Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Česká republika se nachází v srdci živé a pulzující Evropy, což předurčuje její význam pro tranzitní dopravu. Snad i proto nepřekvapí dlouhá tradice domácího průmyslu ve výrobě rozmanitého portfolia dopravních prostředků. Poslední století bylo ve znamení bouřlivých změn jak v životě občanů, tak v ekonomickém prostředí, a je tedy namístě otázka: v jakém stavu se dnes nachází dopravní průmysl
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2020 v Česku dle oPojištění.cz
Automobilová velmoc
V dnešní době se nad významným podílem automobilové výroby na českém průmyslu, jehož kořeny sahají až k samotnému počátku automobilismu, pozastaví jen málokdo. Ostatně dvě ze šesti nejstarších existujících automobilek ve světě mají původ na území současné ČR. Automobilová výroba v posledním desetiletí zaznamenávala významný nárůst, který byl narušen až probíhající pandemií. I přes toto zbrzdění však pro nás čísla Sdružení automobilového průmyslu vyznívají poměrně lichotivě. Na celém světě se v roce 2020 vyrobilo 61,4 milionu osobních automobilů, z toho v Evropě 14,1 milionu a v České republice 1,2 milionu.
V rámci EU nám patří třetí pozice za Německem (3,4 mil.) a Španělskem (1,7 mil.). Až na čtvrtou pozici se posunula Francie (0,9 mil.), kde došlo k meziročnímu poklesu produkce o 45,6 %. V tomto ohledu vypadá meziroční pokles naší domácí výroby o 19,2 % přece jen méně znepokojivě. Bylo by liché se domnívat, že automobilový průmysl tvoří pouze samotní výrobci automobilů – z celkových tržeb v automobilovém odvětví za rok 2019 na ně připadá pouze 48,7 %. Významnou roli tak mají producenti automobilových dílů a český průmysl je v rámci Evropy jedním z předních dodavatelů sedadel, výfukových systémů a dalších součástek.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů vzrostlo o 3,2 % na 141,2 mld. Kč
Do jedné stopy vjela elektřina
Výroba jednostopých vozidel zažívá renesanci spojenou především s elektromobilitou. Tržby podniků vyrábějících motocykly (kam patří i elektrokola) a jejich příslušenství vzrostly mezi roky 2017 a 2019 o 279 % a tržby podniků zabývajících se výrobou jízdních kol (a vozíků pro invalidy) vzrostly o 44 %. Nástup pandemie v roce 2020 nárůst pouze zpomalil, nikoli zastavil. Nejvyšší podíl na tomto ojedinělém zvýšení výroby připadá právě na podniky vyrábějící elektrokola, která se těší nebývalé popularitě.
Na kolejích stále držíme krok
S výrobou a údržbou železničních vozidel má český (potažmo československý) průmysl bohaté zkušenosti. Jeho zásluhou vznikl například celosvětově nejrozšířenější model tramvaje T3. Přestože současný rozsah tuzemské výroby je spíše stínem slavné minulosti, v evropském srovnání dosahuje nadprůměrných hodnot. V roce 2017 u nás toto odvětví zaměstnávalo 10,1 tisíce osob, tedy srovnatelné množství s výrazně lidnatějším Polskem (10,7 tis.), Itálií (10,3 tis.), Španělskem (11,6 tis.), Francií (13 tis.) a pouze o polovinu méně než v Německu (19,7 tis.). Avšak přidaná hodnota za sledované období představuje pouze třetinu španělské, resp. pouze čtvrtinu francouzské. Odvětví v ČR dosahuje v posledním desetiletí stabilních tržeb, které v roce 2020 zaznamenaly mírný růst.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: O inflaci, která vám žere peníze, se zatlouká…
V letectví jsme ztratili výšku
Český letecký průmysl do jisté míry sdílí osud železnice. Objem výroby nedosahuje hodnot z období RVHP, kdy se na našem území vyráběl ve své době světově nejrozšířenější kluzák Blaník nebo (mimo oblast civilní dopravy) celosvětově nejrozšířenější cvičné proudové letadlo L39 Albatros. Avšak význam domácího leteckého průmyslu stále roste. Během let 2009–2019 vzrostl počet v tomto odvětví zaměstnaných osob o 42 % a celkové tržby o 164 %. Významnou roli sehrává výroba ultralehkých letadel, motorů, vrtulí a dalších komponentů. Letecký průmysl u nás v roce 2018 zaměstnával 9,2 tisíce osob. V mezievropském srovnání je to i s přihlédnutím k počtu obyvatel znatelně méně než v případě leteckých velmocí Francie (120 tis. k roku 2016) a Velké Británie (104 tis.), ale srovnatelně mnoho s Německem (82 tis.). Na druhé straně vzhledem k počtu obyvatel zaměstnává obor u nás znatelně více osob než například v Itálii (45,7 tis.), ve Španělsku (24,4 tis.), v Polsku (17,6 tis.) nebo v Rakousku (1,3 tis).
Na vodě klesáme
Období, kdy Československo vládlo jednou z největších flotil mezi vnitrozemskými státy, je pouhou minulostí. Ostatně sucha, která udeřila v posledních letech, jako by pomyslně korespondovala se stavem výroby lodí a člunů na našem území. Mezi roky 2009–2019 poklesl počet zaměstnávaných osob v tomto odvětví na 59 % a celkové tržby na 71,6 %. Celkově zde k roku 2018 pracovalo jen 355 osob. Toto číslo je v mezievropském srovnání nízké a podobné s Maďarskem (317) či Rakouskem (314).
Mohlo by vás zajímat: Fortegra Europe založila českou pobočku
Nové výzvy
Výroba dopravních prostředků na našem území urazila dlouhou cestu a její význam má celosvětový přesah i dlouholetou tradici. Odolala světovým válkám i změnám v politickém a ekonomickém prostředí a připravuje se na nové výzvy – ať se jedná například o začínající elektrizaci v automobilovém průmyslu, nebo o spolupráci na vesmírných projektech.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Karel Novotný
Oddělení statistiky průmyslu
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář