Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Sociální sítě poskytují prostor pro vytvoření profilu nejen jednotlivcům, ale také firmám nebo projektům. Přestože dnes nejznámější síť Facebook původně sloužila pro účely propojování studentů na Harvardově univerzitě v USA, řada lidí, ale i podniků v průběhu let zjistila, že fungovat na sociálních sítích jim přináší nesporné výhody. Podniky mohou v tomto prostředí budovat vztahy se svými příznivci, poskytovat jim relevantní informace nebo zákaznickou podporu a relativně pohodlným interaktivním způsobem jsou tak schopny získat zpětnou vazbu ke svým produktům. Uživatelé mohou na těchto platformách klást firmám otázky, podílet se na vylepšování nabízených produktů, případně vyjádřit názor a napsat recenzi. Řada podniků prostřednictvím sociálních sítí také spolupracuje s obchodními partnery nebo s VIP osobnostmi a dalšími influencery.
Mohlo by vás zajímat: Evropské regulační orgány varují spotřebitele před riziky kryptoaktiv!
Existují rovněž specializované profesní sociální sítě. Na nich mohou lidé prezentovat své odborné dovednosti a pracovní zkušenosti a najít si zaměstnání, firmy zde naopak hledají nové zaměstnance. Nejznámější profesní sítí na světě je LinkedIn. Byla založena v roce 2002 a po dvaceti letech fungování má přes 774 milionů členů ve více než 200 zemích světa. V Česku počet jejích uživatelů přesahuje 1,5 milionu.
Hlavně mladí lidé a velké firmy
Počet osob používajících sociální sítě stále mírně roste. Většina těch, které na nich být chtějí, už se k nim ale připojila. K nejsilnějšímu nárůstu v počtu uživatelů sociálních sítí došlo v Česku mezi lety 2009 a 2012, kdy jejich podíl v celkové populaci vzrostl z 5 na 31 %. Nejnovější čísla ukazují, že některou ze sociálních sítí používá v Česku téměř 5 milionů dospělých osob, což představuje 56 % z této populace. O něco častěji používají sítě ženy (58 %) než muži (54 %).
Profil na sociálních sítích, za které jsou v šetření ČSÚ kvůli mezinárodní srovnatelnosti dat považovány např. Facebook nebo LinkedIn, mělo v roce 2021 čtyřicet devět podniků ze sta. V porovnání s rokem 2019 se podíl firem s profilem na sociálních sítích zvýšil o desetinu a od roku 2013, kdy byl tento ukazatel zjišťován poprvé, narostl více než třikrát, nejvíce v kategorii velkých subjektů. Podniků s 250 a více zaměstnanci s profilem na sociálních sítích v roce 2013 bylo 25 %, v roce 2017 pak 62 % a v roce 2021 už 83 %. Sociální sítě v Česku používají dlouhodobě nejčastěji podniky působící v ubytování (89 % v roce 2021), v mediálním sektoru (88 %) nebo cestovní kanceláře (88 %). Ze zpracovatelského průmyslu mají profil na sociálních sítích nejčastěji podniky z automobilového průmyslu (55 %). Nejméně je naopak používají firmy z odvětví stavebnictví (27 %).
Podnikům se vyplatí kontaktovat přes sociální sítě především mladé lidi, protože ti bývají nejčastějšími uživateli tohoto typu nových médií. Ve věkové skupině 16–24 let používá alespoň jednu síť 95 % osob a následně s rostoucím věkem uživatelů ubývá. Ve věku 45–54 let je jich 60 % a mezi osobami od 65 let výše již jen 11 %. V celkové populaci dnes roste počet uživatelů sociálních sítí jen mírně, nejvíce nových uživatelů přibývá z řad lidí ve středním věku. Mezi Čechy ve starobním důchodu není o sociální sítě dlouhodobě příliš velký zájem.
