Co považujete za největší inovaci roku 2016 v oblasti pojišťovnictví?
Je to snaha pojišťoven o zjednodušení a vyšší transparenci produktů pro klienty a s tím související i jejich zlevnění. Úspěch mohou mít pojišťovny pracující na principu peer to peer, svědčí o tom mimořádný ohlas na loňský vznik americké pojišťovny Lemonade s jednoduššími produkty, jednodušší interakcí s klienty a navíc se vracející k myšlence vzájemnosti – zisk pojišťovny je proponován pro charitu.
V letošním roce plánuje ČNB ukončení intervencí. Jaký to bude mít dopad na pojišťovnictví?
Pokud letos v první polovině roku ČNB skutečně intervence ukončí, nebude proces exitu pro ekonomiku bezbolestný, nicméně jsem přesvědčen, že přes krátkodobé tlaky si kurz koruny novou tržní polohu nakonec nalezne. Horším scénářem by ovšem bylo, kdyby ECB pokračovala i po březnu v kvantitativním uvolňování, pak by ČNB zřejmě musela svůj záměr intervence ukončit znovu revidovat a možná dokonce sáhnout k dalšímu nekonvenčnímu a také pro pojišťovnictví nebezpečnému nástroji: zavedení záporných úrokových sazeb. To by asi znamenalo další ránu pro životní pojištění, které především z důvodu již čtyři roky trvající úrokové míry na technické nule, musí svou produktovou skladnou postupně opouštět prostor pro alternativní financování postaktivity a vracet se k čistě rizikovým životním produktům.
Jaký je podle Vás osud životního pojištění?
Zásadní důvod, proč současná podoba životního pojištění u nás prožívá neuralgický bod, vidím ve výnosnosti na finančních trzích. Samozřejmě problém katalyzuje i problém domácí provenience – kvalita životních pojistek sjednávaných zprostředkovateli. Osobně pro nejbližší budoucnost ve vývoji výnosnosti konzervativních instrumentů možnost pozitivní změny nevidím a tak se obávám, zda nebudou další pojistitelé následovat kroků pojišťovny Allianz.
V roce 2017 nás čekají parlamentní volby. Jak myslíte, že to ovlivní pojistný trh? Můžeme očekávat, že politici využijí příjmy pojišťoven, podobně jako na Slovensku, k podpoře svých politických cílů?
Osobně pevně doufám, že nikoli. Ekonomická situace v EU, včetně institucí typu Bankovní unie, jsou dokladem, že byrokratický státní intervencionismus a stále se zextenzivňující regulace nevedou k obratu. Přitom právě pojišťovnictví patří podle mého názoru k nejvíce přeregulovaným odvětvím s dopady na jeho efektivnost. Rovnováha v odvětví je poměrně křehká a necitlivý zásah podobného druhu, jaký byl zrealizován na Slovensku, by odvětví rozhodně neprospěl. V těchto souvislostech bych nové politické reprezentaci doporučil k úvaze výrok bývalého ekonoma MMF M. L. Mussy: „Mým oblíbeným nástrojem ekonomické politiky je modlitba. Není o nic méně efektivní, než jiné a nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky.“
Děkujeme za rozhovor
Komentáře
Přidat komentář