu na řadě politik týkajících se daní, včetně prvků nového evropského režimu DPH, jako je modernizace pravidel pro elektronický obchod.
Komentáře
Přidat komentář