Mohlo by vás zajímat: Berkshire Hathaway kupuje za 260 miliard korun pojišťovnu Alleghany
Trendem je web i profil na síti
V roce 2021 odkazovalo 78 % podniků s profilem na sociálních sítích na tento profil prostřednictvím webových stránek. Lze tedy říci, že má-li firma účet na sociální síti, upozorňuje na něj na svém webu. Nejčastěji tak činí weby podniků působících v oblasti vydavatelství, filmu a televizních programů (92 %) nebo cestovních kanceláří (90 %). Z porovnání využívání webu a sociálních sítí vyplývá, že v roce 2021 měla třetina podniků (35 %) jen webové stránky a sociální sítě nevyužívala. Podíl takových subjektů ale postupem času značně ubývá, v roce 2014 jich bylo téměř 60 %. Každým rokem zato narůstá podíl firem, které mají současně webovou prezentaci i profil na sociálních sítích. V roce 2021 byla takových firem téměř polovina (48 %) a od roku 2014 se jejich podíl zvýšil 1,6krát. Velkých firem, které fungují na sociálních sítích a zároveň provozují webové stránky, je dokonce 80 % a středně velkých 58 %.
Některé podniky mají profil pouze na jednom typu sociálních médií, jiné sázejí na více z nich. Profil pouze na jednom typu sociálních médií mělo v roce 2021 v Česku 27 % firem, respektive 53 % těch, které sociální média využívají.
Nejvíce subjektů používajících jen jeden typ sociálních médií nacházíme ve stravování a pohostinství nebo v odvětví obchod a opravy motorových vozidel. Dva typy sociálních médií používala v roce 2021 necelá desetina podniků, nejčastěji ty velké (34 %). Používání více typů sociálních médií je typické pro firmy v mediálním sektoru či pro subjekty v IT odvětví.
Tři čtvrtiny uživatelů sociálních sítí z řad občanů (76 %) uvádějí, že si alespoň na některém ze svých profilů nastavují soukromí svých příspěvků. Pětina uživatelů (19 %) má profil i všechny příspěvky veřejné, což znamená, že se na ně může podívat kdokoli. Jen 5 % uživatelů sociálních sítí nezná nastavení soukromí svých příspěvků.
Mohlo by vás zajímat: Škody z kybernetického pojištění kvůli válce porostou
V Evropě jsme podprůměrní
Podíly uživatelů sociálních sítí rostou jak mezi podniky, tak mezi fyzickými osobami. Např. od roku 2013 do roku 2021 se podíl podniků v Česku aktivně využívajících sociální sítě zvýšil o 34procentních bodů. Přesto jsme v evropském srovnání za rok 2021 sedmí od konce a od roku 2013 se držíme pod průměrem EU. Nejaktivněji využívají sociální sítě podniky na Maltě (84 %). Více než tři čtvrtiny podniků mají profil na sociálních sítích v Nizozemsku, ve Švédsku, ve Finsku, na Kypru, v Dánsku nebo v Belgii. Méně než polovina podniků s profilem na sociálních sítích je kromě Česka také ve většině zemí východní Evropy: v Estonsku, v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku či v Rumunsku.
Mezi občany najdeme nejvíce uživatelů sociálních sítí v Dánsku, kde sociální sítě používá 85 % osob. Druhý nejvyšší podíl vykazuje Kypr (79 %). Česko se na pomyslném žebříčku zemí nachází až v jeho poslední třetině. Podobně jako Češi jsou na tom např. Řekové či Lucemburčané, o několik procentních bodů výše se nacházejí Slováci. Češi jsou národem s největším rozdílem v oblíbenosti sociálních sítí podle věku uživatelů. Např. v nejmladší věkové kategorii 16 až 24 let dosahují Češi podobného podílu s Dánskem (95 % vs. 97 %), ale ve věkové skupině 55 až 74 let se čísla diametrálně rozcházejí. V Dánsku používá v této věkové skupině sociální sítě 71 % osob, v Česku pouze 26 %.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Kamila Burešová
Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Lenka Weichetová
Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář