Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Hospodářská recese v důsledku pandemie koronaviru se nutně musela otisknout i do vývoje nejvýznamnějšího institucionálního sektoru tuzemské ekonomiky – nefinančních podniků (NP). Ty v roce 2020 vytvářely 73 % produkce a na přidané hodnotě a na celkové zaměstnanosti se podílely 61 %. Soustřeďovaly také 59 % nově vytvořených fixních investic v ekonomice.
Klesla produkce i náklady
Pokles ekonomické aktivity způsobený protipandemickými restrikcemi během loňského jara i podzimu vyústil u NP ve více než 8% celoroční propad objemu produkce, který s sebou rovněž nesl jistou úsporu výrobních nákladů. Mezispotřeba podniků tak ve srovnání s rokem 2019 reálně klesla také zhruba o 8 %. Dokládá to i meziroční pokles spotřeby elektřiny u velkoodběratelů o 7,3 % na 29,8 TWh, tedy na obdobnou úroveň jako v roce 2014, kdy se tuzemské podniky vzpamatovávaly z předchozí recese. Hrubá přidaná hodnota (HPH) v NP se loni meziročně reálně snížila o 7,5 % (nominální pokles činil jen 3,0 %), hlouběji, zhruba o 9 %, propadla jen v krizovém roce 2009. Loňský pokles u podniků byl zároveň citelnější než v celé ekonomice (5,6 %), což lze chápat jako potvrzení skutečnosti, že „nákladový šok“ způsobený nucenou redukcí výroby postihl tuzemské podniky zvlášť citelně.
Dopady tohoto šoku na jednotlivá odvětví byly ovšem značně nerovnoměrné. Např. v průmyslu byly loni nejvíce zasaženy energetika spolu s těžbou a dobýváním, neboť HPH v nich reálně meziročně propadla o více než pětinu. Významný pokles zaznamenaly i některé váhově významné zpracovatelské obory, jako strojírenství nebo výroba motorových vozidel, včetně subdodavatelů. Na druhé straně se dařilo některým menším oborům, třeba farmacii či papírenství, reálně vzrostl ale i výkon v chemickém průmyslu či hutnictví. Výsledky dílčích odvětví průmyslu jsou zde velmi dobrou aproximací výkonů NP, neboť NP v rámci těchto odvětví zpravidla výrazně dominují – vytváří více než 90 % HPH, zbytek připadá většinou na drobné podnikatele zařazené do sektoru domácností.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Martin Diviš
Z těch odvětví služeb, kde NP hrají významnou roli, propadla loni HPH podle očekávání nejvíce v ubytování (47 %) a ve stravování a pohostinství (39 %). Útlum v těchto odvětvích byl znatelně vyšší než v roce 2009. Nelze ale opomenout, že ve stravování a ubytování tvoří více než třetinu produkce i HPH drobní podnikatelé. Jejich přidaná hodnota v tomto odvětví loni propadla o 39 %, u NP došlo k mírnějšímu poklesu o 27 % (obě hodnoty jsou uvedeny v nominálním vyjádření). Hospodářská recese loni citelně dolehla také na obchod motorovými vozidly, pozemní dopravu a velkou část podnikových služeb – zejména administrativní a podpůrné činnosti. Z omezení mobility i nákupních možností obyvatel naopak profitovaly informační a komunikační činnosti a také aktivity navázané na internetový obchod.
Náhrady zaměstnancům se snížily poprvé od roku 2009
Náhrady zaměstnancům představující pro firmy celkové náklady práce loni v sektoru NP (na rozdíl od celé ekonomiky) meziročně nominálně klesly o 1,0 %. Stalo se tak poprvé od roku 2009, kdy byl zaznamenán propad o 5,2 %. Zatímco výdaje na mzdy a platy se loni u podniků snížily o 2,3 % (obdobným tempem jako celková zaměstnanost), sociální příspěvky zaměstnavatelů, které z drtivé většiny náležejí státu, vzrostly o 3,6 %. Do těchto příspěvků jsou zahrnuty i mimořádné prostředky v rámci podpůrného programu Antivirus. Vládní stabilizační programy (např. COVID ubytování, COVID nájemné pro podnikatele) loni výrazně navýšily objem dotací na výrobu v sektoru NP – meziročně o 37 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,5 mld. Kč, v dopravě a skladování o 5,7 mld. Kč, v obchodě o 5,3 mld. Kč a v ubytování a stravování o 4,3 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Jak hasit požár povodní? Děti jsme pustili do jámy lvové
Míra zisku stagnovala
Výše uvedené dotace a podpůrné programy přispěly k tomu, že hrubý provozní přebytek vyjadřující důchod z podnikání sektoru NP se loni meziročně snížil jen o 3,0 %, i když propad zisku za rok 2019 byl více než dvojnásobný. I tak byl ovšem v některých odvětvích pokles citelný – v těžbě a dobývání a také v ubytování, stravování a pohostinství přesáhl 40 %. Míra zisku celého sektoru NP činila loni 45,0 % a třetím rokem v řadě stagnovala. Ve srovnání s EU (40,3 %) tak zůstala ziskovost tuzemských podniků nadprůměrná, byť zejména v některých členských zemích ze střední a východní Evropy dosahovala v roce 2019 ještě vyšších hodnot než v ČR. Z dosud kusých údajů za rok 2020 vyplývá, že k významnějšímu poklesu míry zisku podniků v zemích EU nedošlo.
