Nicméně i na něm bankovní rada srazila reposazbu ještě hlouběji. Konkrétně o tři čtvrtě procentního bodu na rovné jedno procento. Oproti nejvlivnější centrální bance světa má ČNB stále prostor svou měnovou politiku uvolňovat prostřednictvím dalšího snižování úrokových sazeb, aniž by je musela jako například ECB srazit do teritoria záporných čísel.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Státní hmotná pojišťovna
Poněkud nestandardní charakter současné krize však limituje podpůrný dopad nižších úrokových sazeb do reálné ekonomiky. Pouze málo podniků, kterým se s přibývajícími dny karantény prohlubují ztráty, totiž bude v současné situaci usilovat o levnější úvěr na rozšíření své výroby. Navíc spolu se zhoršující se finanční situací firem se nemusí bankám chtít nové nižší úrokové sazby přímo reflektovat kvůli rostoucímu riziku.
Na řadu tak musí přijít stát, který se prostřednictvím kombinace přímé finanční podpory a záruk snaží, aby se v případě odeznění virové pandemie mohlo hospodářství co možná nejrychleji postavit zpět na vlastní nohy. Taková opatření postupně přijímaná napříč jednotlivými zeměmi včetně České republiky jsou však nákladná a „vychrlení“ obrovského objemu státních dluhopisů by zřejmě podstatně prodražilo správu rostoucího státního dluhu.
Mohlo by vás zajímat: Tichý Consulting vstupuje do Star Insurance Group
Česká vláda se tak i po prvotním neúspěchu snaží narychlo prosadit rozvolnění zákonných okovů, kterými je nyní ČNB sevřena. To by mělo tuzemské měnové autoritě umožnit po vzoru předních centrálních bank, jako jsou Fed či ECB, zahájit nákupy státních dluhopisů s dlouhou splatností, tedy proces známý jako kvantitativní uvolňování. Užší koordinace politik vlády a centrální banky může podpořit efektivitu zásahu v případě krize, zároveň však přináší zvýšené nebezpečí zneužití měnových nástrojů k politickým, nikoliv však měnově politickým cílům.
Tomáš Lébl
analytik skupiny AXA ČR a SR
Komentáře
Přidat komentář