Ekonomiku a infrastrukturu je třeba lépe připravit na historická vedra

Na podkladě příslušných analýz GDV dospěl k názoru, že letošní horké léto vyžaduje reakci politiky i ekonomiky. Vzhledem k rostoucí četnosti extrémních klimatických událostí je podle německých pojistitelů nezbytné intenzívní úsilí k adaptaci a zmírnění dopadů klimatické změny, neboť jinak hrozí dlouhodobé negativní dopady na produktivitu, investice i ekonomický růst.

Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, k výše uvedenému závěru dodal, že vedra a sucho měly též během tohoto léta závažné důsledky na společnost a ekonomiku. Podle jeho názoru nelze učinit extrémní počasí tématem teprve tehdy, když již vznikly škody, nýbrž je zapotřebí jim předcházet. Z tohoto důvodu je nutné přizpůsobit klimatické změně dopravní trasy, budovy a stejně tak spolehlivé zásobování energií a vodou.    

Mohlo by vás zajímat: Jaké byly škody z přírodních katastrof ve světě v 1. pololetí 2026?

Různé analýzy ukazují na to, že léto 2026 přinese krátkodobé ztlumení ekonomického výkonu. Důvodem je skutečnost, že lidé pracují při vysokých teplotách méně produktivně, podniky potřebují více energie na chlazení a výroba může mít výpadky. Sucho a nízká hladina říčních toků ztěžují přepravu zboží. 

Poradenská společnost Oxford Economics očekává, že vedra a sucho by mohly snížit ekonomický růst v Německu v roce 2026 o 0,1procentního bodu. Greenpeace dospěl k 0,5procentního bodu a nizozemská ING počítá v celém roce s poklesem o 0,3procentního bodu. I německá Spolková banka předpokládá citelné zatížení hospodářské aktivity z důvodu nízké vodní hladiny, vyšších dopravních nákladů a zpoždění dodávek, resp. prodloužení dodacích lhůt.

GDV je názoru, že rozhodující je dlouhodobý vývoj. Jestliže nastanou extrémní vedra, nestačí jen se vyrovnat s krátkodobými výpadky produkce. Podniky musí investovat, aby připravily pracoviště, budovy i zařízení na vyšší teploty. Pokud se nebude investovat, tak to může mít vliv na budoucí růst. Společnost Allianz Research v jednom zátěžovém scénáři, který počítá v Německu s opakujícími se roky s vysokými teplotami, dospěla k závěru, že kumulované ztráty hrubého domácího produktu by mohly činit do roku 2030 až 131 mld. USD.  

GDV vymezil v oblasti adaptace a zmírňování klimatických dopadů tyto tři priority:

1. Učinit kritickou infrastrukturu odolnější. Dopravní, energetická i vodní infrastruktura musí být více zaměřeny na klimatické podmínky budoucnosti. Nízké úrovně říční hladiny ukazují již dnes, jak může extrémní počasí narušit chod výroby. Jestliže jsou omezeny či přerušeny dopravní trasy, pak mohou vzniknout prodlení v dodávkách a dodatečné náklady pro podniky,
2. Koncentrovat investice na klimatickou adaptaci tam, kde budou mít největší národohospodářské efekty. GDV vychází z toho, že infrastruktury nejsou stejně ohroženy a že adaptační opatření nemají stejný účinek. Investice by proto měly být nasměrovány více tam, kde výpadky by mohly mít obzvláště velké důsledky pro celé hospodářství, 
3. Přizpůsobit pracoviště lépe na vysoké teploty. Významná část ekonomických dopadů vzniká v důsledku klesající produktivity. Podniky mohou dopady omezit tím, že upraví pracovní dobu a zlepší ochranu před vysokými teplotami. Takové změny mohou například ve stavebnictví snížit ztráty produktivity a vůbec výpadky v pracovním procesu.

Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!

Léto 2026 je třeba brát podle GDV jako varovný signál. Krátkodobě není dopad veder na ekonomiku nijak významný. Ovšem čím častěji vlny veder udeří, tím důležitější bude včas na to připravit ekonomiku i infrastrukturu.