Vlastnické důchody a investice
Dlouhodobě hluboce deficitní saldo vlastnických důchodů, které je pro tuzemské NP typické, se vloni zmírnilo na 390 mld. Kč, přičemž v letech 2016 až 2019 se pohybovalo okolo úrovně 475 mld. Kč. Loňský vývoj souvisel zejména s poklesem dividend vyplacených akcionářům téměř o 100 mld. Kč. Tyto dividendy směřují tradičně převážně do zahraničí. Bylo to patrně důsledkem obezřetnějšího chování vlastníků podniků během recese, ale i regulačních opatření ČNB, která plošně omezila výplatu dividend za účelem zachování stability bankovního sektoru během pandemie. Ve srovnání s rokem 2019 ovšem poklesly téměř všechny druhy vlastnických důchodů včetně těch, které inkasovaly tuzemské NP (úroky z vkladů, odměny za držené akcie).
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Co od výsledků voleb očekává finanční trh?
NP tradičně ztrácejí nejen z tzv. prvotního přerozdělení, tedy z výše uvedených vlastnických důchodů, ale i z druhotného přerozdělení důchodu především vlivem zaplacených běžných daní – hlavně z příjmu a z úroků. Na nich loni NP odvedly meziročně o 11,5 % méně, relativní propad výběru těchto daní tak byl u podniků dvakrát vyšší než v celé ekonomice. Výsledné hrubé úspory NP loni dosáhly 873 mld. Kč a na vytvořené HPH podniků se podílely 27,5 %. Míra úspor meziročně o desetinu vzrostla a byla zároveň nejvyšší za posledních dvanáct let. To souviselo primárně s nižším odlivem vlastnických důchodů, zejména dividend, v roce 2020. K vytvořeným úsporám přistupují ještě jako doplňkový zdroj akumulace kapitálové transfery – na nich loni podniky získaly v čistém 30 mld. Kč, a to při souběžném růstu příjmových transferů (vlivem vyšších investičních dotací) a poklesu výdajových transferů (např. zaplacené dědické a darovací daně).
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací poradci ve 3Q 2021: +607 zprostředkovatelů
Podniky si tak vytvořily vlastní zdroje pro financování investic. Ty směřovaly hlavně na tvorbu hrubého fixního kapitálu, která oproti roku 2019 nominálně klesla o 8,3 %, a hodnota fixních investic 887 mld. Kč se přiblížila úrovni z roku 2018. Míra investic NP klesla meziročně o 1,6 p. b. na 28,0 %, což byla společně s rokem 2009 nejnižší celoroční hodnota v historii samostatné ČR. Přesto si tuzemské podniky udržují ve srovnání s EU (24,5 %) relativně vysokou míru investiční aktivity.
K loňskému snížení investic celého sektoru NP přispěly nejvíce podniky ve zpracovatelském průmyslu. Fixní investice v tomto odvětví meziročně reálně klesly o 13,6 %, tedy takřka dvojnásobně oproti celé ekonomice. Citelný pokles přitom loni zaznamenala i nezpracovatelská průmyslová odvětví. O více než sedminu klesl objem investic shodně v odvětví obchodu, v ubytování, stravování a pohostinství a v administrativních a podpůrných činnostech. Z hlavních odvětví, v nichž hrají významnou roli NP, rostla investiční aktivita pouze v dopravě a skladování (0,5 %), v informačních a komunikačních činnostech (0,9 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (4,4 %).
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Komentáře
Přidat komentář