Práci na dálku umožňují především velké podniky

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Firmy, kde to druh práce a podmínky dovolily, umožnily svým zaměstnancům pracovat z domova. Aby mohly podniky zajistit zaměstnancům možnost plnohodnotně pracovat na dálku, musely zavést nebo rozšířit využití vzdáleného přístupu do firemní sítě. Nutné rovněž bylo ve větší míře uplatňovat nástroje pro spolupráci uživatelů, jako jsou videohovory nebo možnost sdílení pracovních souborů online. Již v době před pandemií umožňovalo zaměstnancům pracovat alespoň někdy z domova 54 % podniků s 10 a více zaměstnanci v ČR. Významné odlišnosti se projevovaly v závislosti na velikosti firmy. Zatímco z malých podniků dovolovala práci v režimu home office polovina a mezi středními tři čtvrtiny, v kategorii velkých podniků umožňovalo zaměstnancům pracovat z domova devět z deseti.

Velké rozdíly nacházíme také v závislosti na převažující ekonomické činnosti. Nejčastěji umožňovaly svým zaměstnancům pracovat na dálku firmy z oboru informačních technologií, následoval audiovizuální sektor (tedy televizní a rozhlasové vysílání, vydavatelské činnosti) a cestovní agentury a kanceláře. Do režimu home office byla převedena i část administrativních pozic ve výrobě. Naopak nejméně častá byla práce z domova ve stravování a pohostinství, v maloobchodě, v ubytování, ve stavebnictví nebo v dopravě a skladování, tedy převážně u profesí, které vykonávat z domova ani nelze.

Pandemie zvýšila zájem o home office

V období pandemie koronaviru podíl firem umožňujících práci z domova vzrostl na 60 %. I v tomto případě se procento významně lišilo v závislosti na velikosti podniku. V době zavedených nouzových stavů a vládních restrikcí umožňovalo home office 96 % velkých podniků s 250 a více zaměstnanci a 84 % středně velkých podniků, ale jen 53 % malých podniků. Z hlediska odvětví zůstalo pořadí neměnné, za zmínku stojí obor telekomunikační činnosti, v němž možnost práce z domova nabízelo v době koronavirových restrikcí téměř 90 % subjektů. Obdobně platí, že i v čase pandemie covidu-19 byla možnost home office nejméně dostupná pro zaměstnance podniků ve stravování a pohostinství, v maloobchodě a v ubytování.

Mohlo by vás zajímat: Aon: Svět rizik se změnil. Jaká jsou ta nejzásadnější?

Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, druhá, kolik zaměstnanců může práci z domova skutečně vykonávat. Podle nejnovějších údajů ČSÚ pracovalo z domova v období pandemie 12 % zaměstnanců podniků s 10 a více zaměstnanci. Největší podíl zaměstnanců na home office byl v době pandemie ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci (21 %). Práci na dálku využívali podle údajů ČSÚ nejvíce zaměstnanci v odvětví telekomunikační činnosti (69 % ze všech zaměstnanců v tomto odvětví), dále pak zaměstnanci z mediálního sektoru (59 %) nebo zaměstnanci z oboru IT (53 %). Nejméně zaměstnanců pracujících z domova se nacházelo v odvětví stravování a pohostinství (2 %), dále pak v textilním, kožedělném a obuvnickém průmyslu (3 %) nebo v ubytování (5 %).

Práce na dálku řadě zaměstnanců vyhovuje, protože si mohou pracovní den rozvrhnout podle sebe a ušetří čas strávený dojížděním. Někdo udělá z domova víc práce než v kanceláři, někdo je naopak doma méně produktivní, vadí mu, že ztrácí sociální kontakt s ostatními kolegy a pracovní návyky. Řada lidí nemusí mít doma pro výkon práce vhodné podmínky, a kromě absence sociálních vazeb tak může být nevýhodou i nedostatek potřebných nástrojů k práci.

Nejčastější je přístup k e-mailu

Pro mnoho firem je doba pandemie příležitostí, aby přehodnotily své vnitrofiremní procesy a otevřely se novým myšlenkám. Firmy, které chtějí být moderní, úspěšné a jít s dobou, musejí dnes velmi aktivně fungovat na internetu a plně využívat všech možností, které připojení k celosvětové síti nabízí.

Musejí být vidět na sociálních sítích a musejí rozvíjet digitální dovednosti svých zaměstnanců. Aby bylo možné pracovat s firemními aplikacemi nebo daty, umožňuje řada firem svým zaměstnancům vzdálený přístup přes internet. Ti se tak mohou prakticky odkudkoli dostat ke svému pracovnímu e-mailu, ale např. přes zabezpečenou VPN síť i k dokumentům či pracovním souborům a v neposlední řadě také k aplikacím firmy nebo informačním systémům.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice?

Umožnit zaměstnancům vzdálený přístup přes internet k jejich pracovnímu e-mailu je nejobvyklejší možností, které podniky v ČR využívají. Vzdálený přístup na e-mail nabízí dlouhodobě většina z nich. V roce 2021 to bylo 70 % podniků, přičemž v roce 2015 jich bylo 64 % a před 10 lety 52 %. Téměř dvě třetiny firem umožňují zaměstnancům přístup z domova přes VPN síť k datům, která mají uložená na pracovních discích ve firemních počítačích. Podobné množství podniků nechává zaměstnance přistupovat vzdáleně i do aplikací nebo informačních systémů, tedy např. na intranet, do účetnictví či do objednávkového systému firmy. Možnosti vzdáleného přístupu se velmi významně liší podle velikosti firmy. Nejrozšířenější je vzdálený přístup v kategorii podniků s 250 a více zaměstnanci, o něco méně ho využívají středně velké firmy a nejméně pak firmy do 49 zaměstnanců.

Častější je online komunikace navenek

Pro pořádání online schůzek se pro firmy stávají nezbytnými videokonferenční nebo obecně komunikační platformy (např. Skype, MS Teams, Google Meet, Zoom). V roce 2021 je využila polovina podniků s 10 a více zaměstnanci v Česku. Celkový údaj ale značně ovlivňuje velký počet malých firem, které komunikační platformy využívají relativně málo (42 %). Ze středně velkých firem využívají online komunikační platformy téměř tři čtvrtiny (73 %) a velké podniky je používají téměř všechny (95 %). Nejnovější data ukazují, že firmy komunikují online o něco častěji směrem navenek, tedy např. s obchodními partnery. Pro online porady s kolegy využívalo tyto platformy 89 % velkých podniků, 62 % středně velkých firem a třetina malých firem.

Mohlo by vás zajímat: Richard Šálek: Intermap Technologies přináší zásadní inovace povodňových map

Pětina podniků s 10 a více zaměstnanci uvedla, že online komunikační platformy začaly využívat až v roce 2020 v souvislosti s pandemií covidu-19. Bylo to konkrétně 17 % malých firem, třetina středně velkých subjektů a 40 % velkých podniků s 250 a více zaměstnanci. Pandemie koronaviru donutila začít pořádat online schůzky nejčastěji podniky působící v oboru profesní, vědecké a technické činnosti, kam spadají např. činnosti právníků, účetních, architektů, veterinárních lékařů nebo výzkum a vývoj či subjekty reklamy a průzkumu trhu. Relativně nejvíce subjektů, které začaly využívat online komunikační platformy až v souvislosti s covidem-19 (54 %), bylo v odvětví výzkum a vývoj (NACE 72) a následně v odvětví tvorba programů a vysílání (NACE 60) (50 %).

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Kamila Burešová
Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Český statistický úřad