Pouze 1 z dvaceti podniků je v Německu pojištěn pro případ kybernetického útoku

Pouze 1 z dvaceti podniků je v Německu pojištěn pro případ kybernetického útoku
Pouze 1 z dvaceti podniků je v Německu pojištěn pro případ kybernetického útoku

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil článek o podnikatelském kybernetickém pojištění. Aktuální údaje GDV dokládají, že toto pojištění ještě není v ekonomice adekvátně přijato. Rostoucí hrozby vyžadují brát kybernetická nebezpečí vážně a posílit prevenci.

Kybernetické pojištění je v Německu více poptáváno, to je dobrá zpráva. V roce 2025 vzrostl počet příslušných pojistných smluv o 15,7 % na cca 157 000. Přesto je ale nadále málo rozšířeno, resp. propojištěnost je nízká. Anja Käfer-Rohrbach, zástupkyně výkonného ředitele GDV, uvedla, že podle údajů GDV je pojištěno pro případ kybernetického útoku toliko 5 % podniků. Není to problém pouze s ohledem na globální bezpečnostní situaci. Před hackery si totiž nemůže být jistý žádný podnik.


Mohlo by vás zajímat: Letní požáry odkrývají válečnou munici a s ní nové pojistné riziko


Jedním z důvodů malého rozšíření této pojistné ochrany je, že mnohé podniky nesplňují základní požadavky na bezpečnost IT. Ty jsou zpravidla předpokladem pro sjednání kybernetického pojištění. Podle poznatků pojistitelů má pouze zhruba jedna třetina německých podniků k dispozici dostačující ochranná opatření. K nim patří mezi jiným pravidelné bezpečnostní aktualizace, spolehlivé zálohování, jasná přístupová práva a funkční nouzové plány. Taková opatření jsou důležitá, aby se snížilo riziko útoku.

Ten, kdo jede soukromě na dovolenou, také nenechává všechna okna a dveře otevřené, jen proto, že se jeví vloupání jako málo pravděpodobné. Také v oblasti bezpečnosti IT podniků jsou zapotřebí minimální standardy. Dnešní stav ukazuje na to, že mnohdy chybí povědomí o kybernetickém nebezpečí.

Kybernetická kriminalita může přitom způsobit v podnicích značné organizační a finanční škody. Z aktuální statistiky GDV vyplývá, že v roce 2025 činily pojištěné škody z tohoto titulu 200 mil. EUR. Současně byly jednotlivé škodní události dražší, neboť průměrná výše škody se zvýšila o 5,8 % na 43 186 EUR. Oblíbenými cíli útoků jsou především středně velké podniky, které podceňují nebezpečí. Cítí se často jako nikoli moc zajímavé, aby se dostaly do hledáčku hackerů. Předpoklad, že je podnik příliš malý a nedůležitý, je podle GDV nebezpečným a chybným závěrem či rozhodnutím.

Navíc vzrůstá ohrožení vzhledem k menším překážkám pro kybernetické pachatele. Pod heslem „Kybernetický zločin jako služba“ mohou tito pachatelé koupit kybernetické útoky jako službu. Umělá inteligence pak dále snižuje překážky, například přes jakoby pravé, ale ve skutečnosti klamavé, phishingové zprávy[1], nebo pomocí rychlého vyhodnocení velkého množství dat.


Mohlo by vás zajímat: Jiří Paták: Platforma NUDA má ambici stát se evropským technologickým hráčem


Investice do bezpečnosti v oblasti IT, školení zaměstnanců a další preventivní bezpečnostní opatření jsou zásadní pro každý podnik. Také umělá inteligence může doplňkově sloužit jako ochranný nástroj, např. k včasnému rozpoznání podezřelých aktivit. I když bezpečnostní opatření nejsou stoprocentní garancí ochrany, tak zmenšují prostor pro útok. Podle příslušné statistiky GDV jen zhruba 3 % pojištěných podniků oznámilo kybernetickou škodu. Prevence a pojistná ochrana plní podle GDV sice rozdílné, ale doplňující se funkce. Dobrá bezpečnost IT technologií snižuje rizika, zatímco kybernetické pojištění podporuje podniky při zvládání finančních a provozních dopadů kybernetického útoku.


[1] Jako phishing se označuje typ internetového podvodu, používaný k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) v elektronické komunikaci.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články