Třeba jsme se dozvěděli, že klienti zrovna dvakrát netankuje, když se pojišťovny ohánějí „udržitelností“ a „klimatickou odpovědností“, ale chtějí po nich především to, aby hrály fér. Alespoň to tvrdí průzkum, který proběhl v Německu. Tedy v zemi, kde je právě na „zelená témata“ kladen velký důraz. Zajímavé… Ono je to totiž tak trochu v rozporu s tím, co se nám různí klimatičtí aktivisté snaží vsugerovat. Kolikrát jsme jen v poslední době četli zkazky o tom, jak jsou právě tyto záležitosti pro lidi čím dál důležitější a jak budou celí říční sjednávat si právě „udržitelné“ a „odpovědné“ produkty. Nebo že by si z nás někdo střílel? A nejenom v dubnu…?
Mohlo by vás zajímat: Celková důvěra v ekonomiku se zvýšila
A v Německu ještě zůstaňme. Tam se aktuálně řeší, zda musí pojišťovací start-upy splňovat při vstupu na trh stejné podmínky, jako „klasické“ pojišťovny. Kdo hájí jaká stanoviska, je přitom nad slunce jasné. Tradiční pojišťovny požadují, aby start-upy musely splnit stejné podmínky (především v otázce financování), jako platí pro ně. Je to logické a platí zkrátka zásada jednotných pravidel pro všechny hráče. Start-upy nad tímto přístupem pochopitelně nejásají a namítají, že již povoleným projektům je třeba mírnější podmínky zachovat. Tato argumentace mne trochu zaráží. To jako dostaly povolení, aniž musely splnit třeba kapitálové požadavky? Nebo jim někdo něco takového na chodbách BaFinu (německý orgán dohledu) slíbil? A nestřílí si z nás náhodou někdo?
V Rakousku přišli na to, že klesá podíl lidí v produktivním věku. Což není žádná velká novinka. A dodejme, že ne každý člověk v produktivním věku taky něco produkuje. Myšleno tedy něco užitečného. Veřejné rozpočty tak nejsou stále více zatěžovány jen těmi, co už produkovat nemohou, ale i těmi, co sice produkovat mohou, ale místo toho z nich čerpají na produkování nesmyslů. A všichni ti, co tvrdí, že se to dá všechno ufinancovat, si z nás bez uzardění střílejí.
Mohlo by vás zajímat: První firmy již zavádějí Bank ID. Kooperativa jedná o využíti v pojišťovnictví
Tak se nám pomalu rozšiřují možnosti využívání bankovní identity (BankID). Postupně ohlašují její zavedení i komerční subjekty včetně první z pojišťoven. Zatím se používá jen ve státní správě a nutno dodat, že tak nějak, jak je pro státní správu typické. Alespoň pokud mohu usuzovat na základě osobní zkušenosti. Rozhodla jsem se totiž pomocí BankID daňově přiznat. Přihlášení na portál a natažení mých osobních údajů z internetového bankovnictví proběhlo ještě v pořádku. Pak následovalo samotné vyplňování daňového přiznání, které bylo intuitivní asi jako tajemný hrad v Karpatech. Nakonec jsem se tím vším úspěšně prokousala a chtěla přiznání pomocí BankID i „podepsat“. Ale ouha. Ono to jde jenom prostřednictvím datové schránky. A tak jsem podala přiznání po staru. Tedy metodou papírovou, podpisem vlastnoručním a doručením osobním. A nemohu se zbavit dojmu, že si ze mne státní správa tak trochu vystřelila…
Mohlo by vás zajímat: Globální pojišťovací kapitálový standard po prvním roce monitoringu
A co dubnové pranostiky? Nejznámější je ta, podle které jsme měli celý měsíc strávit za nějakým zdrojem tepla (kamna už má doba asi jen málokdo). Což docela vyšlo. Dílem díky tomu, že jsme po část měsíce nesměli vystrčit nos z domu a dílem proto, že letošní duben opět po letech připomenul, že není prvním letním měsícem, ale druhým jarním. No uvidíme, zda tentokrát vyjdou i pranostiky květnové. Takový ráj ve stodole by totiž taky nebyl k zahození…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář